Očekávaný příští kancléř Německa kategoricky vyloučil koalici mezi jeho údajně centro-pravicovou konzervativní stranou a populistickou Alternativou pro Německo (AfD), kdy si raději vybere levicovou stranu.
Vůdce Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz při vystoupení tento týden na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu řekl, „nikdy“ nedovolím „vstup pravicových populistů do vlády, kterou povedu.“
„Zkusím své partnery v koalici přesvědčit, že musíme okamžitě vyřešit ty problémy, které AfD dělají tak silnou, jak dnes je,“ řekl Merz.
Tato hlava strany dříve vedené Merkelovou argumentovala, že centristické strany v Německu potřebují „řešit problémy, jaké vnímají lidé, to je migrace, to je každodenní úzkost na pracovním trhu… a kriminalita.“
S tím, jak Merz z Unie CDU/CSU a předběžně odmítá spolupráci s AfD, tak jeho koaličními partnery nejspíš budou Sociální demokraté (SPD) současného kancléře Olafa Scholze, kteří se v popularitě mezi voliči potácí až třetí. Další možnou volbou by byli skalní levičáci Zelení; avšak takovou koalici Mertzovi partneři v Bavorsku kategoricky odmítli.
Když Merz a další často vykřikují o údajné hrozbě pro demokracii představované AfD, tak by partnerství s SPD mohlo potenciálně vést k odporu proti prosazování existujících migračních zákonů nebo i proti zavádění nové legislativy k omezení masové migrace uvnitř jeho vlastní budoucí vlády.
Vůdce CDU uznal, že vzestup popularity AfD – v současnosti druhé ve voličské podpoře s asi 20 procenty hlasů – byl živen obavami z masové migrace, které zemi poprvé otevřela právě jeho strana pod její bývalou šéfovou kancléřkou Angelou Merkel, jež se jednostranně rozhodla otevřít brány do Evropy pro ohromný příliv migrantů z Afriky a Středního východu, čímž roku 2015 zažehla Evropskou migrační krizi.
Vláda kancléře Scholze při nástupu do úřadu roku 2021 ještě agendu otevřených hranic posílila. S maličkými krůčky k vycouvání z ní začala teprve po problémech s celou řadou ohromných teroristických útoků z rukou migrantů v průběhu posledního roku včetně útoku na vánoční trh v Magdeburgu, při němž bylo šest lidí zabito a stovky zraněny, když autem do davu vjel migrant ze Saúdské Arábie.
Vůbec tedy asi nepřekvapuje, že podpora obou stran establishmentu uvadla. Roku 1976 v německých spolkových volbách získaly CDU a SPD dohromady 91,2 procenta hlasů. Roku 2021 se propadly na 49,8 procent a podle posledních průzkumů podpora establishmentových stran před únorovými volbami zase upadá.
Hroutící se podpora pro SPD a CDU v Německu následuje po nedávném kolapsu dalších evropských neo-liberálních stran, které se také pokoušely uvalit kolem pravicově populistických stran sanitární kordony.
Nejdramatičtější zvrácení takové politiky bylo loni vidět v Nizozemsku, kde holandský populista Geert Wilders a jeho Strana za svobodu (PVV) po vítězství ve volbách roku 2023 sestavila vládu. Jejich národní konzervativci před volbami absolutně vylučovali vstup do koalice s populisty, ale když přišly výsledky, tak si to rozmysleli.
Německý soused Rakousko je zjevně také na cestě k populisty kontrolované vládě ve Vídni, když rakouská Strana svobody (FPÖ) vedená Herbertem Kicklem byla tento měsíc pověřena sestavením vlády.
Po dalším útoku ve středu údajně rukama migranta z Afghánistánu ve městě Aschaffenburg, jsou dva mrtví včetně maličkého děťátka a další vážně poranění, řekla kandidátka na kancléře za AfD Alice Weidel, že na tomhle se ukazuje potřeba, aby CDU spolupracovala s její stranou, kdy říká, že „to se musí, aby kvůli tomu firewallu proti její straně nebylo více mrtvých.“
Vůdkyně AfD se uchýlila k výzvě k hlasování o „uzavření hranic a ke zvrácení ilegální imigrace“, které by mělo proběhnout v německém parlamentu Bundestagu příští týden.
Kategorie: Autorské články