Kverulant.org se zaměřil na docházku a příjmy senátorů a významných politiků. Analýza ukázala, že někteří senátoři Mikuláš Bek (STAN), Nwelati Raduan (ODS), Jiří Čunek (KDÚ-ČSL) a David Smoljak (STAN) do Senátu moc nechodili, ale peníze a náhrady za to brali. Kverulant také odhalil, že senátor Stanislav Balík kombinuje své veřejné funkce s akademickým povoláním. Kverulant se věnuje kontrole politiků již od roku 2009. Je to docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Prosíme pomozte nám s tím alespoň malým darem.
Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jako je právě Senát Parlamentu České republiky. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak její zástupci pracují za jejich peníze.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak senátorský slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto Kverulant provedl analýzu senátorské docházky, senátorských náhrad a platů za roky 2023 a 2024.
Stanislav Balík
Stanislav Balík byl v září 2024 zvolen za Šumpersko. Přestože kandidoval jako nestraník, jeho vítězství veřejně slavil premiér Fiala, který jej označil za svého dlouholetého přítele. Balík tak do horní komory přinesl spíše další posilu vládní koalice než skutečně nezávislý hlas. Svědčí o tom skutečnost, že je členem senátorského klubu ODS a TOP09.
Balíkova kariéra je úzce spjata s akademickým prostředím, zejména s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU), kde působí jako děkan. Ani zvolení senátorem jej nepřimělo se funkce děkana na plný úvazek vzdát. Kverulant zjistil, že děkan Balík si jen za poslední tři měsíce roku přišel na 625 tisíc korun. Vyplývá to z dokumentu, který si Kverulant od Masarykovy univerzity vyžádal. Vedle toho si Balík stihl v Senátu za poslední tři měsíce roku 2024 přijít na 835 tisíc korun, z toho 474 tisíc činily nezdaněné náhrady. Přestože měl Balík 100% úvazek na univerzitě, tak stihl v posledním čtvrtletí roku 2024 všechna plenární jednání Senátu. Inu také byly jen čtyři a každé netrvalo déle než jeden den. S trochou nadsázky lze tvrdit, že senátor Balík vydělal za jeden den v práci 209 tisíc korun. Jak ale Kverulanta upozornila Mgr. Anna Novotná, ředitelka Odboru vnitřních věcí a lidských zdrojů Senátu, tak tento pohled pouze na účast na jednání pléna Senátu by byl mylným chápáním role senátorů. „Projednávání návrhů zákonů, mezinárodních smluv, evropských tisků, informací vlády či dalších materiálů na schůzích Senátu je završením celého procesu, který spočívá ve studiu předložených materiálů, konzultacích s odbornou či laickou veřejností nejen ve volebním obvodu a následném projednávání ve výborech či komisích Senátu.“
Mikuláš Bek
Pojďme se však ještě vrátit na Masarykovu univerzitu(MU). Tentokrát za docentem Mikulášem Bekem (STAN). I tento senátor má na této brněnské univerzitě úvazek, a to 25 %, tedy 10 hodin týdně. V roce 2023 si takto přišel na 286 tisíc korun a v roce 2024 na 276 tisíc hrubého. Bek byl od 1. září 2011 do 31. srpna 2019 dokonce rektorem Masarykovy univerzity. To mu ovšem nebránilo zastávat od 3. října 2018 do 13. října 2024 funkci senátora.
Kverulant zjistil, že v roce 2023 se Mikuláš Bek na plénum Senátu obtěžoval jen ve 13 případech z 20 možných. To mu ovšem nebránilo na náhradách vyinkasovat 1,175 milionu korun. Vzhledem k tomu, že Mikuláš Bek byl od 17. prosince 2021 do 4. května 2023 ministrem pro evropské záležitosti a od 4. května pak ministrem školství, tak nepobíral plat senátorský, ale plat ministerský.
Zneužívání modrého majáku
Mikuláš Bek má jako ministr školství také k dispozici služební vůz s modrým majákem a neváhá jej používat. V květnu 2024 byl čtenářem MF DNES přistižen, jak při své cestě domů do Hajan použil modrý maják.
Kverulant je přesvědčen, že modrý maják patří jen na sanitky, hasičům a policii. Politici nejsou lepší lidé. Kverulant nevidí důvod, proč bychom se jim museli klidit stranou, kdykoliv kamkoliv jedou. Když budeme hledat situace, kdy je potřeba skutečně v zájmu státu uplatňovat absolutní právo přednosti v jízdě, bude jich málo nebo nebudou žádné.
Velmi křiklavým příkladem je cesta ministra školství Mikuláše Beka domů do obce Hajany. Ve čtvrtek 16. května začal na 85. kilometru dálnice D1 na Vysočině ve směru na Brno hořet návěs kamionu, který převážel osobní automobily. Ty se také ocitly v plamenech a provoz na hlavní spojnici mezi Čechami a Moravou se v daném úseku na několik hodin zastavil. Ne však pro všechny.
„Stáli jsme v koloně. Bylo něco po sedmé hodině večer, když jsem ve zpětném zrcátku zaregistroval problikávání a blikající modrý maják. Během několika vteřin se kolem nás prohnal záchranářskou uličkou černý Superb,“ vylíčil MF DNES jeden z čekajících řidičů. Stihl si zapsat SPZ. MF DNES zjistila, že šlo o vůz ministerstva školství. A ve voze neseděl nikdo jiný než Mikuláš Bek, který mířil na Moravu, kde má v obci Hajany u Brna bydliště. Redakce požádala o vysvětlení, kam a proč šéf resortu školství ve čtvrtek 16. května jel, ale nedostala uspokojivé vysvětlení.
Modrý maják, tedy absolutní právo přednosti v jízdě, může být používán jen při plnění zvláštních povinností pro stát nebo v případě ohrožení. Ani jedna ze situací v případě ministra Beka ale nenastala. Takovéto papalášské chování ze strany člena vlády je nepřijatelné a snižuje důvěru občanů v demokratické instituce.
Proto Kverulant vyzval ministra Beka k omluvě a k tomu, aby se jako představitel civilního ministerstva vzdal používání modrého majáku zcela.
Čtvrtmilionový vedlejšák
Senátor Balík a ministr Bek nejsou zdaleka jedinými politiky, kteří jsou zaměstnaní na Masarykově univerzitě. Jedním z nich je i premiér Petr Fiala. Po jmenování jím vedené vlády v prosinci 2021 mu byl snížen pracovní úvazek na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU na pětinový. Kverulantovi kolegové z organizace Page not Found vyčíslili jeho příjmy z pedagogické činnosti v letech 2022–2025 na více než 1 milion. Kverulant zjistil, že jen v roce 2023 dostal Fiala z brněnské univerzity 291 tisíc a v roce 2024 pak 216 tisíc korun.
Kverulant požádal MU o informace o docházce pánů Balíka, Beka a Fialy. Univerzita mu je však odmítla poskytnout. Prý je ani nemá: „Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti. Jde-li o výkon jiné práce než přímé pedagogické činnosti, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. MU eviduje jako zaměstnavatel jen tu část pracovní doby, kterou sama rozvrhuje. Z tohoto důvodu nemá MU informace o docházce za roky 2023 a 2024, nemá povinnost takové informace mít a nemůže je proto ve smyslu ustanovení § 11b Zákona poskytnout, protože u dotčených osob eviduje pouze pracovní dobu, která se týká přímé pedagogické činnosti.“
Nwelati Raduan
Pojďme se však nyní vrátit k senátorům a jejich docházce na plenární schůze. Druhou nejhorší účast po Mikuláši Bekovi měl Nwelati Raduan (ODS). Ten se v roce 2023 dostavil jen na 14 jednání z 20 konaných. Celkem, včetně platu a náhrad, za to vyinkasoval 3,848 milionu korun. Raduan Nwelati, dlouholetý primátor Mladé Boleslavi, se do historie české politiky zapsal především opakovaným porušováním zákona o střetu zájmů. Za svou politickou kariéru nasbíral Nwelati rekordní počet pokut za neodevzdání majetkových přiznání. Podle dostupných informací porušil zákon nejméně čtrnáctkrát, a to jak v době, kdy byl primátorem, tak i jako senátor.
Jiří Čunek
Jiří Čunek (KDU-ČSL) si za rok 2023 ze Senátu odnesl velmi podobnou částku jako senátor Nwelati, a to 3,849 milionu korun, a to přesto, že se zúčastnil jen 75 % jednání. S jistou nadsázkou lze konstatovat, že za jeden den v Senátu si Čunek přišel v průměru na 256 tisíc korun.
David Smoljak
I David Smoljak (STAN) se v roce 2023 zúčastnil jen 15 plenárních zasedání z 20. Vyinkasoval za to celkem 3,5 milionu korun.
Senátoři platy, náhrady a docházka z rok 2023
Ani v roce 2024 nebyla docházka senátorů na plenární jednání právě ukázková. Následující tabulka je však poněkud složitější. Je to dáno tím, že na podzim roku 2024 proběhly volby a došlo k obměně přibližně třetiny Senátu. Červeným písmem jsou uvedeni senátoři zvolení dne 21. 9. 2024. Modrým písmem jsou uvedeni senátoři, kterým v roce 2024 skončil mandát. Zeleně podbarveni jsou nově zvolení senátoři od 21. 9. 2024 a od 28. 9. 2024.
Kategorie: Autorské články