Bývalému britskému premiérovi došlo, že ideologii zdrojů obnovitelných energií naivně propadl.
Výtah: Boris Johnson přiznal, že když byl ještě premiérem, tak ve snaze o čistou uhlíkovou nulu „zašel příliš daleko a šel na to moc rychle,“ když takto pronesl svůj asi nejupřímnější komentář proti té politice, kterou kdysi prosazoval.
Pan Johnson říkal, že ideologii zdrojů obnovitelných energií, které mohou nahradit fosilní paliva, naivně „propadl“ a v důsledku toho je teď „pro běžné lidi elektřina příliš drahá.“
Varoval sice, aby se „čistá uhlíková nula úplně nesešrotovala,“ říkal však, že labouristický cíl udělat Británii do roku 2050 uhlíkově neutrální by se měl zrušit.
Pan Johnson tato vyjádření uvádí v knize, jenž má vyjít, zvané Prosperita skrze růst, která má i další spoluautory jako toryovský vévoda lord Elliott, zakladatel Aliance daňových poplatníků a Dr. Arthur Laffer, oslavovaný americký ekonom.
Minulý týden oznámila Kemi Badenoch, vůdkyně Konzervativní strany, své plány na zrušení Zákona o klimatické změně, pokud se stane premiérkou, když ho označila za „katastrofální chybu“ baronesy Mayové, předchůdkyně pana Johnsona.
Byl to pan Johnson, kdo jakožto premiér stanovil ambiciózní cíle snížení uhlíkových emisí, a snažil se přesvědčit podniky, aby se přidali k prosazování větru a solárů i dalších forem obnovitelných energií. Ten se pokoušel přimět i další země, aby se dohodly na právně závazném snížení emisí oxidu uhličitého, o čemž teď už i Zelená lobby tvrdí, že to bylo přehnaně ambiciózní.
Kategorie: Autorské překlady