Před několika dny jsem si pustil tříminutový úryvek z Foltýnovi řeči na konferenci v Senátu ČR, k výročí začátku války na Ukrajině. Je to podívaná a poslech jen pro silné povahy. Odhlédneme li od toho, že dotyčný rozumí geopolotice asi jako chovný beran Aristotelově filosofii, šokuje zde i toto.
Strategický komunikátor vlády České republiky zde, v průběhu tří minut, použil, mimo jiné, slova : „Sakra, verky, dobytek, po tlamě, průser (2x)„. K tomu ohromil bonmotem : „Řekněme si to na placato“. Myslel asi na buzer place, (to abych se přizpůsobil jeho vnímání světa).
Já, okruh mých přátel a známých, takový slovník nepoužíváme ani při našich občasných setkáních ve čtvrté cenové. Ani v mládí, ani nyní na stará kolena. Nemyslitelné je, že bych takto mohl promluvit na přednášce, konferenci, natož před kamerami, v historických budovách našeho parlamentu.
Napadl mne takový příměr. V.I.Lenin svého času opustil slovník intelektuála a začal mluvit i psát vulgárně. Později se zjistilo, že to bylo v době, kdy u něho propukl pokročilý lues.
Tím nechci nic naznačovat. Náš strategický komunikátor ke svému vyjadřování žádnou nemoc nepotřebuje. Intelektuál nikdy nebyl, hlupák zůstane vždy hlupákem a dobytek dobytkem. Děsivá, na celé věci, není však osoba pana plukovníka. Byl by zřejmě dobrým průzkumníkem nebo vojenským policistou. Děsivá je ostuda české vlády, ostuda zhruba poloviny senátorů, kteří tomu hloupému a vulgárnímu výronu tleskali.
Kategorie: Autorské články