Polsko spolu s pobaltskými zeměmi vyjádřily souhlas se středečními ultra-provokativními slovy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který přišel s nápadem využít k ochraně Evropského kontinentu před ruskou hrozbou francouzského jaderného odstrašení.
Macron řekl, že zahajuje „strategickou debatu“ o možnosti rozšířit jaderný deštník Francie na celou Evropu, přičemž tuto roli v současnosti hrají atomovky USA umístěné v zemích NATO. V televizním projevu tvrdil, že nebude-li Putin na Ukrajině poražen, bude invazí ohrožovat další evropské země.
Během více než tři roky trvající Ukrajinské války byly maličké pobaltské země Estonsko, Lotyšsko a Litva se svou jestřábí proti-moskevskou rétorikou ustrčeny stranou.
Francie zůstává v Evropské unii jedinou jadernou mocností a podle mediálních odhadů vlastní asi 290 jaderných hlavic, kvůli čemuž ruští vůdci rychle Macronovy komentáře pokárali jako „extrémně konfrontační“.
Kreml dále tato hurá-šovinistická slova interpretoval jako projev Macronova záměru pokračovat ve válce, k čemuž došlo ve stejný týden, kdy Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio poprvé tento konflikt označil za „zástupnou válku“.
Polský premiér Donald Tusk, jehož země zastává rotující předsednictví EU, místo aby vybízel k opatrnosti nebo Macronovi řekl, že má zbytečně vypjatou jadernou rétoriku utlumit, prohlásil, že „tento návrh musíme seriózně uvážit.“
Varoval, že „vždy záleží na detailech, ovšem ochota Francie v tomto směru je velice významná“, tím však jasně vůdce země na ‚východním křídle‘ NATO zrovna na ruském prahu vybízí k větším jaderné expanzi.
Také Litva se rozhodla využít příležitosti signalizovat eskalaci. Litevský prezident Gitanas Nauséda Macronův návrh chválil jako „velice zajímavý nápad.“
„Máme vysoká očekávání, protože jaderný deštník by mohl posloužit jako opravdu velice seriózní odstrašení Ruska,“ řekl Nauséda.
Lotyšská premiérka Evika Siliňová se také ozvala, kdy to označila za „příležitost k diskusi“ jako o významném bezpečnostním opatření mezi ostatními evropskými spojenci. Jistěže se přitom nezmiňovala III. světová válka nebo jaderný Armageddon.
Tento týden jsme viděli mnoho evropských států vystupujících proti míru ve strachu z toho, na co pohlíží jako na ‚špatnou‘ Trumpovu dohodu, na které pracuje s Moskvou. Dánská premiérka Mette Frederiksen už ve skutečnosti tento týden prohlásila: „Mír na Ukrajině je nebezpečnější než ta probíhající válka.“
Americký prezident mezitím přišel s dalšími vyjádřeními vysvětlujícími, proč si myslí, že Putin je připraven k míru…
Macron a jeho evropští spojenci to ale zase vidí jinak. Francouzský vůdce zašel ve středečním projevu až tak daleko, že řekl: „Francii musí být uznáno její prominentní postavení – máme nejúčinnější, účinnou armádu Evropy,“ kdy ujišťoval, že Francie má jaderné zbraně k nabídnutí pro širší Západní alianci, pokud bude povolána.
Kategorie: Autorské články