Pokud by vláda USA označila Demokraty za „extremisty“ a dovolila by špehování všech členů této strany a vyhazovala by učitele a policisty, kteří jsou jejími členy, tak by se Německo k tomu asi vyjádřilo negativně.
Poté, co Trumpova administrativa odsoudila sklouzávání Německa do tyranie a k protidemokratickým zásahům proti Alternativě pro Německo (AfD), nová německá vláda Friedricha Merze USA teď za poukazování na tyto tyranské metody otevřeně kritizuje. S vědomím, že je tu závažný potenciál pro konflikt mezi Washingtonem a Berlínem, Merz říká, že si s vládou USA promluví.
Merz kritizoval hlasy části vlády USA podporující během spolkové volební kampaně AfD a nedávno kritizující klasifikaci této strany jako pravicových extremistů Spolkovým Úřadem na ochranu ústavy.
Hlavním bodem sporu je teď mocná domácí špionážní agentura, Spolkový Úřad pro ochranu ústavy (BfV), a jeho rozhodnutí klasifikovat Alternativu pro Německo (AfD) jak „potvrzeně pravicově extremistickou“ stranu. Merz řekl, že komentáře z USA jsou „absurdním vnímáním Spolkové republiky Německa,“ a že „Jsme opravdu měli pocit, že Američané dovedou jasně rozlišit mezi extremistickými stranami a stranami politického středu.“
BfV funguje s pravomocí jako moderní Stasi, ale má k dispozici daleko větší technologický arzenál. Podle nového určení může BfV legálně špehovat všechny členy AfD bez soudního příkazu, včetně čtení jejich emailů a chatů. Může též AfD zaplnit informátory a zahájit řízení proti úředníkům, kteří jsou členy této strany.
Skutečnost, že AfD je největší opoziční stranou v zemi a že probíhají snahy o zákaz této strany, budí značné obavy ve Spojených státech, které postup německé vlády nazývají nedemokratickou cestou k autoritářství. Zvláště ministr zahraničí Marco Rubio to nazval „tyranií v převleku“.
Asi nejlepší analogií je, že by vláda USA náhle Demokratickou stranu prohlásila za „potvrzeně extremistickou“ stranu, protože propaguje otevřené hranice a za Bidena do země v podstatě přivedla miliony dalších ilegálních migrantů. Pak by Republikány jmenovaný šéf špionů špehoval všechny členy Demokratické strany bez soudního příkazu, aby Republikánům mohl posílat všechny informace o této straně, a mohli by vyházet učitele, soudce a policisty, kteří jsou členy této strany.
Kdyby se takový scénář realizoval, tak by liberálové z EU a mainstreamový tisk byli první, kdo by ječel o „tyranii“ a o nové „autoritářské“ realitě ve Spojených státech a Německo by bylo na vrcholu seznamu takových.
Oproti tomu Merz je zjevně ke kritice USA odmítavý. Řekl, že si promluví s Donaldem Trumpem a naváže kontakty s Bílým domem, Merz je ale asi mezi těmi, které čeká chladné přijetí.
O Trumpovi Merz řekl: „Ještě se spolu osobně neznáme.“ Řekl však, že na konci června se s Trumpem setká na summitu NATO v Haagu a „možná i dříve.“ Říkal, že „si spolu otevřeně promluví.“
„Jako Evropané máme co nabídnout; spolu jsme i ještě větší než Spojené státy americké,“ řekl Merz. „Můžeme něco udělat, abychom byli ve většině věcí nějak zajedno. To bude mé poselství americké vládě.“
„Já se do americké volební kampaně nevměšoval a nestavěl jsem se jednostranně za jednu či druhou stranu,“ řekl Merz.
Avšak opětovné odpadnutí Německa od demokracie je temnou hrozbou pro celý svět a panují obavy, že zákaz AfD by mohl přijít spíše dříve než později. V takovém případě by vlastně milionům voličů byla upřena jejich demokratická práva.
Avšak ne všichni v CDU nebo v jejich sesterské straně Křesťanských socialistů (CSU) jsou naladěni stejně. Vůdce CSU Markus Söder před zákazem AfD varoval a říká, že by to mělo posloužit jen jako „budíček“ ke změně vládních politik. Říká, že by zpráva BfV neměla k zákazu postačovat.
Kategorie: Autorské překlady