Bezpečnostní a ekonomické faktory, s nimiž se Německo potýká, jsou příliš naléhavé, abychom si mohli dovolit měsíce rozhovorů k formování vládní koalice, řekl vítěz voleb Friedrich Merz, aby zkusil větší vyjednávací páku na politickou levici, která sice v nedělních volbách hodně ztratila, ale i tak získala postavení hráčů o trůny.
Vůdce německých vyměkle centro-pravicových konzervativců, tj. Křesťanských demokratů (CDU), Friedrich Merz, bude nejspíš příštím německým kancléřem, ale za jakou cenu? Od okamžiku, kdy se jeho strana v neděli ve spolkových volbách umístila jako první, pořád povídá všechno možné, aby minimalizoval své šance na získání dobré pozice při dohadování o sestavení vlády.
Protože, jak je to v evropských volbách typické, když se tam k moci hrne spousta stran a očekává se sestavení po-volební koalice, tak Merzova CDU nemůže dirigovat parlament a sama schvalovat své zákony; potřebuje totiž nalákat slabší partnery. Ovšem od počátku říká, že uvažuje jen o rozhovorech s jednou či dvěma stranami, co mají dost křesel, aby k tomu mohlo dojít, kdy ideologicky více blízké, avšak stylu lepšo-lidí neodpovídající AfD, se štítí, takže sahá po levici, čímž okamžitě oslabuje svoji vlastní vyjednávací pozici.
Poté, co takto levicovým Sociálním demokratům (SPD) poskytl ujištění, že při vyjednávání mohou tahat za dlouhý konec a vznášet požadavky na ústupky ve svém vlastním zájmu, protože jedinou další otevřenou možností pro Merze jsou další předčasné volby, tak v úterý zašel ještě dále, kdy řekl, že chce vyjednávat rychle. To, jak říká, je, protože hrozby, s nimiž se Německo potýká, jsou tak obrovské, že funkční vláda je nutná, co nejdříve je to možné.
SPD však rychle odpověděla, že nemají vůbec v úmyslu být hnáni k jednání ve chvatu a nebudou souhlasit s ničím, pokud je to neuspokojí. Jinými slovy, bude-li chtít rychlý výsledek, tak všechny ústupky bude muset udělat Merz, přestože je údajně vítězem nedělních voleb.
To je dost mocensky dynamicky nestabilní. A miliony Němců, kteří hlasovali za kontrolu hranic a za fiskální kompetenci, se teď budou dívat na to, jak se to všechno zaprodává, aby se ukojila poražená levice, takže by to pro příští volby mohlo utvrdit jejich srdce.
Merz v úterý po jeden a půl hodinové schůzce v Berlíně potvrdil, že „rozhovory už začaly… Odhaduji, že v několika následujících dnech je zintenzivníme,“ a říkal, že chce, aby jeho vláda ožila a rozběhla se do Velikonoc, protože jsou tu naléhavé záležitosti jako Ukrajinská válka, klopýtající německá ekonomika a kontrola hranic. „To vše vyžaduje vládu schopnou přistoupit k akcím,“ říkal spolu s optimistickým prohlášením, že věří, že bude moci dosáhnout „dobré koaliční dohody, a to během rozumného časového období.“
To zní pěkně. Ovšem vůdčí strana odcházející vlády, která utrpěla ve volbách „jasnou porážku“, jedním dechem ústy vůdce skupiny SPD Rolfa Mützenicha také trvá na tom, že jejich frakce se nijak nenechá k ničemu dotlačit a Merzovu koalici podpoří jen za svých vlastních podmínek. Ten řekl: „Musíme na vítěze voleb vyvinout veškerou sílu, veškerou autoritu a veškerou loajalitu k programu Sociálních demokratů… Nepřipustíme, abychom byli dotlačeni do něčeho, za co nemůžeme převzít odpovědnost.“
Spolu-vůdce SPD Lars Klingbeil rovněž prohlásil, že očekává, že vítězná CDU se podvolí poražené SPD, a ne naopak, protože jinak prostě z jednání odejdou. Řekl, že je nutností, aby „Merz značně změnil svůj kurz a svůj tón,“ a v klidu předhodil, že není možné, aby SPD přijala představu, že její účast v příští vládě je čímsi nevyhnutelným nebo věcí povinnosti.
Ač vyjednávání o koalici v minulosti bývala hotová i tak rychle, že je stíhali během týdnů tak, když se dohody kují mezi stranami, které prostě chtějí rozdílné věci a slíbily svým voličům v době voleb odlišné politiky, potom to může trvat déle. Poslední takovou ‚velkou koalici‘ spojující dohromady levici s pravicí za Angely Merkelové trvalo vyjednat šest měsíců.
Kategorie: Autorské články