No, až tak daleko zase ne. Ale cikán Godla to dotáhl až na tancovačku v České televizi. To už je tak na půl cesty. A pak dokonce na kanape u Krause.
U Krause se Godla docela rozpovídal (1). Kraus to se svými hosty umí. Ukázalo se, že Godla je takový správný, zábavný chlapák. Vtipný, pohotový, nezkazí žádnou s randu.
Mezi jiným přišla řeč i na jeho mladickou nerozvážnost. Za kterou dostal pět let, které si poctivě odseděl.
Godla podrobně vysvětloval, jak se to stalo. Byl nevinný. A já mu věřím. Ale někteří, co to na Pankráci dobře znají, vědí, že mezi dálnicí, věznicí a soudními budovami existuje občerstvovací stánek „U nevinejch“. Člověk se tam může osvěžit limonádou a párkem v rohlíku. Než se vydá do města. A tihle lidé Godlovi mávají rukou a usmívají se.
No, ale zpět ke Krausovi: Hudba preluduje, diváci se smějí, Godla se koupe v záři reflektorů … Je to dokonalá idyla, která nemá chybu.
My ale díky Kara-Murzovi a jeho knize „Manipulace vědomím“ (2) víme, že vše, co je v televizi vysíláno, slouží k jedinému účelu: k manipulaci diváka sedícího před obrazovkou. Každá věta, každé slovo, pomlka, každá grimasa! Není nic spontánního a náhodného. Nic není „jen tak“.
Jde o to, donutit diváka, aby změnil svůj názor, aby přijal názor, který mu „elity“ vnucují, a aby udělal to, co „elity“ chtějí. Přesvědčit ho, aby to, co je špatné, pokládal za dobré. Aby to, co je nepřirozené, pokládal za přirozené. A naopak.
V našem konkrétním případě nám „elity“ (ústy Jana Krause) předkládají Godlu jako VZOR: „Jen se podívejte, jak je ten Godla slavný! Co vy, čecháčkové, chtěli byste být také tak slavní? Cha, cha, cha …“ Hoši z diaspor se nám zasmějí a jede se dál.
Je tu však jedno velké ALE: v normální společnosti platí, že student, který něco ukradl, je vyhozen ze školy. Nemilosrdně. Tedy ze střední nebo vysoké. Cílem tohoto opatření je zamezit, aby se do řídících funkcí dostávali lidé s narušenou morálkou.
Nevím jak teď, ale zkuste se zeptat, třebas na stavárně, zda by vás přijali ke studiu. Že sice máte na triku elpíčko (loupežné přepadení), ale trest jste si už poctivě odseděli.
Zkrátka: člověk se záznamem v trestním rejstříku by v normální společnosti mohl vystudovat základní školu, ale nic víc. Žádná střední škola, žádná maturita, žádná vysoká škola.
O to ale Kraus nesmí ani slůvkem zavadit! To by totiž zničilo celou konstrukci pořadu. Nuže, jak říká Bernard v Konci civilizace (3): „… proč ji trošku nezničit?“ Zamlčením uvedené závažné skutečnosti říkají „elity“ divákům hovícím si před obrazovkou:
„Co byste chtěli, holoto? Školy, maturitu? Kam se cpete? Běžte pracovat do lesa, na pole nebo do montovny. TAM je vaše místo! Tam žádné školy nepotřebujete!„
A jako na potvoru, z televize teď často slýcháme, že je moc žáků a studentů a málo škol. Nedostatek škol je samozřejmě úmyslně vytvořený – je to výsledek činnosti „elit“. A tak dochází na oblíbený slogan Jany Matesové (obskurní zjev, občas zvaný do televize (4)):
„To nebude pro každého!“
Tedy: „Školy už nebudou pro každého.“ Jenže, pro koho konkrétně nebudou? Pro: Ukrajince? Židy? Cikány? To snad ne! Taková sprosťárna! To nikoho ani ne-na-pad-ne! Natož aby to vyslovil!
Takže znovu: „Pro koho nebudou školy?“ … No pro koho? Pro Čechy, přece!!
Toto nám tedy sdělují „elity“ pomocí veselého a zábavného pořadu Jana Krause.
Ještě pár slov o diaspoře:
Diaspora se účastní života společnosti. Někdy společnost obohacuje (Marta a Tena), jindy ji může svou činností i poškozovat. Drobné neshody se v normální společnosti řeší tak, že se přehlížejí. Vždyť: Kdo někdy nešlápl někomu v autobuse na nohu?
Někdy ale dojde k tomu, že se diaspora postaví proti většinovému (státotvornému) národu a začne společnost ničit. Pokud hrozí, že společnost bude opravdu zničena, je legitimní tuto diasporu (celou!) přesunout tam, odkud přišla.
Stalo se to například v Alžíru: po několikaleté občanské válce (milion mrtvých) museli všichni „nealžířané“ odejít. Většinou do Francie. Podobně tomu bylo se sudetskými Němci u nás.
Diaspora, která se vrací do své původní vlasti, může být současným obyvatelstvem přivítána různě: třeba otevřenou náručí, třeba chlebem a solí, třeba dávkou z kulometu …
(1) – https://www.youtube.com/watch?v=BMWfyV62S1w . Ku podivu, ta důležitá část je ve videu VYSTŘIŽENA! A komentáře diváků zrušeny nebo smazány! U Honzy Dědka ale Godla o tom, jak se dostal do vězení, hovoří také: https://www.youtube.com/watch?v=mw1O3g5ffNo . („Zdeněk Godla (25. 5. 2020, Malostranská beseda) – 7 pádů HD“ – délka 25:33 min.; to důležité je od 19:00 min. až do konce pořadu. Já jsem si rozhovor u Honzy Dědka pustil celý, až když jsem zjistil, že rozhovor u Krause byl vystříhán.)
(2) – Viz např. https://www.databazeknih.cz/knihy/manipulace-vedomim-458809 nebo recenze https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/kara-murza-manipulace-vedomim .
(3) – Aldous Huxley: Konec civilizace, nakladatelství Horizont Praha, 1970, str. 72.
(4) – Jana Matesová – https://www.youtube.com/watch?v=mKiB1quObv4 nebo https://www.youtube.com/watch?v=FTo0G4-h4KQ nebo https://www.youtube.com/watch?v=tZ0yyOmAPuQ . Na Wikipedii NEMÁ stránku – to je dost divné na to, že je dost známá.
(5) – V jednom rozhovoru se Godly ptali: „Teď jste slavný, točíte filmy, dáváte rozhovory, ale co když to za nějakou dobu už nebude platit?“ A Godla řekl „No a co? Tak budu zase sázet stromky a vytvářet zahrádky.“ Godla se na svou slávu dívá z nadhledu. Ne každý to dokáže …
Kategorie: Glosy odjinud