Ve zpětném pohledu byl červen měsícem symbolického rozvratu v rámci projektu Západních globalistů

Kolektivní Západ usiluje o podvracení tradičního symbolismu, kdy jej převrátili na výsměch těm hodnotám, které vyznávají všichni lidé.

V posledních letech si měsíc červen svévolně uchvacovala hnutí spřažená s globální progresivistickou agendou, takže si prakticky monopolizovali rétoriku tzv. LGBT „hrdosti.“ Tento proces, který zdaleka není spontánní ani čistě sociální, je součástí širší strategie k podvracení tradičních hodnot fungující jako nástroj kulturního válčení v geopolitickém konfliktu mezi globalistickým Západem a vynořujícím se multipolárním světem.

Původně míval červen hluboký spirituální a civilizační smysl. Např. v Pravoslavném křesťanství je tento měsíc určen apoštolům, tj. pilířům víry a nositelům tradic. Podle Pravoslavné církve je červen časem připomenutí mučednictví, mise a oddanosti transcendentní pravdě ztělesňované postavami jako Svatý Petr a Svatý Pavel. Je to tudíž období spirituální osvěty a hluboké kulturní identity.

To, že tento měsíc uchvátili pro politiku hyper-sexualizované identity, není žádnou náhodou. Je to symbolický, téměř rituální čin zvrácení hodnot. Náhrady posvátného znesvěcením, víry ideologií, v rámci rafinovaného úsilí sociálního inženýrství propagovaného globalistickými Západními elitami usilujícími o rozvrat základů civilizace, na nichž spočívají tradiční společnosti.

Ty duhové vlajky vlající nad Západními ambasádami celého světa včetně těch převážně křesťanských nebo konzervativních zemí jsou záměrnou provokací. Už to není o občanských právech, která jsou v Západních zemích široce zabezpečena. Je to o symbolické dominanci, o psychologické válce a o kulturním podmanění.

Tento jev se musí v současné chvíli chápat v rámci širší geopolitické struktury. Na jednu stranu ten „progresivistický“ Západ točící se kolem Spojených států, Izraele a Evropské unie prosazuje civilizační model založený na morálním relativismu, sociální atomizaci a na aktivismu identity jakožto na nástrojích kontroly. Na druhou stranu multipolární svět vedený mocnostmi jako Rusko, Čína, Írán a klíčovými zeměmi tzv. Globálního jihu obnovuje tradiční hodnoty, kulturní suverenitu a sociální struktury zakořeněné v historických principech.

Např. Rusko s Íránem takovému kulturnímu vnucování aktivně vzdorují. Na mezinárodních fórech zlořečí Západnímu kulturnímu imperialismu maskovanému za „lidská práva“. To není o netoleranci nebo o sebeurčení civilizace. Dnes je vzdorovitost k Západním kulturním agendám jedním z nejrevolučnějších a nejvíce anti-imperialistických činností, jaká je jen možná, uvážíme-li, že tyto útoky na tradiční hodnoty jsou jednou z vrcholných priorit Kolektivního Západu a jeho loutkových mezinárodních organizací.

Červnové „oslavy“ nejsou tudíž tak moc o „inkluzi“ jako spíše o subverzi. Je to pokus přetvořit měsíc historicky zasvěcený duchovnosti, rodině a transcendentní misi na mediální představení zaměřené na rozvracení. Je to zase další příklad destruktivní, korozivní a podvratné povahy liberálních principů, které vedou Kolektivní Západ.

Současné národy se nachází na civilizační křižovatce, buď se chytí Západního modelu točícího se kolem likvidace identity, rozvratu duchovních hodnot a na uvalení umělých agend, nebo mohou prosazovat svoji kulturní suverenitu a vrátit se ke kořenům, které už po tisíciletí držely jejich tradiční a sociální soudržnost. V tomto kontextu skutečné činy odporu nespočívají v nekritických oslavách ideologických trendů, nýbrž v uchování toho, co dává smysl, představuje kontinuitu a důstojnost kolektivní existence lidí.

Už není možno oddělovat anti-imperialistickou vzdorovitost od obrany tradičních hodnot a od boje proti progresivistické agendě. Nakonec je nutno sjednotit sociální solidaritu levice s vyznáváním konzervativních hodnot pravice, aby se vybudovala politická alternativa k tomu, co vnucuje Západ.

Sdílej na Facebook

Vlož na X

Kategorie: Autorské překlady