V tomto týdnu se utvářel postoj Senátu k pozměňovacímu návrhu Navrátil/Válková (PN) k redefinici manželství, který jim k hlasování poslala Poslanecká sněmovna.
Příští středu 17.4. se totiž bude na plénu Senátu rozhodovat o návrhu změny občanského zákoníku (původně navržené redefinice manželství, která ve schváleném znění PN Navrátil/Válková přináší nový institut partnerství pro páry stejného pohlaví se stejnými právy jako mají manželé včetně práva na děti i cestou asistované reprodukce).
Dělo se tak na třech výborech. Výboru pro sociální politiku, ústavně-právním výboru a na výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Na všech jsme byli přítomni a zdá se mi, že v Senátu teď převažují tyto postoje:
Hlavním z nich je – zákonem se nezabývejme a pošleme ho rovnou prezidentovi. Toto doporučení schválil právě výbor pro vzdělávání, jehož předseda senátor Růžička (TOP09) sice poznamenal, že návrh je plný legislativně technických problémů a přinese interpretační obtíže, ale přesto, pro nás nepochopitelně (od čeho je Senát než právě, aby bránil přijetí legislativních paskvilů!), usoudil, že je lepší se jím nezabývat. Možná to bylo následkem emotivního vystoupení pirátského senátora Wagenknechta, který předvedl výkon hodný antického drama. Sdělil přítomným, že v Senátu jsou lidé, kteří přece chápou, co je správné a že Sněmovna k (údajnému) narovnání všech práv ještě mentálně nedospěla. Stanovisko nezabývat se návrhem pak převzali všichni přítomní senátoři tohoto výboru.
Výbor pro sociální politiku, kam aktivisté pozvali gaye s dojemným příběhem o něm a jeho partnerovi, kteří mají v pěstounské péči chlapce, celkem nepřekvapivě pod vedení progresivní senátorky Horské (za KDU-ČSL) přijal souhlasné stanovisko.
Na ústavně-právním výboru (ÚPV) se také odehrálo malé drama, senátor Hraba si dovolil za podpory některých svých kolegů (Chalánková, Canov, Kovářová) předložit pozměňovací návrh, který měl právě odstranit ony výše zmíněné interpretační obtíže, o kterých senátoři dobře vědí. Tento PN bohužel o jeden hlas neprošel. Stejně tak o jeden hlas nezískal podporu ústavně-právního výboru PN senátorky Chalánkové, která v něm reaguje na hrozící nebezpečí náhradního mateřství. To totiž s redefinicí rodičovství velmi úzce souvisí.
Ti, od nichž bychom čekali, že náš legislativní systém budou chránit před takovými paskvily – návrh totiž připouští i opakované osvojení, které je dokonce v rozporu s námi již ratifikovanou mezinárodní smlouvou jak zmínila senátorka Chalánková na jednání, konkrétně čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o osvojení dětí – tak nyní jednají neprozíravě. Myslí si, že s našimi oponenty lze uzavřít nějaký smír. To se ale pletou. Možná je jejich postojem právě strach. Strach z veřejného lynče a „politické popravy“ z řad progresivních LGBTIQ+ lobbistů a jejich spřátelených médií.
Celá bitva o práva českých dětí na mámu a tátu se tedy odehraje příští středu na plénu.Teď tedy máme poslední šanci ovlivnit senátory a senátorky. Konfrontujte ty z Vašeho volebního obvodu s tím, že revoluční změny ve věci rodičovství a faktické státní vyškrtnutí matky nebo otce z života dítěte jsou nepřípustné!
Napište jim také, že nesmí rezignovat na svou senátorskou povinnost se hlasovanými zákony, jako ti, kdo mají být pojistkou demokracie, zabývat.
Toto vidíme jako skutečně poslední šanci zvrátit přímý útok na práva dětí znát svého otce a matku a být jimi, pokud možno, vychováváno. Jde o útok na ty nejzranitelnější z nás – tedy děti.
Věřím, že uvidíme, podobně jako v případě Istanbulské úmluvy, že i nyní Senát zafunguje jako pověstná pojistka demokracie a ochrání práva dětí. Musíme ale senátorům dát vědět, že o to stojíme. Váš hlas může rozhodnout.
Kategorie: Autorské články