Dvě strany německého establishmentu se dohodly na rámci koaličních rozhovorů ke zformování příští berlínské vlády, která zřejmě bude převážně plnit požadavky levičáků a ekologistů, přestože minulý měsíc voliči jasně takové politiky zavrhli.
Ač Sociálně demokratická strana (SPD) v únorových spolkových volbách utrpěla pokořující porážku s pouhými 16,4 procenty, tak je uměle pozdvihl očekávaný nastupující kancléř Friedrich Merz, který před rozhovory slíbil, že nesestaví vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), čímž svržené SPD nahrál do ruky všechny karty.
Merz, který vede údajně centro-pravicovou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) bývalé kancléřky Angely Merkel, během kampaně sliboval „nový“ druh politiky. Ovšem jako spousta těchto slibů to šlo na vedlejší kolej.
Přestože Merz kandidoval jako fiskální konzervativec, tak okamžitě opustil svůj slib nezvyšovat dluh dohodou s levicovou SPD, že změní německou ústavu, aby si půjčili bilion euro na financování modernizace výzbroje.
Ač SPD už dlouho vyzývá, aby se ta tzv. „dluhová brzda“ zrušila, tak teď ještě požádala, aby výměnou za souhlas se zoufale potřebnými investicemi do zbrojení, Merz odsouhlasil stejnou částku utracenou za různé infrastrukturní projekty, upřednostňované touto levicovou stranou.
Ona údajně centro-pravicová Unie podobně souhlasila i s ústupky levici ohledně imigrace, kdy předchozí vláda umožnila dvojí občanství pro občany nepocházející z EU, což zůstane, a zachová se zkrácení času potřebného k získání občanství, hlásí NTV.
Ač Merz kandidoval s agendou přísných hranic, tak v tomto dohodnutém rámci bude možné blokovat jen vstup ilegálním migrantům na hranici pokoušejícím se žádat o azyl na fyzických pohraničních kontrolních stanovištích.
I tento mírný přístup je ale asi pochybný, když SPD požaduje, aby se sousední země dohodly podle německých podmínek. Rakousko už řeklo, že nemá v úmyslu spolupracovat, čímž tento plán ohrožuje, ještě před rozběhem.
Aby to bylo ještě horší, Merz se chce podvolit i vrtochům krajně levicové strany Zelených, která v předchozí koaliční vládě hrála druhé housle.
Ač to vypadá, že Zelení se do vlády nevrátí, jejich hlasy budou nejspíš nutné k uzákonění konce dluhové brzdy, což v Bundestagu vyžaduje dvě třetiny hlasů. Kvůli odporu k tomuto opatření jak od skalně levicové Die Linke, tak od AfD, se Zelení začali chytat příležitosti, aby od Merze dosáhli ústupků v klimatických iniciativách.
Merz je zjevně připraven vyklidit půdu Zeleným, aby si zajistil výdajový balíček, tudíž říká, že vláda „samozřejmě zahrne opatření ochrany klimatu“ do infrastrukturní části legislativy. Merz též signalizoval, že jeho vláda obnoví dotace k pobídkám pro nákupy elektrických aut.
Merzovy ústupky jsou důsledkem jeho odmítání byť i uvažovat o koaličních rozhovorech s populistickou Alternativou pro Německo, která minulý měsíc získala zatím nejlepší volební výsledky a měla k CDU blíže v klíčových záležitostech jako imigrace. Merz však tuto stranu označil za „extremistickou“ a slíbil, že s ní nikdy nebude spolupracovat.
Vůdci Afd Alice Weidel a Tino Chrupalla v reakci na tento Unií a SPD zveřejněný rámec řekli, že je to „dohoda ke škodě Německa“ plná „vágních slibů a klišé kompromisů v migrační politice plná výhrad a zadních dvířek.“
Vůdci AfD prohlásili, že tato dohoda volební výsledky otrávila „podpisem poražence ve volbách, tj. SPD“ s dodatkem, že „kvůli takovému žalostnému výsledku zradila Unie své voliče, rozevřela dluhová stavidla a zmrzačila ústavu.“
V Německu je proces sestavování vlády typicky zdlouhavý, avšak Merz a jeho spojenci doufají, že tentokrát se stane kancléřem do Vánoc.
Kategorie: Autorské články