Kverulant.org opět zmapoval účast volených zástupců lidu na jednání sněmovny. Zjistil, že poslanci David Kasal (ANO 2011), Petr Vrána (ANO 2011), Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Bohuslav Svoboda (ODS) byli v roce 2024 přibližně jen na polovině jednání. To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Kverulant to považuje za nemravné, protestuje a vyzval všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat. Kverulant usvědčuje věrolomné politiky již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.
Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jakou je právě Parlament. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak její zástupci za jejich peníze pracují.
Poslanecký slib
Po podzimních volbách v roce 2021 se 8. listopadu uskutečnila první schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci na ní složili tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Složením tohoto slibu tak začalo 9. volební období.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto Kverulant opět provedl rozsáhlou analýzu poslanecké docházky, poslaneckých náhrad a poslaneckých platů.
Benevolentní evidence docházky
Docházka se eviduje tak, že se poslanci při vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Toto přihlášení se považuje za potvrzení účasti na celý daný jednací den. Jednacím dnem se rozumí doba od 9:00 hodin prvního dne do 8:59 hodin dne následujícího, a to i v případech, kdy během tohoto časového období probíhá více schůzí. Poslanecká sněmovna vždy přerušuje jednání v 8:59 a od 9:00 zahajuje nový jednací den. Lze si tedy snadno představit, že se poslanec dostaví v daném jednacím dni do sněmovny pouze zaevidovat svou docházku a po svačině v parlamentní kantýně parlament opustí.
Informace nebyly zadarmo
Kverulant si opět od Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP) vyžádal informace o tom, jak pilně chodili v prvních třech čtvrtletích roku 2024 poslankyně a poslanci do práce, kolik za to dostali a jak za peníze daňových poplatníků cestovali po světě. Než mu PSP tyto informace poskytla, musel Kverulant zaplatit 15 600 Kč jako „úhradu nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním požadovaných informací”.
Jemné varování
To však není jediná obtíž, které musel Kverulant čelit. Když se doptával na poslední čtvrtletí roku 2024, tak mu PSP sice poskytla informace zadarmo, ale do průvodního dopisu ze dne 21. 3. 2025 připojila varování, že by je neměl zveřejnit: „Závěrem si ještě dovolujeme doplnit, že poskytnuté informace a texty jsou Vám na základě Vaší žádosti poskytovány pro Vaši informační potřebu, nikoli však k dalšímu šíření či jakémukoli pozměňování jejich obsahu, významu či souvislostí.“
Tabulka
Kverulant se touto jemnou výhružkou nedal zastavit. Jak už bylo uvedeno v úvodu, Kverulant je přesvědčen, že veřejnost má plné právo vědět, jak její zástupci pracují. Proto z poskytnutých informací sestavil tabulku o účasti, odměnách a náhradách vyplacených v roce 2024. Kverulant zjistil, že v tomto sledovaném období se uskutečnilo celkem 84 jednacích dnů. Přestože si poslanci dali bezmála dvouměsíční prázdniny, od 12. července do 10. září 2024, nepomohlo to mnohým z nich k 100% účasti na jednáních.
Pojďme se nyní podívat na poslance, kteří i přes dlouhé parlamentní prázdniny a benevolentní způsob vykazování docházky nebyli schopni dorazit ani na přibližně polovinu ze všech jednacích dnů. Když vynecháme několik poslanců, kteří v roce 2024 na svůj poslanecký mandát rezignovali nebo svůj slib složili jako náhradníci až v roce 2024, tak nejhorší účast měl David Kasal (ANO 2011).
David Kasal
David Kasal se do dolní sněmovny dostavil jen 42krát z 84 jednacích dnů. Jeho docházka je tak na úrovni 50 %, to však Kasalovi nebránilo, aby inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad ve výši 3 462 689 korun. Z toho náhrady činily 1 983 089 korun čistého.
David Kasal se v české politice pohybuje již od roku 2013. Vstoupil do politiky jako nestraník a postupně se stal členem hnutí ANO 2011. Kasal je také primářem na Dětském a novorozeneckém oddělení v Chrudimské nemocnici. Kasal podpořil hnutí ANO 2011 dary v hodnotě téměř 730 tisíc korun. Jeho angažmá ve firmách a neziskových organizacích je také předmětem zájmu, zvláště v souvislosti s veřejnými zakázkami a dotacemi. Tyto skutečnosti vyvolávají otázky o transparentnosti a možných střetech zájmů. Navíc, Kasal se účastnil i kontroverzních cest, jako byla návštěva Ruska v roce 2018, která byla kritizována z důvodu setkání se sankcionovanými politiky.
Petr Vrána
Petr Vrána (ANO 2011) se do sněmovny vydal hájit zájmy svých voličů jen ve 49 případech z 84 možných. Přesto za to vyinkasoval plat ve výši 1 479 600 korun a náhrady ve výši 2 192 489 korun: Celkem tedy 3 672 089 korun.
Petr Vrána, je bývalý člen ODS, který v roce 2012 přeběhl k Babišovu hnutí. Vránova profesní minulost je v chemičce Precheza, patřící do holdingu Agrofert. Vrána se vyznačuje pozoruhodnou schopností kumulovat funkce. Je současně poslancem, zastupitelem Olomouckého kraje a od roku 2022 také primátorem Přerova.
Zdenka Němečková Crkvenjaš
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) dorazila na 50 jednání parlamentu, její docházka tedy byla na úrovni 60 %. Celkem si za rok 2024 přišla na 3 923 036 korun. Z toho 2 193 836 činily poslanecké náhrady a zbytek byl plat.
Zdenka Němečková Crkvenjaš se v politice profiluje především v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Němečková Crkvenjaš začínala v TOP 09, později přešla do ODS. Jako předsedkyně Výboru pro zdravotnictví a členka Výboru pro životní prostředí má Němečková Crkvenjaš značný vliv na klíčové oblasti veřejného života.
Bohuslav Svoboda
Bohuslav Svoboda (ODS) se do dolní sněmovny dostavil jen 51krát z 84 jednacích dnů. Jeho docházka je tak na úrovni 60 %, to však Svobodovi nebránilo, aby inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad ve výši 3 175 290 korun. Z toho náhrady činily 1 946 490 korun čistého.
Bohuslav Svoboda, dlouholetý člen ODS, je známý svou kombinací politické, lékařské a akademické kariéry. V letech 2010–2013 působil jako pražský primátor, avšak jeho mandát byl poznamenán konflikty na magistrátu, zejména mezi ODS a TOP 09. Jeho odvolání z funkce v roce 2013 bylo důsledkem vleklých sporů a napětí v koalici. Svoboda se také dostal do hledáčku policie kvůli kauze Opencard, což vedlo k jeho trestnímu stíhání. Přesto si udržel politický vliv a v roce 2023 se stal primátorem znovu.
Kumulace funkcí aneb kašleme na voliče
Nejen na Bohuslavovi Svobodovi je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika či, chcete‑li, správa veřejných věcí. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa státu. Politici ani teoreticky nemohou mít čas, byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce radního v jakékoliv velké municipalitě, a zvláště v hlavním městě Praze, je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“
Nechodíte do práce? Odstupte a vraťte peníze
Jak už bylo v úvodu řečeno, jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání kompromisního řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že pokud poslanec není této rozpravy účasten, nezastupuje tam své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto by se poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených čtyř poslanců, kteří měli docházku menší než 60 %.
Další navýšení platů a náhrad poslanců
Pro rok 2025 došlo k navýšení platové základny na 101 364 korun. Podle nově schváleného zákona se plat řadového poslance zvýší o 7 100 korun na celkových 109 500 korun měsíčně. Toto navýšení představuje zhruba 7 % nárůst oproti dosavadní výši. Původní návrh počítal s ještě vyšším zvýšením, ale po kritice opozice byl upraven. Přesto jde o významné navýšení v době, kdy mnoho občanů čelí ekonomickým nesnázím.
Tím, že došlo k navýšení platové základny, tak poslancům stoupl nejen plat, ale i některé náhrady. Například víceúčelová paušální náhrada je vypočítávána jako 16 % platové základny. Paušální náhrada na dopravu se vypočítává podle vzdálenosti obce, v níž má poslanec trvalý pobyt, od sídla komory Parlamentu nebo od obce, v níž má poslanec kancelář. Při vzdálenosti do 50 km je ve výši 40 % platové základny, nad 150 km ve výši 50 % platové základny a nad 250 km ve výši 60 % platové základny. Poslanci tedy budou z titulu nákladů na dopravu brát v roce 2025 zase o něco víc, a to i přesto, že od poloviny roku 2024 ceny pohonných hmot díky poklesu cen ropy a posilování koruny vůči dolaru obecně klesaly.
Kosmetické změny v kumulaci funkcí
Zákon také upravuje odměny pro poslance, senátory nebo členy vlády, kteří jsou uvolnění či neuvolnění členové několika zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Pokud je člen zastupitelstva zároveň členem jiného zastupitelstva, dostane plnou odměnu pouze od jednoho celku, a to od toho, který by mu poskytoval vyšší odměnu. Od druhého celku obdrží pouze 40 % odměny. Toto pravidlo se vztahuje i na starosty, hejtmany a jejich náměstky. „Je-li uvolněný člen zastupitelstva obce zároveň členem zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší.” Placených funkcí ve statutárních orgánech pojišťoven a krajských nemocnic se novela naprosto nedotkne.
Z výše uvedeného je zřejmé, že omezení odměn je pouze kosmetické, a navíc vstoupí v platnost až od 1. ledna 2026. Současných poslanců se tato změna vůbec nedotkne. Krácení platu či poslaneckých náhrad v případě notorických absencí není v novelizovaném zákoně řešeno vůbec.
Kategorie: Autorské články
Dovoluji si podotknout, že Článek 17 Listiny základních práv a svobod má ještě dva další body:
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Listina tedy žádnou svobodu nezaručuje, protože ji vláda může omezit zákonem. Sem patří zastavení některých webu, kde se vláda vymlouvala, že žádost o jejich zastavení nebyla příkaze. Podle bodu 2 Listiny má občan právo vytvořit si z jakýchkoli zdrojů názor a ten jakýmkoli způsobem publikovat. Po přijetí zákona o neoprávněné spolupráci s cizí mocností to neplatí. Přílepek k Lex Ukrajina se týká i veřejně dostupných informací. Občan nemusí posílt emaily Putinovi, ale nejspíš postačí, kdy zveřejní takové informace třeba v PL odkud si je Rusovévytáhnou. Koalice má pod palcem Sněmovnu, Senát i Hrad a tak si může odhlasovat cokoli. Poslušní jsou zjevně i státní zástupci – viz případ Čapí hnízdo, který je již deset let pečlivě přihříván na zadní plotýnce sporáku, aby nevychladl. Vyštřovat se začalo po udání Tomáše Kaplera v roce 2015. Od té doby se měnilpočet obviněných až zůstal jen Babiš a manažérka Nagyové. Proběhly dva soudy, které ty dva osvobodily, ale byla napadeny státními žalobci. Spis prý má asi 36000 stránek a proběhla i udání k EU. To vše kvůli mizerným 50mega, které byly mezi tím vráceny jako gesto dobré vůle. Ta částka představuje 1/5 ceny parkůrového koně, kterého dal nebožtík Kellner dceři k narozennám. Dohromady to je čemu se říká nová totalita.