Maďarsko zase udeřilo… S tím, jak Evropská unie v pondělí potvrdila nedosažení dohody o navrženém 20. balíčku sankcí proti Rusku, se vůdci EU vztekají na Budapešť.
Většina států EU doufala, že v úterý vytáhnou své další kolo balíčků trestních sankcí v okamžiku čtvrtého výročí té opotřebovávací války. Ale místo toho přišlo Maďarsko s rozhodným vetem a ne jen s jedním, rovnou se dvěma.
„Toto je zádrhel a poselství, které jsme dnes vyslat nechtěli, práce ale pokračuje,“ řekla v reakci na nezdařené schválení šéfová zahraniční politiky EU Kaja Kallas.
Ty sankce nebyly jediným významným vetem Maďarska vůči akcím proti Moskvě. Ve skutečnosti uplatnilo dvojí veto, čímž Bruselské vedení rozzuřilo ještě více:
Budapešť zadržela nouzovou půjčku 90 miliard € pro Kyjev i nový balíček sankcí proti Moskvě kvůli energetickému sporu týkajícímu se tranzitu ruské ropy přes ropovod Družba ze sovětské éry.
„Neměli bychom spolu propojovat věci, které spolu nejsou nijak spojené,“ říkala v pondělí ráno Kaja Kallas než zamířila na schůzku ministrů zahraničních věcí, která měla ty sankce schválit.
„Ale vyslechněme si je, ať vysvětlí důvody, proč to blokují a pak se podívejme, zda je možné to překonat.“
I další ventilovali svůj hněv a frustraci, kdy německý ministr zahraničí Johann Wadephul se k reportérům vyjádřil takto: „Jsem maďarským postojem ohromen.“
Tento vrcholný německý diplomat dodal: „Nemyslím si, že je správné, když Maďarsko pro vlastní boj za svobodu zrazuje suverenitu Evropanů.“
A litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys tvrdil, že byl na Maďarsko „opravdu naštvaný a frustrovaný“ s tvrzením, že motivy Budapešti „se nezakládají na potřebách Evropanů a nejsou založeny na bezpečnostních zájmech Evropy.“
I Polsko to zvažovalo, kdy ministr zahraničí Radosław Sikorski řekl: „Očekával bych od Maďarska větší pocit solidarity s Ukrajinou.“ Dále se vyjádřil k Orbánově vládě: „Vládní straně se povedlo vytvořit klima nepřátelství k oběti agrese. A teď se toho pokouší využít ve všeobecných volbách. To je dost šokující.“
Sikorski dále tvrdil, že Maďarsko už asi zapomnělo, jak to vypadá, když se brání ruské vojenské invazi, což je zjevný odkaz na sovětskou invazi do Budapešti roku 1956.
Maďarsko však i tváří v tvář nátlaku a lavině kritiky zůstává nezlomné. „Nikdo nemá právo ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ řekl ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Kategorie: Autorské překlady
OffTopic-Tohle je skutečná ochrana přírody:
Letos čeká na čápy na energetické síti E.ON 3300 hnízd. Společnost zvyšuje bezpečnost hnízdění ptáků instalací 70 nových hnízd pro čápy, obnovou 80 stávajících hnízd, přeměnou 250 elektrických sloupů na ptákům přátelské!
více zde a ne není to v ČEZku, více zdroj
https://sokszinuvidek.24.hu/viragzo-videkunk/2026/02/25/hazatero-golyak-korszerusitett-feszkek/
a nejen to, ale i: sokolům instalací nových hnízdních budek, protože tito velcí ptáci si nestaví vlastní hnízda, ale obývají hnízda jiných ptáků. Na vysokonapěťových sloupech E.ON vytvořil 120 bezpečných umělých hnízd , jiný kraj, jiný přístup ke zvířatům-RESPEKT! máme se co učit …
OffTopic-šéfka ECB Christine Lagardeová. cit.- základní plat prezidentky Christine Lagarde vzrostl o 5,6 % na přibližně 492 204€ ! ALE ! cituji dále: Celkový příjem: Včetně reprezentačních příplatků (přes 100 000 ojro .) a dalších výhod dosáhla její celková kompenzace od ECB v roce 2025 téměř 600 000 éček. Jedná se o roční základní plat. Výroční zpráva ECB uvádí tuto částku jako hrubý příjem za kalendářní rok. LOGICKY VÁS NAPADNE: – bavíme se o ročním nebo měsíčním platu? Pro lepší představu to v přepočtu znamená: Měsíčně: cca 41 000 EUR (přibližně 1 040 000 Kč). Příplatky: K této částce je nutné připočíst roční příspěvek na bydlení a reprezentaci, který přesahuje 100 000 EUR. I když jde o roční částku, kritika často míří na to, že tento plat je automaticky valorizován podle inflace, což je luxus, který mnoho domácností v EU v posledních letech nepocítilo. Vedlejší příjmy: Analýza listu Financial Times navíc ukázala, že Lagarde inkasuje dalších cca 140 000 EUR ročně za členství v radě Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). To vyvolalo vlnu nevole i mezi samotnými zaměstnanci ECB, -/a tam to taky skončí, vlna nevole a hotovo, nic víc /, kteří mají přijímání plateb od třetích stran zakázáno. Kontrast s ekonomickou situací: Zvýšení platu přichází v době, kdy ECB za rok 2025 vykázala čistou ztrátu ve výši 1,25 miliardy EUR. Ačkoliv inflace v eurozóně začátkem roku 2026 klesla k 1,7 %, mnozí občané stále pociťují dopady předchozího drastického růstu životních nákladů. Mezinárodní srovnání: Plat šéfky ECB je nyní téměř čtyřikrát vyšší než plat předsedy amerického Fedu Jerome Powella, jehož mzda je zákonem zastropovaná na výrazně nižší úrovni a tak dále zdrojhttps://exxpress.at/news/umfrage-empoerung-pur-wegen-extra-honorar-fuer-ezb-chefin/ + oficiální data z výročních zpráv ECB a i Financial Times z února 2026. a jeden paradox-cituji: V rámci boje proti inflaci Lagardeová obhajovala vysoké úrokové sazby, které drtí rodiny s hypotékami. Citát: „Stále musíme mít nohu na brzdě, i když už na ni netlačíme tak silně jako dřív.“ Paradox: Tato „brzda“ (vysoké splátky hypoték) reálně bere peníze z kapes běžných občanů. má to na linkedinu a i jinde. Lagardeové se však tato brzda nijak nedotýká – díky svým příjmům (přes 40 000 EUR měsíčně + 100 000 EUR ročně na reprezentaci) žije v úplně jiné finanční realitě.