V Berlíně propukla otevřená revolta proti kancléři Olafu Scholzovi, kdy členové jeho vlastní levicové Sociálně demokratické strany (SPD) tlačí na jeho výměnu jakožto vůdčího kandidáta pro nadcházející volby.
Zatímco se Scholz účastnil na summitu G20 v Brazílii, doma se proti jeho zádům vytasily politické dýky, kdy hlavy zemské skupiny SPD v Severním Porýní-Vestfálsku (NRW) v Bundestagu otevřeně prosazují, aby se strana zbavila svého okopávaného vůdce jakožto kandidáta na kancléře a upřednostnila ministra obrany Borise Pistoriuse. Mezitím opoziční Křesťanští demokraté říkají, že je jedno, kdo tuto levicovou stranu povede do voleb, oba jsou totiž v očích voličů stejně očernění průšvihy odcházející vlády.
Vůdci NRW Dirk Wiese, který představuje pravici ve straně v této spolkové zemi, a Wiebke Esda, který tam je za levici, ve společném prohlášení říkají: „Soustřeďujeme se na otázku, jaká je teď pro tyto spolkové volby nejlepší politická linie. Slyšeli jsme spoustu povzbuzení ve prospěch Borise Pistoriuse.“
Krok NRW, tj. největší skupiny v této frakci v německém parlamentu, popsaly vůdčí noviny BILD jako „puč“ proti kancléřovi, přičemž vysílač NTV předpověděl, že toto „poškození úřadujícího Olafa Scholze půjde těžko napravit,“ když šlo o otevřenou dezerci od něj uvnitř jeho vlastní strany.
Poslankyně NRW Helge Lindh poznamenala: „Toto autenticky odráží situaci, náladu a analýzy z toho, jak se mnozí z nás v současnosti setkávají s členskou základnou.“
„Pro Olafa je to samozřejmě hořké. Vděčíme mu za mnohé. Musí to ale chápat. Je to hořké, je to brutální. Ale tak to je.“
Rebelie proti Scholzovi přichází jen dva týdny po vyhození neo-liberálních Svobodných demokratů (FDP) z jejich vládní koalice „semaforu“ kvůli neshodám o spolkovém rozpočtu, kdy FDP volá po reformách orientovaných na svobodný trh, jako krácení korporátních daní, osekání vládních výdajů a vycouvání ze zelené agendy, aby se podnítil hospodářský růst.
Krok kancléře, kdy shodil svou vlastní vládu, poukazuje, že měl důvěru v jeho vlastní pozici jako vůdce volební kampaně, vypadá to však, že byl spíše pošetilý.
Ministr obrany Boris Pistorius na rozdíl od Scholze zůstal v zemi relativně populární i během ruinujícího vládnutí této progresivistické koaliční vlády.
Zatímco se Pistorius vyhýbal obviňování z vládních selhávajících hospodářských, energetických a migračních politik, tak sklízel aplaus za své snahy zase uschopnit německá vojska po desítkách let zpackaného vedení a zanedbávání.
Podle posledního politického zkoumání od Forsa se Pistorius řadí před všechny ostatní, pokud jde o to, že by země mohla být „v dobrých rukou“, s 57 procenty souhlasu. Oproti tomu jen 30 procent si to myslí o kancléři Scholzovi, který se teď řadí na seznamu aktivních politiků na 11. místo.
Ač je Pistorius na vrcholu osobní popularity, tak to nemusí stačit, aby SPD zachránil od vykopnutí od moci, když tato levicová strana skomírá na třetím místě s pouhými 15 procenty podpory, kdy je až za pravicově populistickou Alternativou pro Německo s 18 procenty a za centro-pravicovou Křesťanskodemokratickou unií / Křesťanskosociální unií s 33 procenty.
Křesťanští demokraté se také pustili do své kampaně proti Pistoriusovi jako osobě, kdy jasně předpokládají situaci jako u Biden-Harris, kdy se z ministra obrany před volebním dnem stal hlavní odpůrce. Ve čtvrtek Die Welt vydal interview, v němž vedoucí stratég CDU, jako poselství veřejnosti, říkal, Pistorius je stejným viníkem těch průšvihů odcházející vlády jako její šéf, a bude tím v očích voličů očerněn.
Říkal těmto novinám, že Pistorius je v podstatě tím samým kandidátem a že: „V SPD teď probíhá brutální mocenský boj. Bez ohledu na to, kdo se objeví jako vítěz: Německo potřebuje změnu politiky a ani Olaf Scholz, ani Boris Pistorius to neztělesňuje. Scholz představuje bankrot koalice semaforu. Pistorius jako jeho ministr v kabinetu po dva dlouhé roky také nese odpovědnost za tuto politiku.“
Kategorie: Autorské články