V posledních dnech k nám přišlo hned několik dobrých zpráv. Jedna z nich z Velké Británie, jejíž Nejvyšší soud rozhodl o tom, že zákon o rovnosti pohlaví definuje ženu jako osobu, jež se narodila jako biologická žena. Významou roli v celém rozhodnutí hrála malá skotská neziskovka For Women Scotland (FWS), kterou významně podpořila spisovatelka J. K. Rowlingová, jež se sama stala díky své veřejné obhajobě binarity pohlaví terčem útoků radikálních LGBTIQ+ aktivistů. FWS požadovala soudní stanovisko, zda jsou ženami také osoby, jež se jako ženy identifikují a mají k tomu úřední potvrzení. Nejvyšší soud rozhodl jednohlasně a to je skvělá zpráva! Ve světle těchto trendů, které navrací Západ do racionality a biologické reality, se jako absurdní ukazuje fakt, že ČR právně míří přímo opačným směrem. Tedy k tomu, aby o pohlaví člověka rozhodla vlastní identifikace a státní potvrzení tohoto pocitu. Na postoj k existenci dvou pohlaví odpovídajících biologické realitě jedince, se budeme ptát kandidátů do Poslanecké sněmovny v nadcházejících volbách a o jejich odpovědích Vás budeme informovat.
Méně ve veřejném prostoru zarezonovala, což její závažnost vůbec nesnižuje, zpráva z Francie, kde se letos poprvé neuskuteční veletrh se službami náhradního mateřství Wish for a baby (Chci dítě). Stejný veletrh zůstává sice například v Německu, nicméně i v oblasti odmítání surogátního mateřství se v Evropě lámou ledy. Což je skvělá zpráva!
Protože pro Vás sledujeme situaci i na úrovni EU, ráda bych Vás seznámila s tím, že Evropská Komise (EK) chystá navazující Strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2026–2030. Sice podle údajů Eurobarometru stoupá akceptace stejnopohlavních párů (například ze strany rodičů vůči dětem v nich žijícím), nicméně o 18% stouply v EU ataky na LGBTIQ+ osoby. (Možná by někoho z EK mohlo napadnout, že namísto konzervativců by mohl být problém v radikalizujících se muslimských komunitách v Německu a Francii.). Již minulá strategie obsahovala problematické legislativní návrhy, se kterými se potýkáme dosud jako je například přeshraniční uznávání rodičovství, které má za cíl zajistit znemožnění dětem mít matku nebo otce. Je děsivé, že EK se na tenký led pouští opět a podrývá právo a důvěru v Evropské unií tím, že skrze podporu LGBTIQ se snaží změnit rodinné právo v členských státech, ačkoliv je rodinné právo ve výlučné kompetenci členských států. Není bez zajímavosti, že novou Strategii iniciovali taktéž zástupci 21 evropských států prostřednictvím ministrů zahraničí včetně těch mimo EU (jako je Černá Hora a Albánie) včetně českého ministra Lipavského. Kolik domácích občanů a členů vlády vlastně ví, co jejich země podporují?
Ale nejen to. Z návrhu Komise ve Strategii vyzývá k tomu, aby členské státy prosazovaly IV práva transsexuálních, intersexuálních, nebinárních a duhových rodin a V) podporovaly spolupráci s členskými státy, místními orgány a mezinárodními partnery v zájmu prosazování rovnosti a zároveň začleňování rovnosti LGBTIQ osob do všech politik a fondů EU.“ A jako jedno z možných opatření (kromě změny právního řádu) navrhuje EK také „poskytování finanční podpory organizacím občanské společnosti.“ což už ostatně dnes dělá. Zastřešující organizace (ILGA) všech evropských LGBTIQ lobbistických organizací je štědře financována z rozpočtu EU. Evropská komise je ve velkém střetu zájmu.
Je alarmující, že EK přestala rodinu chápat jako základní jednotku společnosti s biologickými a příbuzenskými vazbami, ale pouze jako jednotku definovanou sexuální orientací či genderovou identitou dospělých, kteří se v rodině tohoto „nového typu“ nacházejí. Dalo by se tvrdit, že EK potírá důležitost mateřství, otcovství a především práv dětí na to znát a pokud možno být vychovávány svými rodiči.
Zároveň EK usiluje o to poskytnout LGBTIQ+ aktivistům nejsilnější možný nástroj, jak umlčovat obhájce práv dětí, ale paradoxně do budoucna i lesby a gaye, kteří respektují biologické rozdíly mezi muži a ženami. Z důvodu ochrany LGBTIQ+ komunity je dle Komise třeba zavést ochranu před verbálními nenávistnými projevy tzv. hate speech. Jenže to je velmi nebezpečné ze dvou důvodů. Za prvé pro to nemá EU vůbec žádný právní základ. Za druhé jde o naprostou gumovou definici, která se může stát nebezpečným nástrojem trestněprávně postihující názory osob, kteří se i v Evropě stávají obětí svého svědomí (například Päivi Räsänen z Finska čelící několikaletému trestnímu řízení za věrnost definici manželství muže a ženy). Již po několik let v ČR například působí organizace In Iustitia, která taktéž za přispění nejen EU fondů a fondů EHS (Norska, Lichtenštejnska a Islandu) jednostranně a aktivisticky školí orgány činné v trestním řízení, jak postihovat předsudečnou nenávist a lobbuje v pracovní skupině Evropské komise (High Level Group on hate crime) k vytváření takových šílených strategií posvěcující jejich křížové výpravy proti lidem hájícím práva dětí.
Co s tím můžeme jako jednotlivci udělat z naší české kotliny? Jedinou věc. Napsat Evropské Komisi v rámci připomínkového řízení Have your say, co si o takovéto strategii myslíte. Stačí pár vět, které je samozřejmě možné psát v češtině a to až do 24. června. Pokud tak neučiníme, nikdy se EK nedozví, jaké jsou reálné názory nás obyčejných občanů. Prosím učiňte tak kultivovanou formou na tomto odkazu.
Děkuji, že s námi nevzdáváte mravenčí práci na ochraně zdravého rozumu, biologické reality a práv dětí na své maminku a tátu. Příklady z Velké Británie a Francie ukazují, že ve správném čase přináší toto úsilí své plody.
Kategorie: Autorské články