Evropská komise žene Česko, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko k vrcholnému soudu EU za zanedbání realizace klíčových částí tohoto kontroverzního technického zákona.
Ve středu Evropská komise oznámila, že pět členských států nahlašuje Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU) za nedbalost při řádném zavedení Zákona o digitálních službách (DSA), tj. vlajkové legislativy Bruselu zaměřené na regulaci internetových platforem.
Zeměmi, kterým hrozí soudní postih, jsou Česko, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko. Tyto členské státy podle komise buď zanedbaly jmenování národního koordinátora digitálních služeb (DSC) nebo takovým orgánům nedalo pravomoci požadované k vynucování DSA.
Navíc žádná z těchto pěti zemí nezavedla tresty za porušení těchto předpisů nařízené Bruselem.
„DSA vyžaduje, aby členské státy určily jeden nebo více kompetentních úřadů k dozoru nad DSA a k jeho vynucování a jeden z nich určily jako jejich národní DSC do 17. února 2024,“ uvedla Komise ve svém tiskovém prohlášení. „Od členských států se též vyžaduje, aby DSC daly pravomoc umožňující jim své úkoly podle DSA plnit.“
Na Polsko se poukazuje, že národního koordinátora ani nejmenovalo ani nezmocnilo, zatímco Česko, Španělsko, Kypr a Portugalsko takové orgány sice jmenovaly, ale nedaly jim zákonné pravomoci nezbytné k plnění jejich povinností.
Evropská komise tvrdí, že DSA, který nabyl účinnosti roku 2022, je určený, aby vytvořil bezpečnější a transparentnější internetové prostředí tím, že od významných platforem a vyhledávacích enginů vyžaduje, aby bojovaly s ilegálním obsahem, chránily soukromí uživatelů a řešily rizika pro veřejnou bezpečnost.
Kritici však namítají, že se tím riskuje přehánění pobízením platforem, aby přehnaně odstraňovaly obsah a potenciálně tak dusily svobodu slova; že uvaluje disproporční břemena na menší platformy, posiluje dominanci Velkých korporací a podvrací soukromí uživatelů přes povinný přístup k datům pro regulátory.
Nesouhlas s těmito regulacemi narazil jak na libertariánské politiky v Evropě, tak na Republikány ve Washingtonu D.C.
V únoru předseda Justiční komise Sněmovny Spojených států Jim Jordan poslal dopis eurokomisařce pro technologie Henně Virkkunen vyjadřující jeho „značné obavy z toho, jaký budou mít cenzurní opatření DSA dopady na svobodu slova ve Spojených státech.“
Tvrdil, že přehnané regulace Bruselu v podstatě vytvoří „de facto globální cenzurní standard“, jelikož platformy sociálních médií obecně používají jednu soupravu pravidel pro moderování obsahu k systematické realizaci po celém světě.
Také vlastník X Elon Musk se zabýval byrokratickou povahou DSA a jeho fanatickým přístupem k moderaci obsahu, spolu s čímž sám prezident USA Donald Trump též nazval pokuty uvalené Bruselem na technické společnosti USA za nedodržování DSA „formou zdanění“.
Také v Evropě poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah tvrdil, že DSA je navržen k potlačování názorů disentu, kdy tvrdí, že tato legislativa „je za účelem bránit na internetu šíření katechismu odporujících a kreativních myšlenek,“ zatímco poslankyně Švédských demokratů Jessica Stegrud tvrdí, že přehnaný boj s dezinformacemi a se „škodlivým obsahem“ by mohl podvrátit svobodu slova.
Komise poprvé proti těmto pěti zemím zahájila kázeňské řízení roku 2024. Formální nóty poslali Česku, Kypru, Polsku a Portugalsku v dubnu a Španělsku v červenci. Když se tyto státy řádně nepodvolily, tak Komise uvedenou záležitost eskalovala k nejvyššímu soudu EU.
Pokud Soudní dvůr rozhodne proti nim, mohou být žalované země postiženy finančními pokutami a může se od nich požadovat, aby své zákonné povinnosti urychleně splnily.
Kategorie: Autorské překlady