Tento Den nezávislosti (v USA 4. července) v sobě nese hlubší smysl než jen ty ohňostroje a pochody, znamená totiž obrodu skutečné americké suverenity v energetické politice a v možnosti provozovat vědu. Náš národ si během pouhých šesti měsíců pod obnovenou Trumpovou administrativou začal nárokovat svou nezávislost, nejen na zahraničních energetických zdrojích, ale i vymanění se z rdoušení katechismem klimatického alarmismu.
Pryč jsou ty dny drcení naší ekonomiky vrtochy nikomu se neodpovídajících mezinárodních panelů a zmršených počítačových modelů. Amerika podpisem Vyhlášky 14162 znovu zpřetrhala své závazky k Pařížské klimatické smlouvě, čímž světu signalizuje, že naši energetickou budoucnost teď už bude diktovat rozum, ekonomie a svoboda, a ne už mezinárodními vymahači odpustků z viny. Jak ta vyhláška přímo konstatuje, Spojené státy teď upřednostňují „ekonomickou efektivnost, prosazování prosperity Ameriky, rozhodování spotřebitelů a fiskální zdrženlivosti ve všech zahraničních činnostech týkajících se energetické politiky.“ To není jen politika, je to vyhlášení energetické nezávislosti.
Více než 70 klimatických vyhlášek a iniciativ předchozí administrativy bylo zrušeno, čímž se zbořil rámec, který měl sotva nějaký základ v empirické vědě a stál převážně na ideologické kontrole. Americké rodiny už nedotují nezodpovědné zahraniční klimatické programy, ani se nebudou platit nafouknuté účty za ty pseudo-energetické krámy jako tribut za tu imaginární klimatickou apokalypsu.
Letos 4. července oslavujeme více než jen vzpomínku na rok 1776, slavíme obrodu zdravého rozumu. Ty přehnané regulace se ruší. S nosným svorníkem amerického pokroku, tj. s průmyslem fosilních paliv, se už nebude zacházet jako párii. Jaderná energie se už zase uznává jako to, čím je, tj. jako čistý, škálovatelný a spolehlivý zdroj energie schopný unést moderní civilizaci i bez nutnosti dotací k předvádění se klimatickou ctností.
Ty přídavky na střešní soláry a na další trh deformující úplatky se odstavují, ne protože by soláry byly zlem, ale protože skutečná svoboda znamená, že se technologiím umožní, aby vyrostly nebo padly podle své vlastní přínosnosti. Konec federální protekce nad protekčními fracky tzv. „čistých energií“ je vítězstvím spravedlivé hospodářské soutěže, ne porážkou inovací.
Politika životního prostředí už není zástupnou válkou vedenou za ideologické křižáky. S tím, jako Agentura ochrany životního prostředí řeší šetrné uplatňování fosilních paliv a jaderné projekty, Washington konečně připomíná, že prosperita a snižování znečištění se vzájemně nevylučují.
Je to energetická svoboda. Je to svoboda zatopit si doma bez byrokratického vměšování, je to volnost pro vašeho poskytovatele energií, aniž by byl nucen k fantaziím Nového Green Dealu a k možnosti prosazovat vědeckou pravdu beze strachu z vyhození nebo pokárání od samozvaných „klimatických expertů“.
Takže si klidně na oslavu zapalte prskavky, rozpalte gril a vyvěste vysoko vlajku. Toto je ten Den nezávislosti, který oslavujeme, nejen založení národa, ale i obnovu jeho práva určit svoji vlastní budoucnost založenou na rozumu, poháněnou dostupnou energií a osvobozenou od okovů klimatického katechismu. Revoluce pokračuje a tentokrát je tažena americkou důmyslností a ne rdoušena spekulativním strachem.
Kategorie: Autorské překlady