Německý kancléř Merz slibuje vytvořit ‚nejsilnější konvenční armádu Evropy‘

Kancléř Friedrich Merz ve středu ve svém prvním projevu k Bundestagu slíbil znovuvyzbrojení Německa tak, aby země měla v Evropě „nejsilnější“ vojska.

Kancléř Merz po letech chronického pod-investování obrany a spoléhání na ochranu Spojených států zákonodárcům říkal, že „posílení Bundeswehru je naší vrcholnou prioritou“ a vyvineme „veškeré úsilí, abychom dále dosahovali největší možné shody mezi evropskými a americkými partnery.“

Merz v tomto kontextu slíbil německé vojenské síly rozšířit „na nejsilnější konvenční armádu v Evropě,“ hlásí Die Welt.

Tento vůdce Křesťanskodemokratické unie (CDU) bývalé kancléřky Angely Merkel Merz před nástupem k moci tento měsíc vyjednal se současnými koaličními partnery, levicovými Sociálními demokraty a Zelenými, výdajový balíček bilionu eur. Asi polovina těch peněz se věnuje na obranné výdaje, přičemž zbytek se utratí za infrastruktury a za projekty tzv. zelených energií.

Toto je uprostřed rostoucího tlaku na Německo a další evropské mocnosti od Trumpovy administrativy ve Washingtonu, aby konečně platily za svoji vlastní obranu po letech neplnění svých výdajových závazků k NATO.

„Nejsme sice stranou války, ale nejsme ani nezapojenými třetími stranami. Chceme být schopni se bránit tak, abychom se bránit nemuseli. Síla odstrašuje od agrese, slabost je pozváním pro agresory,“ říkal ve středu Merz.

„V naší zemi je spousta mladých lidí, kteří jsou ochotni přijmout svoji odpovědnost, a my to chceme umožnit a uděláme to,“ dodal.

Ač Německo nakonec loni splnilo svůj výdajový závazek 2 procent HDP, tak po nouzových investicích 100 miliard euro předchozí vlády zůstává Bundeswehr v ubohém stavu.

Bundeswehr po desetiletích zanedbávání, hlavně pod vedením Angely Merkel a její bývalé šéfové obrany, nynější předsedkyně EU Ursuly von der Leyen, a po posílání zbraní za miliardy na Ukrajinu, teď zoufale potřebuje nové investice.

V březnu parlamentní komisařka ozbrojených sil Eva Hoegl sdělila, že i přes opatření k nouzovým výdajům se velikost německých ozbrojených sil roku 2024 smrštila z 181 540 lidí na 181 200, což vyvolává otázky o vyhlášeném záměru jejich rozšíření na 200 000 do roku 2031, což je samo o sobě už zpožděním oproti předchozímu cíli pro rok 2025. Spolu s tím průměrný věk německých vojáků vyrostl z 32 let na 34.

Ač levicoví Sociální demokraté a Zelení s balíčkem investic bilionu eur souhlasili, když se dočkali od údajně centro-pravicového Merze značných ústupků, tak ty peníze nelze schválit, dokud parlament neupraví ústavu, aby překonali „dluhovou brzdu“ k omezení výdajů. To bude nejspíš vyžadovat podporu krajně levicové strany Die Linke, následníka bývalé vládnoucí partaje Východního Německa a tudíž bude asi třeba více ústupků levici v sociálních a ekonomických záležitostech.

Merzův jestřábí postoj k válce na Ukrajině ve středu kritizovala vůdkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidel, která vládu obviňovala z „válečného štvaní“ a z ignorování problémů, s nimiž se potýkají němečtí občané. Rovněž varovala, že Merz by mohl Ukrajinu vyzbrojit raketami dlouhého dosahu Taurus, o čemž říká, že by to z Německa udělalo „terč“.