Prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy sice s Británií mají velký obchodní deficit, ten se „ale dá odpracovat“, avšak ukrutný postoj Evropské unie proti americkým exportům činí z tarifů nevyhnutelnost.
Prezident Trump mluvil s žurnalisty na Letecké základně Andrews o nadcházejícím celním režimu po oznámení poplatků uvalených na Mexiko, Kanadu a Čínu, kdy říká, že další přijdou na Evropskou unii. Prezident Trump už předtím říkal, že tarify na Evropu „určitě“ přijdou, protože tento blok se ke Spojeným státům chova „strašně“, avšak ve svých posledních prohlášeních škádlil Velkou Británii s jejím „milým“ ministerským předsedou, že by se mohli připojit ke klubu vybraných zemí, které nebudou postiženy trestními opatřeními.
Ač dal prezident Trump jasně na srozuměnou, že Spojené království je pořád v pozici, kdy s ním mají Spojené státy hrozný obchodní deficit, tak je to její komparativně nově objevená a dosud smutně málo využívaná pozice nezávislé země schopné činit svá vlastní rozhodnutí, která jí umožňuje vyhnout se celnímu režimu, pokud si to přeje. Britský premiér sir Keir Starmer má osobní vztahy s prezidentem, v němž vynaložil značné úsilí na jejich kultivaci včetně toho, že své podřízené přinutil do pokořujících veřejných omluv za jejich předchozí kritiku Trumpa, což v tom, jak říkal, sehrálo klíčovou roli.
Prezident Trump promlouvající z letištní plochy v Andrews o Evropské unii řekl: „Nestojí o naše auta, nestojí o naše farmářské produkty, neberou skoro nic a my od nich bereme všechno. Miliony aut, ohromné množství jídla a zemědělských produktů.“
Spojené království je „trochu přes čáru,“ ale „Evropská unie je, porovnáme-li to s ním, opravdu už za čárou,“ řekl prezident. Pak pokračoval: „Británie je přes čáru, ale jsem si jist, myslím si, že se to dá odpracovat. Ale u Evropské unie jsou to ukrutnosti, čeho se dopouští. No, premiér Starmer byl velmi milý, měli jsme už dvě setkání. Měli jsme četné telefonáty, vycházíme spolu dobře. A uvidíme, zda budeme moci své bilance vyvážit.“
O Evropské unii to samé „zjevně“ říci nelze, řekl Trump.
Revize obchodních vztahů mezi EU a USA za rok 2024 od nizozemské nadnárodní banky ING uvedla, že „Trump ohledně tarifů poukazoval na auta, zemědělské a potravinářské produkty.“ Revize uvedla, že USA zpoplatnily dovážená evropská auta 2,5 procenty, Brusel však zpoplatnil dovážená americká vozidla 10 procenty. EU také značně více než Amerika zpoplatnila potraviny, nápoje, tabák a rostlinné oleje.
Tato zpráva varovala před zátěží, která „bude dále erodovat zpracovatelský průmysl EU už tak v těžkostech“ a že EU je v porovnání ve slabší pozici, aby se teď potýkala s prezidentem Trumpem, než to bylo v jeho prvním období, kdy byla ekonomika kontinentu zdravější. „Nadcházející nová obchodní válka by ekonomiky eurozóny mohla dotlačit z ubohého růstu do recese,“ konstatuje.
Evropská unie se teď potýká s řadou změn ve světovém řádu v rozporu s jejími přáními, což se opakovaně „zuřivě“ diskutuje v médiích zaměřených na Brusel. Dnes např. POLITICO připomněl, jeden takový krok Británie, kdy telegrafovala do Washingtonu, že je připravena hrát s jejich míčem, když Londýn jednostranně oznámil, že odloží své přijetí „globálních bankovních pravidel“ minulý měsíc zrovna den před inaugurací.
To referovali o vývoji přinášejícím „první projevy toho, jak asi Británie hne svým ceněným průmyslem finančních služeb“ o tom, že základním rozhodnutím, s nímž se potýká Londýn a Frankfurt – tj. bankovní metropole EU – je, zda pokračovat s tou globalistickou úmluvou, aby „předvedli svoji důvěru, že jsou tvůrci mezinárodních pravidel“, nebo zda počkat, co Washington dále udělá. POLITICO uvádí, že Londýn riskuje, že „si vytvoří konkurenční nevýhodu oproti americkým bankovním gigantům“ tím, že si naloží břemeno pravidel, zatímco Amerika se od nich oprostí.
Šéf britských financí minulý měsíc bojovně nepřímo poukázal na svobodu poskytnutou Brexitem, když o tomto tématu diskutoval, kdy říkal: „Předběhli jsme ostatní evropské země… Máme takovou pružnost. Můžeme být hbitější. V tom máme výhodu.“
Evropská komise na Trumpovy tarify přes víkend reagovala zpočátku jazykem globální ekonomické ortodoxie, která vládla po desítky let, varováním, že způsobí ekonomický rozvrat a inflaci, přičemž varovali, že když Trump nepřestane, tak jsou ochotni stejně kráčet neochvějně dál.
V čele takových výkřiků stála zase jednou francouzská vláda, kdy Macronův vládní ministr Marc Ferracci požadoval „ostrou“ odpověď Americe a prohlásil: „Na to jasně musíme reagovat.“ Guvernér Francouzské centrální banky Villeroy de Galhau označil Trumpův přístup za „velice brutální“.
Spolu s tím šéfová zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas zjevně zkouší apelovat na další zájmy prezidenta Trumpa, kdy tvrdí, že skončí-li to tak, že Spojené státy a Evropa na sebe vzájemně budou uvalovat tarify, tak se bude Čína „v ústraní chechtat.“
Kategorie: Autorské články