Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy, že vleklá válka USA a Izraele s Íránem by mohla dále erodovat americkou pomoc Ukrajině, jelikož globální priority Washingtonu se přesunuly, a Kyjev se potýká s nižšími dodávkami kriticky potřebných protileteckých střel Patriot.
Ukrajina zoufale potřebuje více protivzdušných systémů Patriot vyráběných v USA, aby nám pomohly s každodenními ruskými bombardováními, říkal v exkluzivní interview s Associated Press v sobotu v Istanbulu Zelenskyj.
Neustálé ruské rozbíjení městských oblastí za frontovou linií od plnocenné invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety, už zabilo tisíce civilistů. Cílem jsou též ukrajinské dodávky energie kvůli rozvratu průmyslové výroby nově vyvinutých ukrajinských dronů a střel, přičemž v zimě též upírají civilistům teplo a tekoucí vodu.
„Musí nám dojít, že dnes už nejsme prioritou,“ říkal Zelenskyj. „Proto mám strach, že dlouhá (Íránská) válka nám přinese menší podporu.“
Poslední USA zprostředkované rozhovory mezi vyslanci Moskvy a Kyjeva skončily v únoru bez jakéhokoliv náznaku průlomu. Zelenskyj, který Rusko obviňuje, že se „pokouší jednání zdržovat,“ přičemž zvyšuje tlak na svoji invazi, řekl, že Ukrajina zůstává v kontaktu s vyjednavači USA o potenciální dohodě o ukončení války a dále tlačil na silnější bezpečnostní záruky.
Říkal však, že i v těchto diskusích se odráží širší ztráta důrazu na Ukrajinu.
Jeho nejbezprostřednější obavy představují, jak Zelenskyj řekl, Patrioty klíčové pro zachycování ruských balistických střel, neboť Ukrajina stále nemá efektivní alternativu.
Už od začátku nebyly tyto systémy z USA dodávány v dostatečném množství, říkal Zelenskyj, a jestli Íránská válka brzy neskončí, „budou, myslím, ty balíčky, které pro nás nejsou moc velké, den za dnem menší a menší.“
„Samozřejmě, že právě z toho máme strach,“ říkal.
Zelenskyj počítal s pomocí evropských partnerů, že zajistí nákupy Patriotů i přes napnuté dodávky a omezenou výrobní kapacitu v USA.
Avšak Íránská válka, teď už ve svém šestém týdnu, rozvrátila globální ekonomiku šokovými vlnami a oblast Středního východu ještě více rozervala s ještě vypjatějšími už tak omezenými zdroji, kdy odklání dodávky a ukrajinská města zůstávají více vystavená balistickým střelám.
Pro Kyjev je klíčovým záměrem oslabit ekonomiku Moskvy a udělat z války neúnosně drahou. Tuhle strategii ale podvrací rostoucí ceny ropy tažené uzavřením Hormuzského průlivu Íránem, což zvyšuje kremelské výnosy z ropy a posiluje kapacitu Moskvy válečné úsilí vydržet.
Zelenskyj ve svém interview s AP řekl, že Rusko z války na Středním východě sklízí ekonomický prospěch, a zmiňoval omezení amerických sankcí na ruskou ropu.
„Rusko kvůli tomu dostává další peníze, takže ano, mají z toho prospěch,“ říkal.
Ruští činitelé v neděli řekli, že po dronovém útoku vypukl požár ve velké ropné rafinérii v oblasti Nižnyj Novgorod, přičemž další dron poškodil potrubí v ruském přístavu v Baltském moři Primorsk, v domově velkého exportního ropného terminálu. Žádné oběti nejsou hlášeny.
Rusko by mohlo z vzestupu cen ropy sklidit výhru a dočasné omezení USA sankcí na ruskou ropu zaměřených na zmírnění nedostatku dodávek během Íránské války. Rusko je jedním z hlavních světových exportérů ropy a asijské země čím dál více o ruskou ropu soutěží, neboť energetická krize roste.
V reakci na to zintenzivnila Ukrajina své dálkové útoky drony na ruské ropné závody, což Moskvu naštvalo.
Aby udržel Ukrajinu v mezinárodní agendě, nabídl Zelenskyj, že se se Spojenými státy a jejich spojenci podělí o tvrdě získané zkušenosti z bojiště k vývoji efektivních protiopatření proti íránským útokům.
Ukrajina se potýkala s ruským vyvíjejícím se využíváním Íránem vyráběných dronů Šáhid s rostoucí sofistikovaností, technologickou vynalézavostí a s nízkými náklady.
Moskva původní Šáhid-136 značně upravila, dala mu novu značku Geran-2, zvýšila jeho schopnost vyhýbat se protivzdušné obraně a masově ho vyrábí. Ukrajina zareagovala svými vlastními rychlými inovacemi včetně levných sestřelovačů dronů k jejich zachycení a ničení.
Zelenskyj řekl, že Ukrajina je připravena se s arabskými zeměmi Zálivu ostřelované Íránem podělit o své zkušenosti a technologie včetně proti-dronů a mořských dronů, kterých Ukrajina vyrábí více, než jich používá, s financováním od Američanů a evropských partnerů.
Za to by tyto země mohly Ukrajině pomoci „s anti-balistickými střelami,“ říkal Zelenskyj.
Koncem března, kdy se Íránská válka eskalovala, navštívil Zelenskyj arabské státy zálivu, aby propagoval jedinečnou zkušenost Ukrajiny ve voji s Íránem vyráběnými drony Šáhid, což vedlo k novým dohodám o obranné spolupráci.
Zelensky též Ukrajinu stavěl do pozice potenciálního partnera k zajištění globálních obchodních tras nabídkami pomoci při znovu otevření Hormuzského průlivu sdílením ukrajinských zkušeností při zabezpečování námořních tras v Černém moři.
Zelenskyj byl v Istanbulu k rozhovorům s prezidentem Recep Tayyip Erdoganem den poté, co turecký vůdce mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Zelenskyj říkal, že diskutovali o mírových rozhovorech a o možné schůzce vůdců v Istanbulu. Též říkal, že mezi oběma zeměmi by se mohly podepsat nové obranné dohody.
Každý rok se zlepšením počasí Rusko tu svou opotřebovávací válku vystupňuje o stupeň výše. Nedaří se mu však obsadit ukrajinská města a dosahuje jen postupných zisků ve venkovských oblastech. Rusko okupuje asi 20 % Ukrajiny včetně Krymského poloostrova, který Rusko zabralo roku 2014.
Podlé zhruba 1 250kilometrové frontové linie táhnoucí se přes východní a jižní části Ukrajiny se ukrajinští obránci s poloprázdnýma rukama připravují na novou ofenzivu větší ruské armády.
Nejvyšší velitel Ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj řekl, že v posledních dnech ruská vojska provedla souběžné pokusy o průlom obranných linií v několika strategických oblastech.
Jednou z věcí, co Zelenskyj říká a tvrdí, že dále bude, je, že územní ústupky a postoupení území v ukrajinské agendě nebude.
Kategorie: Autorské překlady
https://magyarhirlap.hu/velemeny/20260405-a-bucsai-hamisitas
hodně otázek, málo odpovědí…