Podpora pro stranu Alice Weidel značně narostla i mezi návštěvníky kostelů, ač náboženské instituce se neustále tuto stranu pokouší diskreditovat.
Nový průzkum od INSA odhalil, že většina německých občanů teď věří, že v příštích spolkových volbách by se nesilnější politickou silou mohla stát AfD.
Spolu s tím skoro polovina respondentů říkala, že s AfD by se mělo zacházet jako s jakoukoliv jinou stranou, i když německé režimní strany se tuto populistickou frakci pokouší ostrakizovat pomocí politického firewallu.
Podle uvedeného průzkumu rozebíraného zpravodajským kanálem Junge Freiheit 51 procent respondentů věří, že AfD nejspíš v příštích volbách do Bundestagu získá nejvíce hlasů. Jen 27 procent s tím nesouhlasí.
Zjištění prezentovaná na YouTube šéfem INSA Hermannem Binkertem poukazují na rostoucí normalizaci vzestupu AfD. Po únorových volbách se strana Alice Weidel stala druhou největší stranou v Bundestagu, avšak její popularita dále narůstá po rozhodnutí vítěze voleb Křesťanskodemokratické unie (CDU) dát se dohromady se Sociální demokracií (SPD) k vytvoření Velké koalice.
Mezi samotnými voliči AfD převažuje důvěra ve vítězství 87 procenty. Avšak i příznivci tradičních centristických nebo levicových stran vyjadřují podobná očekávání: 63 procent voličů BSW a 60 procent voličů FDP si také myslí, že by se AfD mohla dostat na vrchol. Pouze základna SPD a Zelených k tomu zůstává široce skeptická.
Asi 46 procent Němců říká, že s AfD by se mělo zacházet jako s jakoukoliv další demokratickou stranou oproti 33 procentům, co jsou proti tomu. Ač odpor k tomu zůstává silný mezi příznivci SPD, Zelených a Levice, tak většina v CDU/CSU (49 procent), FDP (63 procent) a BSW (47 procent) teď pro AfD upřednostňuje rovné politické zacházení. Nepřekvapuje, že s tím souhlasí 83 procent voličů AfD.
Změkčení tohoto odporu je v kontrastu s tvrdým postojem zaujímaným hlavními německými křesťanskými církvemi, které opakovaně AfD odsuzují. Avšak chování voličů v náboženských komunitách vypráví jiný příběh.
Mezi Protestanty AfD podporuje 26 procent, tj. je druhá za CDU/CSU (28 procent) a daleko před Zelenými (7 procent). Také katoličtí voliči podporují z 25 procent AfD, kdy to opět vede CDU/CSU s 34 procenty. Zelení jsou na chvostu s pouhými 13 procenty.
Mezi voliči bez náboženství je AfD nejpopulárnější stranou (26 procent), tj. před CDU/CSU (19 procent) a SPD (14 procent). Oproti tomu muslimští voliči typicky projevují silnou podporu pro levicové, pro-migrační strany včetně SPD (37 procent) a Levice (25 procent), kdy podpora pro AfD je na zanedbatelných 5 procentech.
Tento týden publikovaný průzkum od Forsa ukázal, že AfD je v Německu poprvé v historii v čele jako vůdčí strana, která získala 26 procent a CDU/CSU je tak o procento za ní.
Kdyby ty volby proběhnuvší v únoru byly dnes, tak by ty dvě strany připravené sestavit vládu Sociální demokraté (SPD) a CDU neměly pro svoji dohodnutou koalici dost křesel.
Tyto zprávy přichází v době, kdy levice v německém parlamentu Bundestagu tlačí na hlasování o zákazu AfD.
Kategorie: Autorské překlady