Vznikají obavy z korupce, neboť se vyšetřují miliardy vydávané od EU pro neziskovky údajně na úsilí při lobování za Evropskou komisi k prosazování levičáckých snah, jako je Zelená agenda.
Dvůr evropských auditorů zjistil, že mezi lety 2021 až 2023 získaly neziskovky od EU celkem 7,6 miliardy € včetně 4,8 miliard eur od vládnoucí Komise a dalších 2,6 miliard eur od členských států.
Tisíce neziskovek byly financovány penězi daňových poplatníků, aby propagovaly tzv. Evropské hodnoty a prosazovaly levicové snahy jako imigrace, ekologismus i lobování za zákaz aut se spalovacími motory, hlásí německý magazín Focus.
Zpráva Dvora auditorů, která zjistila, že neexistuje žádný „spolehlivý dohled nad financováním EU pro neziskovky,“ vyslovila obavy, že některé z těchto organizací se za neziskovky vydávaly, aby u politiků lobovaly za své vlastní ekonomické zájmy, přičemž se prohlašovaly za neziskové nebo za vládní činitele a těchto skupin využívaly ke skrytému prosazování svých vlastních záměrů.
Nejmenovaná výzkumná instituce v textilním a kosmetickém průmyslu, která tvrdila, že je neziskovkou, aby dostala financování EU, byla Dvorem auditorů shledána jako prosazovatel „obchodních zájmů jejich převážně pro-ziskových členů,“ ale pořád měla status neziskovky.
Zpráva tohoto dozorčího orgánu shledala: „Mezi zeměmi EU se definice neziskovky liší a zřídka je to ukotveno v národní legislativě. Roku 2024 se v EU neziskovky definovaly jako nezávislé na vládě a neziskové organizace. Ač je to krok správným směrem, nemůže tato definice samotná zajistit, že neziskovky jsou správně klasifikovány v systému finanční transparentnosti EU.
„Je to tak, protože když se subjekty prohlašují za neziskovky, tak Komise nekontroluje důležité aspekty jejich statutu včetně toho, zda přes jejich řídící orgány neprosazují značný vliv vládní orgány nebo zda neziskovka neprosazuje komerční zájmy svých členů.“
Toto vyšetřování bylo zahájeno po skandálu Katargate, který vypukl roku 2022. V něm byli převážně levicoví poslanci Europarlamentu a další činitelé obviněni z přijímání úplatků a dalších požitků jak od islámského království Katar, tak i od Maroka a Mauretánie, aby v EU prosazovali jejich agendu. Říkalo se, že řada těch plateb údajně dávaných eurokratům k nim šla přes neziskovky.
Problém vlivu neziskovek na politické systémy Evropy už dlouho kritizují populistické osobnosti jako maďarský ministerský předseda Viktor Orbán a v posledních měsících se mu dostalo větší pozornosti, když se Trumpova administrativa ve Spojených státech rozhodla rozcupovat Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), která se aktivně v Evropě i jinde snažila o prosazování liberální ideologie a agendy.
Poslanci z centro-pravicové Evropské lidové strany (EPP) Komisi obvinili, že neziskovky platí s požadavkem, aby lobovaly za cíle Komise, jako je prosazování dogmatiky Green Dealu evropských levičáků. Komise minulý měsíc přiznala, že v „určitých případech“ ujednání s neziskovkami „obsahuje konkrétní akce k prosazování a k nepatřičnému lobování.“
Problém používání veřejných peněz k ovlivňování debaty kolem životního prostředí byl vytažen roku 2023, když nizozemské noviny De Telegraaf referovaly, že Komise použila peněz daňových poplatníků k financování ekologistických organizací výslovně k účelům lobování za zelenou agendu bývalého šéfa klimatismu v EU Franse Timmermanse.
V jednom případě uvedeném v této zprávě bylo použito 700 000 eur klimatických dotací k placení údajně nezávislých organizací, aby ovlivňovaly debatu kolem protestů sedláků proti drakonickým klimatickým restrikcím v „zelených směrnicích“.
V lednu řekla místopředsedkyně Rozpočtové komise Europarlamentu Monika Hohlmeier: „Kontrakty Evropské komise se směrnicemi k lobování porušují principy vzájemného respektu mezi institucemi a narušují základní principy, jako je nezávislost, transparentnost, vyhnutí se konfliktu zájmů, spravedlivého a nestranného rozdělování fondů a odpovědnosti za řádné využití peněz daňových poplatníků.
„Naléháme na Komisi, aby takovýto typ kontraktů ukončila a vyvodila důsledky, aby se v budoucnosti vyhnula takovýmto skandálně jednostranným metodám a aby zajistila, že zneužité peníze budou vráceny.“
Kategorie: Autorské překlady
V rámci přesídlovacího řízení UNHCR navrhuje hostitelským státům zvláště zranitelné osoby. Němečtí zástupci úřadů by pak údajně prováděli výslechy a bezpečnostní kontroly na místě. Německo přislíbilo Agentuře OSN pro uprchlíky a Evropské komisi, která přijímání finančně podporuje, celkem 13 100 míst na roky 2024 a 2025. Z toho 5 061 lidí vstoupilo do země do 8. dubna, podle údajů UNHCR
https://www.achgut.com/artikel/flug_mit_fluechtlingen_aus_dem_sudan_gelandet
Nová studie z Nizozemska
Evropa a náklady na imigraci
https://jungefreiheit.de/kultur/gesellschaft/2025/europa-und-die-kosten-der-zuwanderung/