Tlustý hasič a bachař. Ke dvěma stům českých generálů přibyli další

V České republice už nyní živíme 200 generálů. Přesto prezident 8. května jmenoval dvanáct nových generálů. Byl mezi nimi ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán, velitel hradních hasičů Radek Stránský a ředitel věznice Příbram. Kverulant.org proti této drahé ukázce papalášské arogance protestuje. Žádá zastavení zvyšování počtu generálů a radikální omezení výsluhových příspěvků. Kverulant upozorňuje na papalášské manýry už od roku 2009. Prosíme hlídejte papaláše s námi finanční podporou naší práce.
Kabinet koncem dubna 2024 navrhl prezidentovi jmenovat dvanáct nových generálů. Prezident Petr Pavel navzdory Kverulantovým protestům jejich návrhu vyhověl a na den vítězství 8. května je jmenoval.

Tlustý generál

Brigádním generálem se tak stal Jiří Pelikán, ředitel Hasičského záchranného sbor Jihomoravského kraje (HZS JM). Kverulant už dříve zmapoval, jak HZS JM pod Pelikánovým vedením vynucovalo připojení na pult centrální ochrany (PCO) jen prostřednictvím společnosti PATROL šikanou těch firem, které s drahým poskytovatelem připojení nechtěli uzavřít smlouvu.

Hasiči využívají pulty centralizované ochrany, na které jsou napojeny střežené objekty. Hasiči však tyto pulty nevlastnili, a nevlastnili ani přenosovou síť, po níž se signalizace o požárech přenáší. Tyto služby pro ně bez výběrových řízení provozovali „kámoši“ z firmy PATROL. To generovalo vysoké ceny pro všechny majitele připojených objektů a nejspíš i korupci.

Proto je Kverulant přesvědčen, že si Pelikán povýšení do generálské hodnosti nezaslouží. Kverulant je také přesvědčen, že jmenování zjevně obézního muže generálem je výsměchem všem „mokrým“ hasičům, kteří si naopak naši úctu zaslouží.

Generál pro patnáct hasičů

Dalším hasičem povýšeným byl velitel miniaturního Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu Radek Stránský. V tomto případě jde o pokračování absurdity, která má svůj počátek v roce 2015. Tehdy, za prezidenta Miloše Zemana, došlo ke změně zákona o Hasičském záchranném sboru. Cílem této změny bylo to, aby byla malá Hradní hasičská jednotka „na úrovni“ a adekvátně reprezentovala prezidentovo sídlo. Proto byli hradní hasiči zákonem vyčleněni z Hasičského záchranného sboru Prahy a postaveni na roveň krajským útvarům. A to i přesto, že podle zjištění Lidovek měli hradní požárníci v roce 2015 pouhých patnáct hasičů a velitele.

Další bachař generálem

Dalším plukovníkem, z kterého se 8. května 2024 stal brigádní generál byl Petr Červený. Ani ten nevelí a nejspíš nikdy ani nebude velet žádné brigádě, tedy vojenské jednotce obvykle menší než divize a větší než pluk s počtem vojáků od 1000 do 8000. Petr Červený „velí“ Věznici Příbram s počtem tabulkových míst 324.

Červený není zdaleka prvním bachařem jmenovaným generálem. Celkem jich už bylo jmenováno sedm. Červeným není ani prvním ředitelem věznice jmenovaným brigádním generálem Petrem Pavlem. Na státní svátek 28. října 2023 Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, jmenoval generálem Dušana Gáče, ředitele Vazební věznice Brno.

Povýšení za strašení veřejnosti?

Dalším povýšeným byl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Navrhl to předseda vlády Petr Fiala (ODS). Koudelka povýšil z pozice brigádního generála na generálmajora. Přitom Koudelku prezident Petr Pavel jmenoval do první generálské hodnosti teprve nedávno a to 8. května 2023.

Michal Koudelka pronesl na konci března 2024 na tiskové konferenci tato slova: „Bezpečností situace je nejvážnější od druhé světové války. Měli bychom si naprosto jednoznačně uvědomit, že to, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, to, co dělají palestinští teroristé v Izraeli, by naprosto bez milosti a bez soucitu dělali také u nás.“

Kverulant není sám, kdo se domnívá, že Koudelkův výrok o nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války byl naprostý žvást. Vždyť například v době ruské invaze do Československa v roce 1968 nebo v době rozmístění komunistických raket na Kubě, když byl svět skutečně na pokraji třetí světové války byla bezpečnostní situace násobně horší. Více například v článku serveru Novinky.cz s výmluvným názvem S výrokem o druhé světové válce to šéf BIS přehnal, míní experti.

Ve znaku Bezpečností informační služby je latinské heslo „Audi, vide, tace“, které říká, že příslušník zpravodajské služby má poslouchat, vidět a mlčet. Koudelka se tímto heslem evidentně neřídí, a nejen proto si dle Kverulantova názoru povýšení nezaslouží. Připomeňme si krátce, že Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, byl ke Koudelkovi silně kritický a návrhu kabinetu jmenování Koudelky do první generálské hodnosti celkem sedmkrát nevyhověl.

Sto padesát armádních generálů

Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bylo na Hradě jmenováno ještě dalších pět nových generálů, vojáků z povolání. Michal Baran, ředitel sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany. Velitel kybernetických sil Radek Haratek. Martin Janatka, náčelník štábu velitelství pro operace. Jiří Líbal, velitel 4. brigády rychlého nasazení a Jiří Růžek bývalý ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Počet vojáků jmenovaných od roku 1998 let do první generálské hodnosti se tak zvýšil 146 na 151 vojáků. Takový počet generálů na třicet tisíc vojáků není v civilizovaných zemích naprosto normální.

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

Švýcarská armáda má kolem sto padesáti tisíc vojáků, tedy zhruba pětkrát víc než ta česká. Na rozdíl od ní ale nemá ani jednoho generála. Toho může mít pouze v době války a musí ho volit parlament – a jen na dobu trvání konfliktu. Pokud nějaký vyšší důstojník, třeba jeden ze čtyř plukovníků, jede na zahraniční služební cestu, je mu na dobu trvání výjezdu propůjčena generálská hodnost, aby jednání probíhalo na stejné hodnostní úrovni.

V České republice došlo k jmenování do všech generálských hodností od roku 1998 do roku 2023 ve 419 případech. Z toho 314 jmenování připadlo na vojáky, 42 na policisty, 13 na příslušníky tajných služeb, 26 na hasiče, 6 na celníky a 18 na bachaře. Šlo však o jmenování do všech čtyř generálských hodností, a to brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. Počet jmenování tak neodpovídá počtu osob, které mají generálskou hodnost.

I 56 generálů je na Británii moc

Britská armáda má ve zbrani sto deset tisíc mužů a žen. Má řádově větší bojové zkušenosti ze skutečných konfliktů i z mírových operací. Generálů přitom potřebuje oproti české ani ne třiceti tisícové armádě pouze třetinu a to si lidé ze specializovaného armádního webu Froces stěžují, že jich má příliš. A to jich podle tohoto webu měla v létě 2023 jen 56. Z toho 44 generálmajorů (řadových i záložních), devět generálporučíků a tři generály.

Finsko, země s polovičním počtem obyvatelstva oproti České republice, má poloprofesionální armádu a povinnou vojenskou službu. Na zhruba dvacet tisíc mužů a žen ve zbrani jí stačí necelých dvacet generálů – a to mají ještě osm set sedmdesát tisíc osob v aktivních zálohách a válečné loďstvo navíc.

V české politické reprezentaci ovšem není nikdo, komu by tento až komický pozůstatek totalitní doby vadil. Na co vůbec potřebují generály policie, hasiči, celníci a vězeňská služba? Jejich dodnes přetrvávající vnímání jako „ozbrojených složek státu“ není nic jiného než zděděná představa militaristické organizace komunistické společnosti z dob stalinské diktatury. Dokonce i za Rakousko-Uherska byl na podstatně větším území říše velitelem šestnáctitisícového četnického sboru pouze generální inspektor a nejvyšší hodností ve sboru byl plukovník. Policie měla výlučně civilní hodnosti policejních ředitelů, radů a komisařů.

Generálové nás stojí více než miliardu ročně

V ČR došlo do poloviny roku 2024 povýšeno do generálských hodností v 419 případech. Pouze asi v polovině případech došlo k povýšení do první generálské hodnosti. Předpokládejme, že polovina generálů je stále ještě ve služebním poměru a že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 400 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí miliardu ročně.

Předpokládejme dále, že druhá půlka generálů již odešla do civilu. V takovém případě berou a do smrti budou brát výsluhové příspěvky. Kverulant zjistil, že průměrná výše výsluhového příspěvku u 10 nejlépe placených příjemců činila v roce 2023 73 tisíc korun měsíčně čistého. Nejvíce berou policejní generálové v důchodu a to 86 tisíc korun. Nejméně bývalí celníci a to 69 tisíc. Celkem 102 generálů nás v roce 2023 tak na výsluhách stálo dalších 90 milionů.

Potrženo, sečteno nás dvě stovky generálů stojí ročně téměř 1,1 miliardy korun. Kverulant proti této rozežranosti státu protestuje. Žádá zastavení zvyšování počtu generálů a radikální omezení výsluhových příspěvků.

Sdílej na Facebook

Vlož na X

Kategorie: Autorské články