Evropa je posedlá vnějšími hrozbami, je však tak morálně ztracená, že už ani neumí objasnit, co za sebe hájí, varoval v pátek v drtivém projevu k bezpečnostní elitě tohoto kontinentu JD Vance.
https://youtu.be/pCOsgfINdKg
Tradičně je aplaus zavedeným měřítkem, jak dobře to poselství v konferenčním sále zabralo. Ve většině případů se posluchači přinejmenším bez nadšení rozhodnou odtleskat alespoň zdvořilý aplaus, v pátek v Mnichově se však Vance v sále se stovkami možná i tisíci vrcholných vojenských, bezpečnostních a politických figur nedočkal ani toho, kdy to tam vypadalo, že nikdo mimo vlastního Vancova týmu neplácne rukama o sebe.
Reakce byly nejvíce mrazivě chladné uprostřed projevu, jelikož Vance uváděl seznam zvláště ohavných případů v evropských státech, při nichž vláda vedla údery proti svobodám, počínaje zatýkání křesťanů za hlasité modlitby až po rušení voleb a když otevřeně obviňoval vůdce kontinentu ze sovětských, anti-demokratických přístupů. Nejhorší ze všeho je, říkal, že oni ke svým vlastním lidem cítí to samé.
Pokud evropské paternalistické elity tuto šokovou terapii nenávidí, tak populisté v Evropě ji milují. Nigel Farage z Británii to tvrzení zesílil prohlášením, že Vance lépe vyslovil budoucnost Evropy, než by to mohli udělat ti elitáři, zatímco Rupert Lowe z Reform MP to nazval „brutální“ tour-de-force od „pravdy, k pravdě a pak zase k pravdě.“
Kromě seznamu špinavého prádla s proviněními evropských vlád odmítajících respekt ke svobodě jejich vlastních lidí Vance diagnostikoval, že kontinent se ztratil ve své vlastní neschopnosti chápat, za čím stojí a proč, a co je ještě horšího, dokonce pohrdá názory svých vlastních lidí. Říkal: „Pokud prcháte ze strachu ze svých vlastních voličů, tak vám Amerika už s ničím nemůže pomoci, a ani vy v tomto směru nemůžete udělat nic pro Americký lid.“
K tomu teroristickému útoku, který proběhl v Německu jen o den dříve, Vance poukázal na dlouhou a hanebnou historii takových útoků v Evropě s konstatováním: „Kolikrát musíme strpět tak ohavné výbuchy do tváře, než změníme kurz a přesměrujeme naši společnou civilizaci novým směrem?“
„Bojím se, že v Británii a po celé Evropě je, svoboda slova na ústupu,“ řekl viceprezident v mobilizační výzvě k Evropě, aby zase našla nový respekt k demokracii – ke skutečné demokracii, v níž mají voliči hlas, který má být respektován, bez ohledu na to, zda je to, co lidé říkají, přijatelné pro paternalistickou elitu nebo ne – a vůdce nabádal, aby měli ke svým vlastním národům větší respekt. Vance říkal: „Rád bych své evropské přátele požádal, aby měli určitou perspektivu. Můžete si myslet, že je špatně, když Rusko kupuje reklamy na sociálních médiích, aby ovlivňovali vaše volby. I my si to určitě myslíme. Můžete to odsuzovat i na světovém jevišti. Ale jestli může být vaše demokracie zničena pár stovkami nebo tisícovkami dolarů za digitální reklamu z cizí země, tak to není moc silné výchozí postavení.“
Jsou tu ale i dobré zprávy, řekl Vance, protože demokracie může být silná jen potud, pokud obecný přístup k voličům není takový, že jsou to špatní lidé se špatnými názory, kteří se musí shazovat a ignorovat. Když říkal evropským vůdcům, a zvláště těm v Německu, které je devět dnů od svých národních voleb, aby respektovali populisty a neměli z nich strach, tak pokračoval: „I organizátoři právě této konference zakázali poslancům zastupujícím populistické strany na levici i pravici, aby se oni těchto rozhovorů účastnili.“
Je „povinností“ vůdců, aby se účastnili dialogů s něčím takovým, a ne aby umlčovali většinu Evropanů, což byla slova jistě pečlivě volená nepochybně k podráždění, uvážíme-li moto Mnichovské konference, jímž je – řešení problémů dialogem – a Vance svou nejtvrději zatracující rétorikou svým ohromeným posluchačům říkal:
Nyní se to mnohým z nás na druhé straně Atlantiku jeví čím dál více jako staré zákopy opevněné zájmy skrývající se za ohavnými slovy ze sovětské éry jako dezinformace a informační diverze od těch, kteří prostě nesnáší představu, že by někdo s alternativním názorem mohl vyjádřit názor odlišný, nebo Bože chraň, aby hlasoval jinak, nebo ještě hůř, aby volby vyhrál.
… Jsem si jist, že všichni sem přišli připraveni mluvit o tom, jak přesně máte v úmyslu zvýšit obranné výdaje během několika dalších let v souladu s některými novými cíli… Dovolte mi ale, abych se vás zeptal: Jak vůbec začnete uvažovat o takovémto druhu otázek o rozpočtu, když nevíme, co je tím, co v první řadě bráníme?
… Slyšel jsem spoustu věcí o tom, čemu se potřebujete bránit, a samozřejmě, že to je důležité, ale co mi není moc jasné a určitě si myslím, že ani mnoha občanům Evropy, je to, co přesně pro sebe vlastně bráníte. Jaká je ona pozitivní vize, která dává život této společné bezpečnostní dohodě, o níž si všichni myslíme, že je tak důležitá. A já hluboce věřím, že tu není žádná bezpečnost, když máte strach z těchto hlasů, z těchto názorů a z přesvědčení, jímž jsou vedeni vaši vlastní lidé.
Britský levicový Guardian tento projev nazval „sžíravým“ a „zlořečícím“ útokem a poukazoval, že v Moskvě to přijmou velmi dobře, když hrál na starou strunu představy, že Donald Trump je určitý druh ruského krypto-aktiva. Německý Die Welt uvedl komentáře političky Marie-Agnes Strack-Zimmernann z jedné vládní strany, z korporatistické FDP, která odpověděla: „Náš liberální svět je v extrémním ohrožení.“
Poukázáním na Vancovu inteligenci a jejím zneuctěním jakožto nejefektivnějším způsobem útoku, když se to povýšenecky nadutě předvádí jako populismus, ilustroval projev viceprezident akce, na níž Vance promlouval Strack-Zimmermann, který řekl: „Proslov viceprezidenta USA Vance na MSC byl bizarní intelektuální ubohost a neměl co dělat na mezinárodní bezpečnostní konferenci.“ Německý ministr obrany Boris Pistorius, který má Strack-Zimmermanna rád, a jehož strana bude za devět dnů nejspíš vyhozena z vlády, nazval Vancova tvrzení za „nepřijatelná“, aby se na ně v hale MSC reagovalo aplausem.
Kategorie: Autorské články