‚Bezmocné válkychtivé elity se pokoušejí dokázat svoji vlastní důležitost, píše Magyar Nemzet ve svém doplňkovém článku.
Evropští vůdčí váleční štváči panikaří. Na pondělí spěšně svolaný bezpečnostní summit v Paříži je toho jasným příkladem. Stále se pokouší strávit skutečnost, že je Spojené státy na rozhovory s Ruskem o budoucnosti Ukrajiny nepozvaly. V neděli prezident USA Donald Trump řekl, že by se brzy mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu řekl: „Nevím, co by Evropané u jednacího stolu měli co dělat.“
Beznadějný kvap posledních let teď už nahradila hysterie, v níž se západoevropští válkychtiví vůdci hrnou ke křeslům u vyjednávacího stolu, otázkou však je, zda se jim to vůbec může povést, jedna věc je ovšem jistá: budou se o to pokoušet. Dělají to, přestože ekonomika kontinentu jde ke dnu v důsledku bruselské pomatené sankční politiky v době, kdy Rusko-Ukrajinská válka stála životy spoustu lidí. Vypadá to, že vůdci Bruselu a Západu své příležitosti promrhali.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o tom mluvil i v Moskvě.
Cílem pařížských rozhovorů pro evropské vůdce je pokusit se prezidenta USA přesvědčit, že jsou cennými partnery. To je zřejmé ze skutečnosti, že evropští politici jeden po druhém oznamovali, že jsou ochotni na Ukrajinu poslat vojska mírových sborů.
Britský ministerský předseda sir Keir Starmer řekl, že Británie je „připravena a ochotna vyslat vojáky do pole.“
Evropští vůdci si však ještě neuvědomují, že oni už světu nediktují.
Po téměř třech letech nepřetržitých pro-válečných povídaček dále trvají na tom, aby se Kyjev mírových vyjednávání přímo účastnil. Dlouhodobě zastávají názor, že „rozhodnutí o Ukrajině, nelze dělat bez Ukrajiny.“
Tím, váleční štváči v Paříži přehlíží, je skutečnost, že prezidentem Ameriky už není Joe Biden, nýbrž Donald Trump. A Trump prohlásil, že s tím utrpením a bojem skoncuje. Washington začal s Moskvou vyjednávat.
Pro Evropu je však v sázce daleko více než jen tohle.
Ne všechny evropské země se pondělního summitu však zúčastní. Spojené království, Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko a Dánsko – od něhož se očekává, že budou zastupovat i baltské a severské země – a také se zúčastní Brusel a zástupci NATO.
Značná část pařížského zasedání se údajně soustředí na vyslání vojsk na Ukrajinu po uzavření příměří.
Nápad na diskusi nezahrnuje mírové sbory, nýbrž „bezpečnostní síly“, které by se měly umístit za potenciální linii zastavení palby, a ne na ni, hlásí BBC.
Záměr přítomnosti evropského týmu by měl mít tři složky. Vyslat poselství Ukrajincům, že nejsou sami, další poselství Spojeným státům, aby ukázali, že Evropa při obraně svého kontinentu „odvede svou práci“ a konečné poselství Moskvě s varováním, že poruší-li podmínky potenciálního zastavení palby, bude čelit něčemu většímu, než jen Kyjev.
To je však kontroverzní koncept a mezi voliči by nejspíš nebyl populární. Např. v Itálii 50 procent dotazovaných nechce na Ukrajinu posílat více zbraní, natožpak aby tam poslali své syny, dcery, sestry a bratry.
Je tu však spousta nezodpovězených otázek o představách pro-válečných zemí. Zde jich pár je:
Kolik vojáků by každá evropská země měla poslat, na jak dlouho a pod čím velením? Jaká by měla být jejich mise – např., kdyby Rusko porušilo podmínky dohodnutého zastavení palby, mělo by to znamenat, že by evropští vojáci mohli přímo jít do války s Ruskem? Podpořily by je v takovém případě Spojené státy?
Pro-váleční politici nad Trumpem panikaří
Donald Trump a jeho administrativa vyslali Evropě jednoznačné poselství. Kontinent by při podpoře Kyjeva měl převzít daleko větší odpovědnost. Spolu s tím by se Spojené státy radši soustředily na ukončení Rusko-Ukrajinské války a na snížení svých nákladů.
Washington by mohl zavřít kohoutek penězovodu, čímž by vyvolal paniku mezi těmi, kdo chtějí ve válce pokračovat za evropské peníze.
To krveprolití musí skončit a ta válka musí skončit. To o Rusko-Ukrajinské válce řekl ministr obrany Donalda Trumpa Pete Hegseth.
„Prezident Trump dal jasně najevo, že zastavení bojů a dosažení trvalého míru je jeho vrcholnou prioritou. Má v úmyslu tuto válku ukončit diplomaticky a přivést jak Rusko, tak Ukrajinu k jednacímu stolu. A ministerstvo obrany USA pomůže tohoto cíle dosáhnout,“ prohlásil.
Hegseth rovněž vyslal vůči svým spojencům tvrdou kritiku. Řekl: „NATO je ohromná aliance, nejúspěšnější obranná aliance v historii, ale proto, aby přežila i v budoucnosti, musí naši partneři pro ochranu Evropy udělat více.“
Také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyjádřil pochybnosti o roli, jakou by Evropa mohla při ukrajinských mírových rozhovorech sehrát. Při tiskové konferenci po rozhovorech se srbským ministrem zahraničí Marko Djuricem řekl: „Nevím, co by Evropané u jednacího stolu měli co dělat. Pokud by přišli s tak proradnými nápady jako zmrazení konfliktu, přičemž by zároveň plánovali ve válce pokračovat, jak to mají v rámci své morálky a tradic ve zvyku, tak proč bychom je měli přizvat?“
Tento ministr připomněl, že Evropa už měla příležitost účastnit se procesu vyjednávání:
„Jejich přání jsme vyhověli už několikrát.“
Kategorie: Autorské články