Putin Scholzovi nadhodil, že poslední nepoškozená část plynovodů Severní proud by mohla být hbitě uvedena zpět do provozu, pokud Německo pomůže Rusku na Ukrajině zamítnutím údajných Trumpových plánů na „eskalaci, aby se de-eskalovalo.“
První volání mezi Putinem a Scholzem po dvou letech podle Zelenského „otevřelo diplomatickou Pandořinu skříňku“ a podle slov New York Times (NYT) „prolomilo ledy se Západem“, kdy obojí jsou přesná hodnocení, ale těmto i téměř všem ostatním unikla ta nejdůležitější část.
Putin Scholzovi řekl, že „Rusko vždy dodržovalo své závazky na základě různých smluv a kontraktů v energetickém sektoru a je ochotné uplatňovat vzájemně prospěšnou spolupráci, pokud o to německá strana projeví zájem.“
To následuje po prohlášení ruského vůdce během tiskové konference po Summitu BRICS z minulého měsíce, že „v Baltickém moři je pořád funkční plynovod – ten je částí plynovodu Severní proud 2. Vše, co německé úřady musí udělat, je jen stisknout tlačítko k obnovení dodávek. Oni to však z politických důvodů nedělají.“ Když to Putin Scholzovi říkal, tak velmi důrazně poukazoval, že tato poslední nepoškozená část tohoto energetického megaprojektu by mohla hbitě obnovit jeho využití, pokud Německo Rusku pomůže na Ukrajině.
Počátkem října Euronews referoval, že „útrapy německé ekonomiky pokračují, kdy teď se země během recese roku 2024 potýká se spoustou rušení podniků,“ o čemž všichni objektivní pozorovatelé vědí, že je to přímým důsledkem skutečnosti, že Německo opustilo svou desítky let trvající politiku dovozů levné energie z Ruska. Teď nakupuje daleko dražší kapalný plyn z USA, což následně zvyšuje náklady na úplně všechno, tudíž to dusí jejich hospodářskou konkurenceschopnost, která jim přinášela éry předchozího růstu.
Německo je rovněž druhým největším dárcem pomoci Ukrajině po USA, ač jim Polsko podle nedávné zprávy oficiálního webu jejich prezidentské kanceláře dalo více těžkých zbraní, a očekává se, že sehraje klíčovou roli v rekonstrukci Ukrajiny, jelikož je to největší ekonomika EU. Navíc tyto tři analýzy zde, zde a zde tvrdí, že Německo má teď na Ukrajině větší vliv než Polsko a kdokoliv další, kromě USA a možná i UK, proto má tudíž v kontextu Ruska takový vliv.
Vzhledem k tomu, jak se očekává, že Trump bude „eskalovat, aby de-eskaloval“ kvůli ukončení této zástupné války za podmínek pro USA lepších, což je vysvětleno zde, přičemž překážky těchto snah jsou uvedeny zde, musí Putin přesvědčit Scholze, aby bránil těmto plánům, a radši navrhnout obnovení dohody koncipované na jaře 2022. K tomuto účelu mu to při jejich posledním hovoru nadhodil s důrazným poukazem, že poslední nepoškozená část plynovodů Severní proud by mohla Německu pomoci vyhnout se nadcházející recesi, stačí jen s těmito podmínkami souhlasit.
USA by ztratily část svého lukrativního trhu kapalného plynu, který od Ruska přetáhl po teroristickém útoku proti tomuto energetickému megaprojektu ze září 2022, ale to pořád může za zády zase dělat, jelikož „Vše, co německé úřady musí udělat, je jen stisknout tlačítko k obnovení dodávek,“ jak řekl Putin.
Pokud Německo jednostranně vycouvá ze svých slibů vojenské a finanční pomoci Ukrajině, jako něco za něco, když další evropské země by ho nejspíš následovaly, což by tudíž vedlo k řetězové reakci se strategickými důsledky.
Trump by s menší pravděpodobností „eskaloval, aby de-eskaloval,“ a šance úspěšně to provést by poklesly, pokud by Západní Evropa následovala Německo a před polovinou ledna by se k tomu přidala, tak by to vedlo k ukončení tohoto konfliktu za podmínek lepších pro Rusko. Jako útěcha pro USA by stále mohli pokračovat s plánem na „vojenský Schengen“, tj. s plánem na přesouvání vojsk a techniky na východ, ale je to výměna, kterou by Rusko mohlo akceptovat.
„Čas hraje ve prospěch Ruska, aby v Ukrajinském konfliktu dosáhlo maximum svých cílů,“ než by Trump mohl „eskalovat, aby de-eskaloval,“ tudíž naléhavost, s níž to Putin Scholzovi předhodil, by mohla zpozdit Trumpovy plány, dokud Rusko nedosáhne svých cílů, nebo ty plány totálně vykolejit. Jak Zelensky, tak NYT měli v obou svých hodnoceních pravdu jak, že jejich hovor diplomaticky „otvírá Pandořinu skříňku“, tak že „prolamuje ledy se Západem,“ ale i oni podcenili, jak až klíčové by to mohlo být.
Je však jisté, že Scholz by nakonec Putinův návrh mohl zamítnout, ať už proto, že má moc velký strach postupovat USA za zády, nebo protože mu Trump pohrozí tak, že ho to donutí tento scénář přehodnotit. Nicméně samotný fakt, že došlo k prvnímu hovoru Putina se Scholzem za dva roky a ruský vůdce nadhodil nabídku něco za něco, je extrémně důležitý, jelikož to ukazuje, že aktivně uplatňují s vrcholnými Západními vůdci kreativní diplomacii, což bylo před Trumpovým volebním vítězstvím nemyslitelné.
Kategorie: Autorské články