Belgičtí zákonodárci podpořili obnovu investic do jaderné energie, což znamená výrazný posuv v národní energetické politice.
Belgie oficiálně skoncovala se svým dvě desetiletí trvajícím závazkem k útlumu jaderné energie. Ve čtvrtek poslanecká sněmovna odhlasovala zrušení zákona z roku 2003 ukládající povinnost úplně opustit jadernou energii do roku 2025 a zavedla to, co ministr energetiky Mathieu Bihet nazval „realistickým a odolným modelem energetiky.“
Uvedenému zákonu se při plenárním zasedání dostalo široké podpory, kdy proti hlasovali jen Ecolo-Groen (Ekologičtí Zelení). Socialistická strana (PS) a krajně levicová Strana pracujících (PTB) se hlasování zdržely. Zákon odstranil všechny odkazy na povinné odstavení jádra a umožnil desetileté prodloužení pro existující reaktory. Rovněž vytváří právní rámec pro stavbu nových elektráren včetně malých modulárních reaktorů (SMR), což závisí na dopadové studii.
Hlasování představuje kulminaci dlouhodobého politického tlaku liberálního Hnutí reforem (MR), které neustále prosazovalo jadernou energii. Christophe Bombled, který znovu navrhl zákon původně označovaný za Bihetův, ten okamžik označil za „historický“ a „za výsledek neustálého dlouhodobého boje Hnutí reforem.“ Dodal: „Zase otvíráme prostor možností.“
Jak referuje La Libre, Belgie už v předchozí smlouvě s energetickou společností Engie prodloužila provoz svých dvou nejmladších reaktorů, Doel 4 a Tihage 3, do roku 2037. Smlouva však nezměnila konečný termín pro další jaderné bloky v zemi. Zákon teď nechává všechny časové rozvrhy otevřené, aby je vláda mohla bez omezení prodlužovat.
Bývalá ministryně energetiky Tinne Van der Straeten (Ecolo-Groen) ve vládě De Crooho odporující těmto opatřením vládní koalici obvinila, že předvádí pouhou „komunikační operaci“, místo aby předložili propracovaný energetický plán. „Nic neleží na stole!“ říkala sněmovně. Spolu-vůdce strany Rajae Maouane dodal: „Je to propagandistické představení, jen horký vzduch.“
Marie Meunier ze Socilistické strany tuto legislativu kritizovala, že je nepodložená, a prohlásila ji za „symbol“, který dlouhodobou energetickou strategii ponechává jako „totálně vágní“. Poslanec PTB Roberto D’Amico podobně tento zákon zavrhl jako schválený čistě jen proto, aby se vláda mohla „vychloubat tisku.“
Jejich vlastní strany však nezašly až tak daleko, aby proti těmto opatřením hlasovaly.
Avšak ministr Bihet tuto obnovu označil za transformativní rozhodnutí.
„Federální parlament právě obrátil stránku po dvou desetiletích blokování a váhání,“ uvedl v prohlášení. „Už to není otázka binárního a sterilního odporu k energetickým zdrojům, nýbrž je to o jejich využití pragmatickým a komplementárním způsobem.“
„Belgie se bude moci opřít o své experty a znovu spustit inovativní sektor, který vytváří kvalifikovaná pracovní místa ve službách transformace energetiky,“ řekl Bihet. „Není to jen energetická reforma, je to pro ekonomiku, životní prostředí a strategickou budoucnost naší země strukturální rozhodnutí.“
V příspěvku na X Bihet dodal: „Je to historický den: Belgie ve svém energetickém mixu potvrzuje návrat k jádru. Naše země se rozhodla k pragmatickému přístupu, který spíše zdroje kombinuje, než aby je stavěl proti sobě. Rozhodnutí je plně v souladu s energetickou politikou definovanou vládní smlouvou o udržitelné, suverénní energetické budoucnosti, která pohání socioekonomický blahobyt.“
K tomuto kroku se přidává několik dalších evropských zemí usilujících o zvýšení výroby své jaderné energie, včetně Francie, Polska, Maďarska a Slovenska. Oproti tomu Německo pod předchozí levicovou koaliční vládou své jaderné elektrárny zavřelo, avšak nový kancléř Friedrich Merz slíbil výrobu jaderné energie v zemi znovu oživit.
Kategorie: Autorské překlady