Pobočka populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) spolkové země Dolní Sasko byla oficiálně klasifikována jako „pravicově extremistická organizace“, což otvírá dveře pro další státní šmírování jejích činitelů.
Ministryně vnitra Dolního Saska Daniela Behrens v pondělí v Hannoveru oznámila, že zemská pobočka AfD byla klasifikována jako extremistická skupina, přičemž tvrdí, že ten tzv. pravicový extremismus představuje pro německou společnost „největší hrozbu“.
Avšak místo aby upřesnila nějaká konkrétní spiknutí ke svržení vlády nebo nějaké násilné záměry, tato politička levicové Sociální demokracie pouze citovala veřejně vytrubované postoje o záležitostech jako imigrace.
„To ohrožuje náš stát a je to opovržením demokratickými institucemi. Z lidí s migračním původem se dělají občané druhé třídy. Nestoudně propagují tzv. ‚re-migraci‘ milionů lidí ze srdce naší společnosti. Opět je to dokázáno. Neustálý dohled Úřadu pro ochranu ústavy Dolního Saska je vzhledem k tomu logickým důsledkem,“ říkala Behrens v komentáři, o němž referuje státní vysílač Deutsche Welle.
Místní pobočky AfD jsou už jako „pravicově extremistické organizace“ klasifikovány ve čtyřech dalších spolkových zemích včetně Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Durynska. I pobočky v Porýní-Palatinsku a Saarlandsku byly takto klasifikovány; toto určení však bylo pozastaveno, neboť probíhá soudní odvolání.
Uvedená situace je podobná té, se kterou se strana potýká i na národní úrovni, kdy Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) loni oznámil, že zvažuje tuto stranu jako pravicově extremistickou organizace jako celek. Avšak během odvolacího procesu není takováto klasifikace ještě oficiální a strana tento krok neustále zavrhuje jako pokus levice udělat ze státní mašinérie zbraň proti nim.
Ke kroku pře-klasifikovat AfD v Dolním Sasku dochází, ač si tato strana v současnosti vede jako třetí největší strana ve spolkové zemi, kdy roku 2022 získala 11 procent hlasů.
AfD si také v současnosti vede jako druhá nejpopulárnější strana Německa, kdy poslední průzkum od RTL/NTV barometru zjistil, že 25 procent veřejnosti tuto stranu proti masové migraci podporuje v porovnání s 20,8 procenty v loňských volbách. Spolu s tím si vládní vůdčí Unie skládající se z Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) a Křesťanskosociální unie Bavorska (CSU) má 26 procent.
Její koaliční partner Sociální demokraté se v současnosti za AfD táhnou pozadu o více než 10 procent, kdy jejich podpora zkolabovala na pouhých 14 procent, tj. pokles z 16,4 procent při loňských volbách a z 25,7 procent ve všeobecných volbách 2021. Na tomto hřišti si Zelení v současnosti vedou na 12 procentech a strana Levice je pátá s 10 procenty.
K rozhodnutí označit uvedenou pobočku za extremistickou organizaci dochází uprostřed celonárodní debaty o potenciálním úplném zákazu AfD, jak navrhují vrcholní levicoví politici. Avšak briefing zpravodajských činitelů v pondělí podle Süddeutsche Zeitung před okamžitým zákazem varoval. Ne snad z obav o německou demokracii, nýbrž protože to může rozvrátit jejich skryté vyšetřování strany, údajně včetně infiltrace vůdčího aparátu této strany.
Existují však i morální argumenty vznášené proti snahám o zákaz jedné z vrcholných stran v zemi. Sloupkař Bildu Harald Martenstein během víkendu cupoval levicové příznivce zákazu AfD s tvrzením, že to ni představují pro německou demokracii skutečnou hrozbu.
Při hraném tribunálu v Divadle Thalia v Hamburgu o tom, zda by AfD měla být zakázána, Martenstein říkal: „Klíčovou otázkou je, zda taková strana představuje legitimní nebo nelegitimní cíle. Není to otázka zda vy nebo já považujeme tyto cíle za správné. Nelegitimní cíle by např. zahrnovaly odstranění svobody projevu, odstranění základních práv pro nějaké segmenty populace nebo zákaz stran považovaných za rozvratné těmi u moci. Nelegitimní cíle jsou tudíž přesně ty cíle, co právě vy prosazujete.“
Tento veterán žurnalistiky uvedl, že historie je plná příkladů, kdy lidé zneužívali ospravedlnění „záchranou demokracie“ k trestání svých politických oponentů a tudíž k podvracení právě toho, co chtěli chránit, kdy poukazoval na „proti-pravicovou kampaň“ za čínského komunistického diktátora Mao Ce Tunga, při níž pozatýkali miliony lidí a uvěznili je v pracovních táborech, přičemž zemi transformovali na stát v podstatě jedné strany.
„Víte, mezi Heinrichem Himmlerem a Alicí Weidel jsou určité rozdíly. Otevřeně lesbická žena jako Alice Weidel, která si to rozdávala s leckterou z různých ras, by za nacistů skončila v koncentračním táboře. Každý, kdo nazývají všechny pravičáku nacisty, protože nejsou levičáky, je opravdu historický negramot. To je však, myslím, odpustitelné. Ignorance není zločin. To, z čeho vás obviňuji, je, že víte, co děláte. Vy víte, že se nepokoušíte zabránit Čtvrté říší, ale že se pouze pokoušíte odstranit svou politickou konkurenci.“
Kategorie: Autorské překlady