Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina bude od svých Západních spojenců potřebovat nejméně 40 miliard $ ročně, aby mohla v boji proti Rusku vydržet, a Trumpovu administrativu vyzval k dalšímu nátlaku na Moskvu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden zmeškal osobní schůzku s prezidentem USA Donaldem Trumpem, neboť americký vůdce zkrátil svůj pobyt v Kanadě na summitu Velké sedmičky a vrátil se do Washingtonu.
Zelenskyj usiloval o zajištění nových závazků Spojených států, že dodají více zbraní, jelikož Kyjev se pokouší posílit svou vyjednávací pozici v převážně váznoucím vyjednávání s Moskvou a v čím dál chmurnější situaci podél frontové linie proti Ruské armádě.
Poté, co byl Zelenskyj odstaven na vedlejší kolej ve prospěch války na Středním východě, tak se v úterý uchýlil na sociální média, aby svým Západním spojencům předložil své požadavky.
„Pro Ukrajinu je kriticky důležité, aby dostala 40 miliard $ rozpočtové podpory k zajištění naší odolnosti a schopnosti naší země fungovat. Takové by mělo být společné rozhodnutí vůdců G7 včetně USA,“ napsal ukrajinský vůdce.
Spojené státy od invaze roku 2022 pro Ukrajinu vyčlenily podporu asi 184,8 miliardy $, z nichž se 89,5 miliardy $ vydalo, 58,3 miliardy $ slíbilo, nebylo však ještě uvolněno, a dalších 34,3 miliardy $, které byly dále přiděleny.
Zelenskyj se uchýlil k výzvě dalším Západním mocnostem, aby „dále na prezidenta Trumpa naléhaly, aby využil toho vlivu, který opravdu má, k donucení Putina, aby s tou válkou skončil.“
„Byly to USA a prezident Trump, kdo navrhl příměří, návrat k diplomacii, okamžité schůzky a vyjednávání. Rusko však veškeré úsilí blokovalo,“ říkal.
„To kvůli Rusku ta válka pokračuje. Od počátku to byla nevyprovokovaná zločinná válečná agrese. Na to nesmíme zapomínat. Musíme dále vyvíjet tlak ve všech směrech – diplomatický, ekonomický, vojenský, aby ten nakonec přinesl mír,“ dodal Zelenskyj.
Obě strany od posledního kola rozhovorů tento měsíc v Istanbulu pokračovaly ve velkých útocích na území toho druhého, kdy Rusko bombardovalo města jako Kyjev a Ukrajina naproti tomu vedla velké operace, v nichž se hluboko na ruské území pašovaly sebevražedné drony, a ty pak útočily na ruské bombardéry a další strategické letouny.
Kromě toho, že obě strany dále vedly řetězové útoky, projevoval jak Kreml, tak Zelenského vláda jen málo chuti ustoupit i o píď ze svých vyjednávacích postojů.
Ve skutečnosti po posledním kole rozhovorů na počátku tohoto měsíce předložila Moskva seznam svých požadavků včetně úplného stažení Ukrajinských vojsk z území Luhanska, Doněcka, Záporoží a Chersonu. Rusko si tato ukrajinská území nárokuje pro sebe, ač je zatím nebylo schopno plně okupovat.
Kreml navíc požaduje, aby Kyjev plně uznal ruské vlastnictví Krymského poloostrova, který Vladimir Putin Ukrajině anektoval za Obamovy administrativy roku 2014.
Navrch ke svým územním požadavkům, Rusko též řeklo, že Ukrajina bude muset v jakékoliv mírové dohodě souhlasit s politikou trvalé neutrality a zapomenout na členství v NATO, souhlasit se zákazem Západních vojenských sil či jaderných zbraní ve své zemi, omezit velikost Ukrajinských ozbrojených sil a povolit na Ukrajině ruštinu jako oficiální jazyk.
Takovéto požadavky jsou v příkrém rozkolu s postojem Zelenského vlády, která trvá na tom, že Ukrajina se oficiálně žádného území, které vojensky ztratila ve prospěch Ruska, nevzdá, včetně Krymu. Kyjev též požadoval, aby Rusko nejdříve, než začnou mírové rozhovory, souhlasilo s bezpodmínečným příměřím. Moskva tvrdí, že takovýto postoj je „sebeklamnou iluzí“ a že myšlenku na příměří zavrhuje a tvrdí o něm, že to by Ukrajině umožnilo posílit své pozice na frontové linii.
Vladimir Putit však o víkendu prezidentu Trumpovi řekl, že Rusko je ochotné v mírových rozhovorech pokračovat. Zelensky v reakci na to diskuse mezi oběma vůdci kritizoval jako „příliš vřelé“ a řekl, že „jakékoliv signály o snížení pomoci nebo o zacházení s Ukrajinou a Ruskem jako s rovnými jsou hluboce nespravedlivé. Rusko je agresor. To oni tu válku začali. To oni s ní nechtějí skončit.“
Kategorie: Autorské překlady