Medveděvova výzva ruskému lidu a Česká infekcí zla nakažená republika

Dmitry Anatolyevich Medvedev reagoval na nejnovější sankce proti Rusku zcela konkrétně, v ruském pojetí logicky, a z globálního úhlu pohledu překvapivě razantně, leč realisticky.

Na sankce si Rusko podle Medvedeva zvyklo, ale o nejnovějších sankcích uvedl, že jsou namířené proti všemu obyvatelstvu Ruska, a vyzval ho k tomu, aby se mstilo.

Zároveň vyzval k vzbuzování nespokojenosti s nekompetentní politikou tzv. západních úřadů, když takové vzbuzování nespokojenosti má být činěno otevřeně, a k tomu mají ruští obyvatelé ( pravděpodobně ti, kteří žijí na tzv. západě ) provádět další činnosti, o kterých se běžně nemluví.

Česká republika je specifickým teritoriem. Medvedevova výzva, adresovaná ruským obyvatelům, kteří žijí například v naší zemi ohledně vzbuzování nespokojenosti s nekompetentními úřady, zůstane pravděpodobně nevyslyšená, neboť míra nespokojenosti s naším státním aparátem nemůže být vyšší. Nutno také dodat, že značnou zásluhu na nespokojenosti občanů s českým státním aparátem má český státní aparát, v čele s vládou politických nekňubů, jejichž hlavní devizou je sprostá arogance, neurvalost, a mimořádně vypěstované anti republikové smýšlení. Ruský režim si v tom ohledu nemůže přát „lepší“ českou vládu.

Vladimir Vladimirovich Putin prohlásil, že mu coby prezident USA pan Joe Biden vyhovuje, a klidně si bude s ním a s jeho administrativou povídat. Totéž by jistě mohl prohlásit i o českém politickém vedení.

Česká republika změnila v roce 2013 politické směřování ku starým pořádkům, ve jménu lepších zítřků pro oligarchy, a přitom se zcela odcizila ideálům demokracie, právního státu, přičemž lidská práva jako taková přestala platit pro každého, kdo nedrží názorovou a společenskou doktrínu těch kterých aktuálně vládnoucích partají. V mnohých ohledech připomíná Česká republika Afghanistan. V Afghanistanu vládli komunisté, kteří když padli, byli označeni nově příchozími politickými proudy za zločince. Když padly nově příchozí politické proudy, byly nahrazené Talibanem, který označil svoje politické předchůdce za zločince. Stejně jako Česká republika a další státy, také Afghanistan má svoje více či méně názorově variabilní jádro převlékačů kabátů, kterému je lhostejné, za čí peníze se krmí. Všichni do jednoho si ale pečlivě schovávají členské legitimace předchozích vládnoucích partají, protože – co kdyby.

K tomu, jakým způsobem se může ruské obyvatelstvo ( žijící na západě ) mstít lze předestřít různé možnosti, přičemž nutno vzít v potaz, jakým způsobem by případně mstící se osoby hodlaly na tzv. západě existovat.

Zcela jinde, a naprosto v jiné rovině lze chápat volání pana Medvedeva po provádění dalších činností, o kterých se běžně nemluví.

Další činnosti, o kterých se běžně nemluví lze chápat jako činnosti vicerého druhu. Bez bližšího rozebírání činností, které mohou zapadat do kontextu výzvy pana Medvedeva lze mít důvodně za to, že takovým činnostem může být složité zabránit, zejména pak z toho důvodu, že je může být téměř nemožné odhalit v samotném stadiu přípravy. Příčinu, která je toho důvodem lze spatřovat v zacyklenosti obecně vzato bezpečnostního aparátu České republiky, který ( jak známo z kauz od roku 2005 až dosud ) se zdá být zaneprázdněný obchodními vztahy s mafií, politickými garniturami demontujícími atributy demokratického právního státu, a institucionálně nepřípustnými vztahy s justicí, včetně interně deformovaných vztahů, které mohou mít negativní vliv na důvodnost existence stávajícího bezpečnostního aparátu České republiky obecně.

Ve vztahu Ruska k České republice nelze opomenout jisté, z ruského pohledu vzato, důvody, pro které byla Česká republika zařazena na seznam Rusku  nepřátelských zemí.

Rusko umělo, umí, a vždy bude umět pracovat s detaily, které předestírá ruskému obyvatelstvu takovým způsobem, který v souhrnu nabídne tamnímu obyvatelstvu, sice abstraktní, mnoho barev obsahující a skvrnité vyobrazení současného vidění světa, přičemž ono, na první pohled nic moc říkající vyobrazení, vysvětlí tamní režim pokaždé způsobem, který bude jakožto výklad aktuálního ruského vidění světa zcela nekriticky ruským obyvatelstvem přijat, a který zajistí ruskému režimu faktickou podporu pro jeho další kroky vůči čemukoliv, komukoliv, a kdykoliv. Zdá se, že to si takzvaný západ, natož Česká republika neuvědomuje, případně se s takovou realitou neumí či nechce popasovat.

Do jisté míry lze konstatovat, že Česká republika svojí narativností, extremistickými vládami za dobu od roku 2015 až dosud, potíráním občanské společnosti, apartheidem, adorací fašizujících praktik, sociální likvidací oponentů režimu, podivným úmrtím politicky kontroverzního občana v plzeňské věznici, kriminalizací nepohodlných občanů, a vybízením nespokojených občanů k vystěhování z České republiky nebo k odchodu „do Kremlu“, nemohla dát více záminek pro nasměrování negativního ruského pohledu právě na Českou republiku.

Otázkou zůstává, jakým skupinám nadnárodně fungujících uskupení takový stav vyhovuje. Komu přináší rozdělování světových politických regionů profit, a jakým často lidsky hloupým osobám plní světová a nebo lokální politická nestabilita kapsy.

Zároveň už je postaveno téměř na jisto, že v České republice existují mocenské struktury, které v důsledku absolutní beztrestnosti začaly kořistit, doslova škubat politicky nepohodlné občany, kterým byla doslova svévolně odňata ochrana zákona, když existují případy, ve kterých pro jedny občany platí zákonná a trestněprávní ochrana jejich majetku, a pro politicky nepohodlné občany tatáž ochrana neplatí. Přitom před rokem 2013 platilo, že se krádeže, zneužití pravomoci úřední osoby, a další podobná protiprávní jednání namířená i proti politicky nepohodlným občanům neponechávala bez zájmu, řešila se a viníkům byly ukládané tresty. To už ale neplatí. A mnozí perzekuovaní občané vyloženě touží po příchodu ruských pořádků, ovšem ne z důvodu proruskosti, nýbrž proto, protože spatřují v příchodu ruských pořádků příležitost a naději v potrestání těch, kteří je v současnosti terorizují, okrádají, týrají a kteří jim sebrali veškerou lidskou důstojnost.

Vše zmíněné je pravděpodobně důvodem toho, že se Česká republika vrátila k vytváření nejrůznějších seznamů.

Nezbývá, než doufat, že se Česká infekcí zla nakažená republika uzdraví, a že bude lépe. Prognóza je nejistá, a rozhodnou nejbližší měsíce. Důležité také bude to, zda se podaří občanům ohlídat regulérnost voleb. Je v zájmu České republiky, aby volby proběhly skutečně svobodné, a aby jejich výsledky byly věrohodné.