Maďarský expert na bezpečnostní politiku Demko Attila říká, že Rusko sice zvládne v tomto tempu války pokračovat roky, neznamená to však, že má kapacitu, aby ohrožovalo Evropu.
Máme tu dvě povídačky, které spolu kolidují. První povídačkou je, že „Rusko vyčerpalo své rezervy a vojenský průmysl je na pokraji kolapsu.“
V rámci této povídačky se tvrdí, že Rusko mezi lety 2022 až 2025 do služby po opravě vrátilo přes 4 000 tanků. Ty byly logicky v dobré kondici, takže nejspíš vyžadovaly jen drobné opravy a renovace, aby se vrátily k bojové připravenosti. Spolu s tím ty analýzy o ruském kolapsu uvádí, že Rusko je nuceno reaktivovat tanky v čím dál mizernějším stavu, takž se tempo jejich stahování z nasazení zpomalilo. Ač bylo v letech 2022 až 2023 k bojovým silám přidáno několik tisíc kusů, tak od února 2024 do února 2025 z toho bylo 342 tanků nutno vytáhnout ze skladů.
Podle analýz o kolapsu i přes skutečnost, že ve skladech je ještě dalších 4 500 tanků, jejich špatný technický stav ztěžuje jejich restauraci k bojové připravenost. A tempem, jakým je ruská vojska na Ukrajině spotřebovávají, to je téměř nemožné.
Aby to pro Rusko bylo ještě horší, tak mezi tyto tanky patří i 650 kusů typu T-64. Tento typ se nevyráběl v Rusku, takže je nejspíš restaurovat nebudou zkoušet. Takže z nich pro Moskvu zbývá jen 1 200 služby schopných tanků.
Ta druhá povídačky praví, že Rusko sílí a jeho vojenský průmysl překonává kapacity celého NATO, jak to tvrdí 4hvězdičkový generál USA Christopher G. Cavoli:
„V důsledku toho se očekává, že ruská základna obranného průmyslu letos vyrobí 1 500 tanků, 3 000 obrněných vozidel a 200 balistických a křižujících střel Iskander, přičemž Spojené státy za rok vyrobí jen asi 135 tanků a nová bojová vozidla Bradley už ani nevyrábí. Rusko navíc vyrábí 250 000 dělostřeleckých granátů měsíčně, a to jich mají nahromaděné zásoby třikrát větší než Spojené státy a Evropa dohromady.
Vyrábějí toho více a ve více kategoriích než všechny země NATO dohromady.
Co Cavoli říká, je však trochu zavádějící. Z těch 1 500 zmiňovaných tanků je 1 300 typu T-72 ve verzích vyvinutých před 40-50 lety vytažených ze skladů a upravených na frontu, nebo jde o techniku poškozenou v boji a po opravě znovu nasazenou. Jen 200 z nich jsou nové tanky T-90. Faktem však je, že dnes toho NATO neprodukuje ani tolik, když se vyrobí 135 amerických tanků a Němci vyrobí 40-50 Leopardů 2. Ty však nejdou Ukrajině, ale zákazníkům, jako jsme my v Maďarsku.
Většina z 3 000 bojových vozidel pěchoty jsou rovněž reaktivované kusy starobylých BMP 1-2 a nových z nich bylo vyrobeno jen něco přes 200 BMP-3. Ovšem na druhou stranu je nutno říci, že USA už nevyrábí už žádné Bradley a probíhají testy nástupnického bojového vozidla pěchoty, tedy jednoho z 2 naposledy vyrobených vozidel Lynx, která byla tedy zavedena do služby. Nevím, kolik bojových vozidel pěchoty ročně vyrobí Evropané, ale tolik co Rusové to nebude.
Tak co je tedy pravda a co ne? Pravdou je, že ruský vojenský průmysl letos roku 2025 zvládá překonávat v objemech mnoha důležitých kategorií celý vojenský průmysl NATO, i když už ne v letadlech, a dosáhli největších výsledků ve výrobě a nasazování dronů.
Z dlouhodobého hlediska však určitě nebudou schopni konkurovat ani celé Evropě, pokud se do toho země EU nakonec naplno pustí. Existují vzdálenější projekce, že by ruský vojenský průmysl mohl zkolabovat třeba jen za 1-2 roky, když se spotřebuje skladovaná technika ze sovětské éry, tedy že její objem začne klesat. To však není ještě kolaps. To je jen chmurný obraz.
Během 3-4 let nebude existovat žádná děsivá ruská hrozba, i kdyby z nějakého zázračného důvodu nemuseli držet značnou část své armády na Ukrajině, protože tam bude příměří, a takže přes 90 procent sil nebude na Ukrajině potřebných, jako je to teď, ale i tak stejně odsud nebudou moci stáhnout značnou část svých sil. Čím větší kus Ukrajiny si uříznou, tím delší bude demarkační linie a bude třeba tím více vojáků k jejímu udržení.
Ale k žádnému ruskému kolapsu nedojde, ani vojenskoprůmyslovému, ani ekonomickému, ani sociálnímu. Tohle tempo zvládnou udržet i v nadcházejících letech. Je to ale tak, že to stačí na Ukrajinu, ale ne na Evropu.
Kategorie: Autorské překlady