Ve čtvrtek 30. listopadu pseudopapež přijal členy Mezinárodní teologické komise. Záměrně zdůraznil, že se mu nelíbí, že je mezi nimi jen pět žen a dodal: „Ženy mají jinou schopnost teologické reflexe…“
Bergoglio cílevědomě prosazuje zhoubnou feminizaci na klíčová místa v církvi, přestože ve světě už přinesla pro společnost i pro samotné ženy a rodiny ničivé ovoce.
Citace Bergoglia: „Církev je žena. A pokud nepochopíme, co je žena, co je teologie ženy, nikdy nepochopíme, co je církev.“
Bergoglio jako falešný prorok (Zj 16) předkládá ohledně církve nové paradigma. Prý „nikdy nepochopíme, co je církev, pokud nepochopíme, co je žena“. Pak ale ani apoštolové, ani proroci, ani učitelé církve vůbec nepochopili, co je církev. Až teprve nyní Bergoglio pochopil teologii ženy, té, která sedí na dravé šelmě (Zj 17), a tím pochopil anticírkev, synagogu satanovu. Ukazuje k ní novou, synodální cestu, svým precedentním zasvěcením se satanu v Kanadě (2022), prosazováním sodomského antievangelia a intronizováním ženy Pačamamy v chrámu sv. Petra. Teologie této ženy, kterou Bergoglio pochopil, je totální a zjevná apostaze od Krista. Bergoglio by měl vědět, že církev je Tajemné Tělo Kristovo, a ne žena.
Bergoglio sleduje jasný cíl – transformovat církev na synagogu satanovu. V tom je podstata Bergogliovy falešné mystiky i s jeho pseudozjevením teologie ženy. Bible o ní píše: „Ta žena byla oděna purpurem … v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství… Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků.“ (Zj 17,3-6)
Citace Bergoglia: „Jedním z našich velikých hříchů je převaha mužů v církvi. A to se nevyřeší služebným způsobem, to je jiná věc. Řeší se to mystickou cestou, královskou cestou.“
Falešný prorok Bergoglio vymýšlí nové velké hříchy, mezi které patří převaha mužů v církvi. Donebevolající hřích sodomie ale naopak za hřích nepokládá, ba dokonce prosazuje žehnání hříšným svazkům sodomitů. Tvrdí, že tzv. hřích převahy mužů v církvi se prý vyřeší mystickou cestou. Ve skutečnosti tato mystická synodální cesta LGBTQ je ztrátou rozumu a popřením Božích zákonů a přikázání. Bergogliova tzv. královská cesta vede do věčného zavržení. Evangelium před ní varuje (Mt 7,13).
Citace Bergoglia: „Velice mi to osvětlila Baltazarova myšlenka: Petrův princip a mariánský princip.“
Co znamená Petrův princip a mariánský princip v heretickém myšlení Bergoglia? Má už vizi, že v budoucnosti i Petrův stolec bude zastupovat žena? Skutečný mariánský princip je v diametrálním rozporu s Bergogliovou feminizací a prosazováním LGBTQ. Ježíšova Matka sama sebe nazývá otrokyní Pána (hé dúlé Kyriú) a je vzorem k následování pro každou křesťanskou ženu, a to v pokoře, v zachovávání Božích přikázání a pravdivé zbožnosti. Současné feministky, lesby a transsexuálové, které Bergoglio prosazuje a privileguje, nemají nic společného s mariánským principem poslušnosti Bohu a Jeho přikázáním.
Apoštol říká: „Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností. Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení.“ (1Tim 2,11-14) „Obávám se, aby to nedopadlo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu.“ (2Kor 11,3)
Citace Bergoglia: „… ale ty dva principy tam jsou. Mariánský je důležitější než Petrův, protože tam je církev jako nevěsta, církev jako žena, bez toho, aby se stávala mužskou.“
Prorok Izaiáš by Bergogliovy pseudomystické výroky ohodnotil slovy: „Žvást na žvást, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam.“ (Iz 28,10) Bergoglio rád dělá takový chaos. V něm pak už psychologickou manipulací prosazuje, co chce, nyní svěcení žen. Jeho cílem je dosáhnout vnitřního rozvratu církve.
Bergoglio tyto své stupidní výroky pronáší poté, co už vydal motu proprio „Ad theologiam promovendam“, ve kterém jasně vyjádřil, že mu hlavně jde o změnu paradigmatu.
Na závěr motu proprio Bergoglio napsal: „Nařizuji, aby všechno, co jsem v tomto apoštolském listu motu proprio rozhodl, mělo stabilní a trvalou hodnotu, bez ohledu na cokoliv, co by tomu odporovalo.“
Tímto vyjádřením prakticky boří veškeré předcházející učení církve postavené na evangeliu a Tradici.
Na závěr pseudopapež ukončil svou spontánní promluvu slovy: „Ptáte se, kam vede tato řeč? Odstraňte mužskou převahu v církvi!“
Bergoglio si na otázku odpověděl sám. Jde mu o prosazení feministek, leseb a transsexuálů na klíčová místa v církvi.
Ježíš svěřil pastýřský úřad svým dvanácti apoštolům, nikoliv ženám. Stejně tak hlavou církve určil Petra, tedy muže, ne ženu. Bergoglio chce ve své anticírkvi prosadit vládu apokalyptické nevěstky (Zj 17). K transformaci katolické církve na synagogu satanovu s duchem antikrista mu mají posloužit tři hlavní prostředky:
Prvním je zrušení hierarchické struktury církve
Bergoglio usiluje o zrušení biskupské autority, zaváděním tzv. synodálních (pastoračních) rad, které dostávají nejvyšší kompetence, jak už to vidíme v Německu. Vlády v církvi se ujímají především sodomité, lesby, transsexuálové a jim podobní. Budou operovat náboženskými pojmy a frázemi a nutit každého kněze i posledního věřícího, aby transformoval Kristovo učení spásy na tzv. synodální cestu s antizákony a duchem antikrista. To je cesta vedoucí do věčné záhuby.
Největší tragédií ale není Bergoglio s programem církevní sebevraždy, ale biskupové a kněží, kteří nejsou schopni se od tohoto arcikacíře oddělit a přestat ho zmiňovat v liturgii! Slepě mantrují: nemůžeme tříštit jednotu, protože bychom vypadali jako schizmatici a rozkolníci. Toto je zrada Krista i církve a vede k sebezničení Petrova úřadu. Ve skutečnosti dnes církev nemá papeže, je stav sede vacante, protože člověk, který se sám vyloučil z církve, nemůže být její hlavou. Tak učí svatý Bellarmin a jiní učitelé a Otcové církve.
Druhým prostředkem je legalizace sodomie, spojená s žehnáním svazků sodomitů. Toto je apostaze a veřejná vzpoura proti Bohu!
Třetím prostředkem je svěcení žen. To je ale konec se svátostí kněžství i se svatou liturgií.
Bergoglio neustupuje, drze a etapovitě vtěluje své hereze do celé církve. Používá trik, o kterém mluví kardinál Müller. Zavádí hereze do praxe a pokrytecky se odvolává na pastoraci. Na vážné námitky nereaguje. Až jsou hereze vtěleny a nic se už nedá dělat, vydá závazný heretický dokument pro celou církev. Tuto zločinnou vzpouru proti Bohu pak už všichni musí pod falešnou poslušností přijmout. Bergoglio může tyto podvody dělat, protože biskupové neplní svou základní povinnost, kterou je nést spoluzodpovědnost za celou církev. Zanedbávají obranu Kristova učení před heretikem. Dnes je adekvátní reakcí oddělit se i se svou diecézí od heretické LGBTQ synodální cesty.
Návod k obrodě katolické církve je jednoduchý:
1) biskup i se svou diecézí se oddělí od arcikacíře Bergoglia a jeho sekty. To je jeho svatá povinnost.
2) kněží ať zavedou systém učednictví. Ať si najdou každý týden jeden a půl dne na modlitbu, na Boží slovo a bratrské společenství ve skupinách čtyř až sedmi kněží. Po určité době si ve své farnosti vyberou 4-7 mužů, se kterými se budou jednou v týdnu dvě hodiny modlit. Asi hodinu pak s nimi budou sdílet aktuální zkušenosti z duchovního boje. Tito jejich učedníci budou pilíři farnosti a budou získávat další učedníky.
Toto je cesta k vnitřní i zevnější obrodě církve.
Kategorie: Autorské články
Tohle je dosti originální. Katolická církev z Kristova učení vykradla jen to, co se jí hodilo, aby mohla totalitně vládnout víc jak tisíciletí velké části světa. Vcucnula pohanské svátky, dala jim jen nová jména a formální obsah – to proto, že ty svátky tu byly dávno před církví a fungovaly, byly opřené o realitu. Naopak nereflektovala to, že podle historických dokumentů žil Kristus buď o víc jak století jindy a nebo nebyl ukřižován ale obješen. Nereflektovala, že mezi učedníky byla přinejmenším jedna žena – čistě mužská společnost bez vnějších dědiců efektivně hromadí majetek, nereflektovala opakování životních cycklů – jediná šance dává kněžím totální nadvládu nad cestou do nebe či pekla. Tedy celá ta církev je jen účelový podvod, který původní filosofii, mystiku, víru, učení jen zneužil.
Současný papež je zjevně absurdní herec, církev rozkládá zevnitř a obecně je jeho počínání pro svět podobně destruktivní jako bylo třeba to Wojtylovo. Ale argumentovat proti němu pokroucenými účelovými výmysly a říkat, že jejich popíráním popírá Kristovu památku je absurdita na druhou.