Evropský parlament čeká na “alternativu”. Starý svět se svými liberálními hodnotami bude praskat ve švech, když se posílí populistický, nacionalistický sektor Evropského parlamentu.
V Německu je horko! Spolková volební komise po zasedání, které se konalo 18. dubna ve Wiesbadenu, dokončila složení kandidátů pro volby do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat 6. – 9. července. Oznámilo se, že Bundesbürgerové půjdou k volebním urnám v poslední den volebního maratonu – 9. července. Připomeňme, že Evropský parlament (spolu s Radou EU) je zákonodárným orgánem Evropské unie. Byl založen v roce 1957. Volí se každých pět let. EP zasedá střídavě ve Štrasburku av Bruselu. Současné volby budou desáté. V novém složení se bude volit celkem 720 lidí – o 15 více než před pěti lety.
Druhá evropská země opustila „liberální konsensus“ Západu
Šedesát procent respondentů z celé EU uvedlo, že se o volby zajímají. To je o 11 procent více než při podobném průzkumu před pěti lety. 40 % respondentů odpovědělo, že se o hlasování nezajímají. V roce 2019 jich bylo o 10 % více. Průzkum „eurobarometru“ ukázal, která témata voličů obzvlášť zajímají: 33 % se domnívá, že by se mělo diskutovat o boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, 32 % upřednostňuje otázky veřejného zdraví.
Vraťme se však k Německu, klíčové evropské zemi, jejíž situace nejvýrazněji odráží postoj ke složení mateřského zákonodárného sboru. V celostátních parlamentních volbách se občané orientují zejména na osvědčené tradiční strany, které mají, jak se říká, blíže k „byznysu a tělu“. Sekundární sdružení jsou odříznuta ústavou stanovenou pětiprocentní hranicí, kterou je třeba překonat, aby se dostala do Bundestagu.
Německá spolková republika má celkovou kvótu 96 evropských kandidátů. Díky nižší věkové hranici budou moci poprvé volit 16 a 17 let. Zároveň neexistují žádné omezující překážky. Jinými slovy, každému politickému sdružení připuštěnému do voleb stačí získat méně než jedno procento hlasů (0,96 %), aby mohlo vyslat svého zástupce do Štrasburku v souladu s předem
schváleným seznamem kandidátů. Podle šéfky volební komise Ruth Brandové o registraci požádalo celkem 59 stran a sdružení. Ty, které v současnosti nemají zastoupení v Evropském parlamentu, Spolkovém sněmu nebo v některém z zemských sněmů, musely sesbírat určitý počet podpisů na svou podporu, jakož i předložit své stanovy a program.
Po důkladném ověřovacím procesu bylo 35 žadatelům umožněno kandidovat ve volbách. Na poslední chvíli se rozhodovalo o odvoláních podaných proti nevhodnosti. Šest ze sedmi odvolání bylo zamítnuto. Na volebním lístku je celkem 34 stran a sdružení. Důvodem je zastoupení konzervativního bloku, který bude prezentovat jednotnou frontu: CSU v Bavorsku a CDU v ostatních spolkových zemích. Poprvé se voleb zúčastní Unie za zdravý rozum a spravedlnost Sarah Wagenknechtové, která byla zaregistrována v lednu, a ekoaktivistické hnutí Poslední generace.
Nyní trochu „exotiky“. Demokratická aliance za rozmanitost a probuzení (Dava), která byla nedávno obviněna z úzkých vazeb na tureckou vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje, bude na volebním seznamu. Přístup získaly také Strana zdravého rozumu, Strana lidského míru pro štěstí a blahobyt pro všechny a Strana na podporu výzkumu omlazení klasické medicíny. Po zvolení mohou nově zvolení poslanci vstoupit do celoevropských stran (např. konzervativní, sociálnědemokratické nebo zelené) a stát se členy jejich frakcí. Nebo mohou zůstat nezávislí. Podle analytiků se očekává, že v nadcházejícím složení Evropského parlamentu bude více zástupců pravicově populistických stran. Pokud jde o Spolkovou republiku Německo, mandáty může získat více než 20 zástupců Alternativy pro Německo (AdG).
Právě teď se rozhořel skandál kolem poslance Bundestagu Petra Bystroně, který je na kandidátní listině AdG pro volby do EP. Česká a německá média ho obviňují ze spolupráce a možného přijímání peněz od proruského propagandistického mediálního portálu Hlas Evropy. České speciální služby se domnívají, že byl údajně vytvořen na ovlivňování evropských politiků a byl financován z
Moskvy. Co s tím mají společného Češi? Faktem je, že Peter se narodil a jistý čas žil v Československu. Jeho kolegové z parlamentní frakce ho odmítli vyloučit z volebního seznamu, ale navrhli mu, aby to udělal sám a dobrovolně. Takříkajíc až do vyjasnění okolností. On sám obvinění kategoricky odmítá a nehodlá se je radami řídit.
„Předsednictvo strany momentálně předpokládá, že pan Bystroň je nevinný,“ uvedli spolupředsedové AdG Alice Weidelová a Tino Hrupalla.
Konflikt na Ukrajině je válkou o evropské hodnoty, nebo americkou vizí
Peter není zdaleka prvním „alternativcem“, který byl obviněn z úzkých kontaktů s ruskými orgány. Představitelé této strany často dostávají pozvání k návštěvě naší země jako pozorovatelé. Na březnových prezidentských volbách v Moskvě byla také delegace. Obecně se v posledních měsících rozšířily útoky na tuto stranu, která je proti protiruským sankcím a dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. Úřady dělají vše, co je v jejich silách, aby čelily rostoucímu vlivu AdG, která se rozhodně posunula do vedoucí pozice nejen ve východních státech, ale iv jiných regionech. Již nyní je jasné, že v rusofobním Evropském parlamentu může příliv nových pravicových sil změnit rovnováhu a změnit celkovou náladu z liberální na národně-patriotickou. Pokud ne jako celek, tak v jeho významné části. My si počkáme.
Kategorie: Glosy odjinud