Prezident USA se snaží odvrátit jak válku, tak dluhovou krizi USA.
Donald Trump má velký plán na nový multipolární svět: Udělat mír na Ukrajině, stabilizovat záležitost Tchaj-wanu a pak zkrátit obranné výdaje na polovinu, čímž odvrátí případnou dluhovou krizi USA.
Trump více než jakýkoliv jeho předchůdce veřejnosti vysvětlil, co má přesně v úmyslu udělat a proč. To ohromení, s jakým evropští vůdci a média na Trumpa a jeho klíčové pomocníky reagovali, nevyvěrá z nejasnosti Trumpových poselství, nýbrž z popírání. Pro bývalé klienty Ameriky v tom novém řádu nic moc role není.
Vyjednávání USA s Ruskem, které začalo 18. února v Saúdské Arábii, zařídilo dohodu, která daleko přesahuje Ukrajinskou válku.
„Jednu z prvních schůzek chci s čínským prezidentem Xim a s ruským prezidentem Putinem a chci na ní říci: ‚Osekejme své vojenské rozpočty na polovinu. Přimějeme je utrácet mnohem méně peněz a i my utratíme mnohem méně peněz a vím, že to udělají‘,“ řekl 13. února Trump reportérům.
Trump by se mohl zúčastnit i oslavy 80. výročí vítězství v Evropě 9. května v Moskvě, jehož se zúčastní i Xi Jinping. Čínský web „Observer“ o tom 19. února spekuloval tak, že Trump by mohl svolat „novou Jaltskou konferenci“, čímž se odkazuje na schůzku mezi Rooseveltem, Churchillem a Stalinem roku 1945, která načrtla poválečný řád. I činitelé ruské vlády naznačovali, že Trump možná do Moskvy přijede.
Prezidentovy komentáře k reportérům z 18. února v Mar-al-Lago v mainistreamových médiích vyprovokovaly pobouřené komentáře. „Dnes jsem z Ukrajiny slyšel: ‚Jé, my jsme nebyli na úterní jednání USA s Ruskem pozváni. No, byli jste tam tři roky, měli jste to během těch tří let ukončit. A neměli jste s tím nikdy začít; měli jste se dohodnout.“
Rusko určitě proto ten vojenský konflikt začalo; kdy Trump zjevně mluvil o Zelenského porušení rámce Minsk II (o ruskojazyčné autonomii na neutrální, suverénní Ukrajině). Poživatel desítek milionů dolarů dotací od USAID Politico za to Trumpa očernilo, že „papouškuje Kreml.“
Trumpa to ale nerozhodilo. „Byly velice dobré,“ řekl o rozhovorech s Ruskem v Saúdské Arábii. „Rusko chce něco provést. Chtějí zastavit to brutální barbarství.“
Původní Jalta znamenala pro Středoevropany a Východoevropany katastrofu, neboť spadli pod ruskou nadvládu, ale ten historický odkaz je relevantní:
Velmoci stanoví podmínky, zatímco menší hráči budou odkázáni ke stolu pro děti, jak to 16. února formuloval Die Welt.
I ta Cheshirská kočka, tj. Alenka z Říše divů se celá vytratila, až na její úsměv, neboť Britové, jejichž tehdejší ministerský předseda Boris Johnson pomohl počátkem roku 2022 zhatit mírová jednání, zmizeli a zůstal po nich jen jejich kočičácky kousavě drásavý humor.
Znalec z Economist „Talleyard“ 19. února vyjádřil zhnusení nad „smířlivost, s jakou svět přijal pokoření Ukrajiny a jejích evropských přátel. Tento vzor však vznikl už před dlouhým časem: Kde byli Jihovietnamci při mírových rozhovorech v Paříži? Kde byli loutkoví vládci Afghánistánu, když USA nakonec začaly mluvit s Talibanem? A co teď věrně oddaný pan Zelenskyj? S těmi zprostředkovateli v zástupných válkách se zachází skoro vždy takhle… Kdyby Ukrajinci byli chytří, tak by potichoučku požádali o vstup do BRICS. Postavte se do fronty.“
A ten trojstranný summit v Moskvě zatím zdaleka není jistý. Dojde-li k němu, bude agenda vypadat nějak takhle:
1) Příměří na Ukrajině s trvalou ruskou kontrolou toho území, které už bylo zabráno, včetně nejvíce ruskojazyčných oblastí Doněck a Luhansk, spolu s novými volbami na Ukrajině, které téměř určitě odstraní Zelenského. Některým evropskými či britským mírovým silám by se mohl dovolit vstup, jelikož Evropané mají příliš málo nasaditelných sil, aby zabránili potížím, tak ministr obrany USA Pete Hegseth už řekl, že mírové sbory nebudou chráněny ustanoveními o vzájemné obraně podle smluv NATO.
2) Rychlé ukončení ekonomických sankcí na Rusko. Zda se obnoví dodávky plynu, je věcí jednání, jelikož Trump by radši prodával americký zemní plyn místo Ruska (za zhruba dvojnásobek ruské ceny), než aby se obnovily ruské dodávky.
3) Dohoda s Čínou ke stabilizaci statutu Tchaj-wanu. To nejspíš nebude úplně podle nové Šanghajské dohody (tj. smlouvy z roku 1972, která obnovila diplomatické vztahy mezi USA a Čínou), ale bude dost robustní, aby uspokojila obě strany.
4) Zahájení jednání o jaderných zbraních v proporcích dohody Reagana s Gorbačovem v Reykjaviku roku 1986.
Sloupkař „Observer“ Yan Mo 19. února tvrdil, že Trumpovým hlavním záměrem na Tchaj-wanu je vytáhnout do zámoří know-how společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), která vyrábí 90 % nejpokročilejších světových čipů (4 nanometry a méně).
Yan s poukazem, že Trump narážel na 100% tarify na export tchajwanských čipů do USA, napsal: „Trump ví, že uvalení tarifů na TSMC postrádá smysl.
Konec konců TSMC má absolutně monopolní postavení… Bez ohledu na uvalení tarifů by to odskákali jen zákazníci. V současnosti jsou hlavními nakupujícími pokročilých procesorů TSMC převážně američtí zákazníci.
Trumpovým záměrem, jak dodává tento čínský sloupkař, je donutit TSMC zřídit několik závodů ve Spojených státech (po letech zpoždění se má jeden otevřít v Arizoně) nebo to, aby se TMSC sloučila s americkým výrobcem čipů v potížích Intel, takže ten by v podstatě shrábl technologii TSMC.
Z hlediska národní bezpečnosti je to dost logické: Spojené státy nechtějí v pokročilých čipech záviset na Čínské lidové republice, pokud by snad byl Tchaj-wan absorbován do pevninské Číny.
Minulý týden ministerstvo zahraničí ze svého Tchajwanského přehledu vymazalo frázi, že USA nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. To je krok pro dohadování, tvrdí tento sloupkař „Observer“. „Vymazání tohoto prohlášení o ‚nepodpoře nezávislosti Tchaj-wanu‘ ministerstvem zahraničí USA je vyjednávací pozicí k pevninské Číně.“ Je-li tomu tak, je to chytrý vyjednávací krok.
Unipolární světový řád následující po kolapsu SSSR vyčerpal životnost své použitelnosti v březnu 2022, kdy prezident Biden vyhlásil, že ruská ekonomika se scvrkne na polovinu a Vladimir Putinu bude vyhnán z Kremlu. V říjnu 2022 uvalily Spojené státy technicky kontrolní politiky, které prominentní americký analytik označil za „novou politiku USA k aktivnímu škrcení velkých segmentů čínského technologického průmyslu – škrcení se záměrem je zabít.“
Bidenova snaha napodobit Michaela Corleona vytaženého z filmu Kmotr ale strašlivě selhala. Ruská ekonomika, místo aby zkolabovala, narůstala a v produkci zbraní předběhla všechny země NATO dohromady, spolu s čímž si Čína našla obchvaty amerických kontrol a začala vyrábět i vlastní špičkové čipy a inovativní systémy AI.
Ministr zahraničí Marco Rubio pronesl pohřební řeč za unipolárním uspořádáním 30. ledna. „Pro svět není normální, aby měl prostě unipolární mocenskou strukturu.“ Unipolarita, říkal v interview s Magyn Kelly, „byla anomálií. Byl to produkt konce Studené války, nakonec se ale zase vrátíte k okamžiku, kdy opět přijde multipolární svět, s více velmocemi v různých částech planety.“
Kategorie: Autorské články