Kladla jsem si otázku, čím Rusko tak naštvalo USA, že tak vyhrotili situaci ve světě,. Žjsme na pokraji třetí světové války. Od doby, kdy Briti sebrali původním obyvatelům v Americe jejich zemi, tak se od nich táhne stopa jako krvavá nit a nemá konce až do našich dnů. Dnes už to jsou Američané, ale pořád jsou to potomci Anglosasů. Národa, co všude zabíjeli a brali. Nechme jejich minulost spát a podívejme se na začátek této šílené doby.
Balkán – Napřed si vzali Balkán a to i za naší skvělé pomoci za éry Havla který k tomu dal svolení. Krvavé Madle byly jedno i dětské oběti. Prý to bylo třeba. Operace Spojenecká síla, v rámci níž bylo bombardováno území Svazové republiky Jugoslávie. 24. března 1999 zahájila vojska NATO vzdušné údery proti Srbsku, které trvaly do 10. června 1999 a byly manifestací vojenských schopností Spojených států. Tohle ještě Rusko nechalo být.
Začátek je Sýrie – Syrská občanská válka byl trvající vnitřní ozbrojený konflikt v Sýrii. Konflikt začal 15. března 2011 demonstracemi v rámci tzv. arabského jara, které demokraticky spustilo USA a syrská armáda snažila potlačit, a rozvinul se do povstání části obyvatelstva. To bylo živné pole pro USA které se postavili na stranu povstalců-teroristů. Stalo se však něco, s čím nepočítali. Do konfliktu vstoupila další velmoc-Rusko a to na požádání legitimního prezidenta Sýrie Bašára al-Asada. Stáli na straně demokracie a USA na straně teroristů. Rusko si dovolilo jít na pomoc zemi, kterou si USA uzurpovali pro sebe. To takovou velmoc pořádně naštve. To je ten moment, který Amíci nezkousli. USA to začali cítit jako možnou ztrátu pověsti prvního na světě a tam se zrodila myšlenka na pokoření a potom i zničení Ruska. K tomu jim měla posloužit hloupoučká EU pod skrytou taktovkou Britů.
Ukrajina – To bylo přesně to místo, kde mohli Rusko vyprovokovat. Vůbec je nezajímalo, že Ukrajina byla neutrální. Obratem pár let z ní udělali válečnou bestii, která je naprosto v jejich vleku. Jejich Nato je po celé Evropě včetně Česka a Slovenska a poslední hranice mezi Natem a Ruskem je právě Ukrajina.
Přišel Majdan. To byla série masových demonstrací na Ukrajině trvajících od listopadu 2013 do února 2014, které vedly k tzv. revoluci důstojnosti, svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády. Vystřídal ho Porošenko který byl prostřednictvím své televizní stanice Kanál 5 jedním z organizátorů Majdanu.
Až do konference čtyř státníků v Minsku v únoru 2015 a schválení druhé minské dohody o klidu zbraní prosazoval prezident Porošenko pokračování bojových operací ukrajinské armády proti proruským separatistům na východě země. Porošenko označuje východoukrajinské separatisty z tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky jako „bandity“ a „ruské teroristy“ a od samého počátku ukrajinské krize odmítá vést se separatisty politický dialog. Podle Porošenka nejsou zástupci separatistických republik jednou ze stran dialogu, protože ozbrojenci a teroristé nemohou zastupovat Donbas. V červenci 2014 Porošenko prohlásil, že za každého ukrajinského vojáka padlého v boji budou zlikvidovány stovky teroristů. Koncem roku 2018 podepsal Porošenko zákon, kterým někdejší příslušníci UPA a OUN, tzv. banderovci, získají postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.
V dalších volbách vyhrál Volodymyr Zelenskyj. Do křesla mu pomohl Ihor Valerijovyč Kolomojskyj-bývalý guvernér Dněpropetrovské oblasti. Začal rozpuštěním parlamentu. V dubnu 2021 jednal v Paříži o vstupu Ukrajiny do NATO. Dne 24. února 2022 došlo k eskalaci rusko-ukrajinské krize, když po delším shromažďování ruských jednotek u ukrajinských hranic prezident Ruské federace Vladimir Putin ohlásil zahájení vojenské operace proti Ukrajině za smyšleným účelem denacifikace země.
Teď už je doba pro USA, kterým Zelenskyj vyhovoval jako jejich loutka proti Rusku. Kdykoliv se snažil o mírovou smlouvu, hned tu byl někdo, kdo mu to rozmluvil a donutil k pokračování války s Ruskem. Angela Merkelová, která po ukončení své politické kariéry pustila do světa, že Minské dohody nikdy neměli být dodrženy. Pak ho navštívila Ursula von der Leyenová a po ní Alexander Boris Johnson. Ten překazil poslední možnost mírové dohody. To už byl jasný postup. Válka do posledního Ukrajince.
Kategorie: Autorské články
Máte pravdu. Je tu bordel.