Ač by se většina přívrženců pravicových a centristických stran v Německu chopila zbraní, aby zemi bránili před vojenským útokem, jen méně než čtvrtina levicových voličů by udělala to samé.
V časech velké nejistoty a geopolitického napětí napříč Evropou jsou mnozí němečtí občané ochotni chopit se zbraní a bránit zemi, když nebezpečí vojenského útoku na zemi vzrostlo, ale připojila by se k nim jen necelá čtvrtina voličů levice.
Nový průzkum vedený Centrem pro vojenskou historii a sociologii Bundeswehru zjistil značné rozkoly v ochotě Němců v případě války bránit ve zbrani svoji zemi, kdy velké odlišnosti se zakládají na pohlaví, věku a politické náklonnosti.
V pondělí zveřejněný průzkum zjistil, že 61 procent německých mužů do 50 let, je ochotných za svoji zemi bojovat, v porovnání s 21 procenty žen ve stejné věkové skupině. Napříč oběma pohlavími 42 procent respondentů do 50 vyjádřilo připravenost chopit se za Německo zbraní, což znamená nárůst o 3 procenta oproti loňskému průzkumu.
Největší úroveň připravenosti předvedli přívrženci Svobodné demokratické strany (FDP) se 73 procenty těch říkajících, že by zemi bránili, následování pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) s 61 procenty.
I 51procentí většina voličů centro-pravicové CDU/CSU je ochotných zamířit na frontu.
Na druhé straně spektra většina příznivců levicových stran by zemi bránit odmítla, kdy jen 45 procent těch, kdo podporují vládnoucí Sociální demokraty (SPD), je ochotných bojovat.
Dále na této škále by Německo před vojenským útokem bránilo 32 procent příznivců strany Levice, přičemž sympatizanti nově zformované BSW též ukázali nízkou úroveň ochoty na 27 procentech.
Přívrženci strany Zelených byli nejméně oddaní, kdy jen 22 procent respondentů to potvrdilo a 70 procent říká, že by v případě konfliktu zemi bránit odmítlo.
Ti z domácností s vyššími čistými příjmy by daleko spíše bojovali, kdy 45 procent z domácností vydělávajících nad 4 000 € měsíčně by bojovali v porovnání s 32 procenty s těmi s výdělky pod 2 000 € měsíčně.
Podobně i vzdělanější respondenti se přikláněli k vyšší ochotě chopit se zbraní, tj. 46 procent univerzitně vzdělaných lidí v porovnání s 32 procenty těch, kdo zanechali studia po střední škole.
Východní Němci byli nejvíce nakloněni k obraně země s 48 procenty, následování Západními Němci (44 procent), Severními Němci (39 procent) a těmi z jihoněmeckých zemí (36 procent).
Občané s migračními kořeny byli jen nepatrně méně ochotni bojovat než rodilí Němci, kdy jich by šlo 39 procent a rodilců 42 procent.
Kategorie: Autorské články