Tlak začíná na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona narůstat, když průzkum zjišťuje, že většina francouzské veřejnosti chce, aby odstoupil.
Podle průzkumu Ipsos pro noviny Le Monde konaného mezi 26. Červencem až 1. Srpnem by 51 procent lidí ve Francii uvítalo rezignaci prezidenta Macrona.
Průzkum rovněž zjistil, že 53 procent není s Macronovým vedením spokojeno v porovnání s pouhými 15 procenty, kteří spokojeni jsou, a 32 procenty, co nezvolili nic z toho.
Průzkum přichází uprostřed pokračujícího chaosu ve Francii, jelikož země je už skoro dva měsíce bez skutečné vlády, kdy ministerský předseda Gabriel Attaly působí jen jako opatrovník bez pravomoci zavádět novou legislativu.
Ač prezident Macron vstoupil do partnerství s levicovou Novou populární frontou (NFP), aby v rámci volebních intrikánských hrátek při posledních předčasných volbách minulý měsíc zabránil ve druhém kole ve vítězství Národní obrodě (RN) Marine Le Pen, tak s NFP zatím odmítal sestavit koalici.
To vyvolalo výzvy k jeho impeachmentu od krajně levicové strany Nezdolná Francie (LFI) bývalého prezidentského kandidáta Jean-Luc Mélenchona, který je často srovnáván s americkým Bernie Sandersem nebo s britským Jeremym Corbynem.
LFI tvrdila, že musí „hájit demokracii proti autoritářským sklonům prezidenta.“ Krajní levice však nemá dostatečnou základnu, aby to protlačila, jelikož ač Nová populární fronta získala nejvíce křesel, nezískala většinu hlasů, a ten rozdíl jde ve prospěch Národní obrody Le Pen.
NFP navíc na Macrona naléhala, aby za svou příští ministerskou předsedkyni jmenoval Lucii Castets, avšak tato socialistická ekonomka a bývalá byrokratka francouzského hlubokého státu nebyla nikdy do žádné funkce zvolena a ve volbách minulý měsíc ani nekandidovala, což podvrací tvrzení levice, že plní roli zachránců demokracie.
Také není jasné, zda bude Mélenchon schopen vybudovat dost mostů mezi stranami k získání dostatku hlasů pro impeachment Macrona, když k sesazení prezidenta jsou zapotřebí dohromady dvě třetiny Národního shromáždění a Senátu, což znamená, že tento krajně levicový vůdce by nejspíš k překonání této překážky potřeboval svést i Le Pen.
Francouzská ústava je dost vágní ohledně možností při váznutí parlamentu nebo potřeby nezbytných nástrojů ke spuštění impeachmentu prezidenta. Podle Článku 68 se v ústavě praví, že prezidenta je možno odstranit „v případě porušení povinností při zjevném nesouladu s uplatňováním jeho mandátu.“ Před rokem 2007 to bylo dáno jasněji, kdy impeachment prezidenta šel jen za „velezradu“.
Kategorie: Autorské články
Makaronovi je někde u p*dele, co si přeje většina Frantíků. Asi podobně jako ukrajinskému premiérovi Fialenkovi.
Lidi chtějí odvolat Makarona, ale bohužel Rotšild a Rokfeler n echce. A tam je jádro pudla. Ne Makaron, ten jen poslouchá, protože je to zvrácená buzna, ale tihle kabalisti, to jsou vůdci světa.