Spojené státy v pondělí na Evropskou unii naléhaly, aby si znovu rozmysleli svůj přístup k digitálním regulacím, chtějí-li s USA dohodnout méně bolestivé tarify na exporty oceli z tohoto bloku.
Ministr obchodu USA Howard Lutnick a obchodní zástupce Jamieson Greer se v Bruselu sešli s 27 ministry obchodu EU k prvním rozhovorům na vysoké úrovni od uzavření dohody o tarifech v červenci mezi transatlantickými spojenci.
V této dohodě zaměřená na vyhnutí se plnocenné obchodní válce se odsouhlasily 15procentní cla USA na většinu exportů z EU, obě strany však dále tlačí na další ústupky.
Zatímco EU chce snížit 50procentní cla USA na ocel a hliník, tak Washington od Bruselu požaduje zrušení zelených a digitálních předpisů, o nichž říká, že škodí firmám z USA.
Po té schůzce Lutnick obě záležitosti výslovně spojil, když EU říkal, aby si rozmyslela svůj přístup k technickým regulacím výměnou za dohodu o krácení cel na evropskou ocel a hliník.
„Navrhujeme, aby se Evropská unie a jejich ministři obchodu hluboce zamysleli nad analýzami jejich digitálních předpisů a zkusili z toho vyjít vyváženě,“ říkal po boku Greera a šéfa obchodu EU Maroše Šefčoviče.
„Pokud přijdou s vyváženým přístupem, což myslím, že mohou, tak spolu s nimi vyřešíme problémy s ocelí a hliníkem,“ říkal Lutnick.
Říkal, že takový přístup by znamenal, že EU by se mohla dočkat „bilionů dolarů investic, a to by k evropskému HDP přidalo jeden a půl procenta.“
Prezident USA Donald Trump a jeho vláda se tvrdě postavila k posílení právní zdi proti Velkým technickým společnostem.
V září Trump hrozil odvetnými tarify proti ohromné pokutě 2,95 miliard euro (3,4 miliardy $) na Google.
Když na něj tlačili, zda jsou digitální předpisy EU červenou linií, tak to Ševkovič odmítl komentovat.
„Hledáme způsoby, jak bychom ten proces mohli rozběhnout v digitálních záležitostech,“ říkal reportérům.
Šefčovič tvrdil, že předpisy EU nejsou „diskriminační“ ani „zaměřené proti americkým společnostem“.
Mluvčí exekutivy EU později zdůrazňoval, že Evropa má „suverénní právo na legislativu.“
„Naše předpisy platí jen uvnitř EU. A platí stejně na všechny společnosti bez ohledu na zemi jejich původu,“ říkal mluvčí Evropské unie.
Vrcholní činitelé EU a USA také diskutovali o záležitostech, s nimiž se stejně potýkají včetně přístupu k vzácným zeminám a čipům, tedy kritickým pro technický průmysl.
„Diskutovali jsme nejen o bilaterálních otázkách, ale také o určitých problémech, s nimiž se potýkáme společně, s nadkapacitami, s čínskou rolí v globální ekonomice a o dalších záležitostech, v nichž musíme spojit síly,“ říkal dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen, jehož země zastává rotační předsednictví EU.
V říjnu EU přistoupila ke zdvojnásobení tarifů na zahraniční ocel, aby zaštítila průmysl před záplavou levného čínského exportu.
Brusel doufal, že návrh přivede EU s Washingtonem do týmu, aby vzdorovali čínské nadkapacitě, a Šefčovič tlačil své protějšky z USA, aby souhlasili s dovozními kvótami na ocel.
EU chce širší „alianci kovů“ s Washingtonem k oplocení svých ekonomik před čínskými nadkapacitami.
Průmyslová data ukazují, že loni na Čínu připadala více než polovina světové výroby oceli.
V Evropě zaměstnává ocelářský sektor asi 300 000 lidí a během posledních 15 let v něm bylo ztraceno skoro 100 000 pracovních míst, říká tento průmysl.
Kategorie: Autorské překlady