Ozbrojené síly USA udělaly prioritu z ochrany svých domácích základen před útoky dronů poté, co Ukrajina tento měsíc provedla překvapivý útok proti Rusku a panuje podezření, že Izrael stejnou strategii využívá proti Íránu.
Ukrajinský útok zničil nejméně 10 z těžkých bombardérů dlouhého doletu v omezeném arzenálu Moskvy, které patří mezi kriticky důležité součástí ruských jaderných kapacit.
Izrael podezírají, že do Íránu propašoval součástky dronů a tam ty drony smontoval, než je použil k útoku na odpalovače a sila balistických raket Teheránu zevnitř země.
Vojenští vůdci USA mají čím dál větší obavy, že podobné útoky s využitím levných komerčních dronů proti drahým zbraňovým systémům by mohly představovat trvající hrozbu pro základny i kriticky důležité infrastruktury po celé zemi.
Avšak Armáda a další ozbrojené složky si neví moc rady s návrhem a realizací patřičných technologií k obraně základen na půdě USA, neboť ve hře jsou i proměnné, které není nutno ve válečné zóně brát v úvahu.
„To, jak budeme základny bránit v bojové zóně, je zjevně hodně odlišné od toho, jak bychom to dělali ve státech,“ řekl 4. června před Komisí ozbrojených sil Sněmovny náčelník štábu Armády Randy George.
Jedním z klíčových faktorů je byzantský slepenec místních státních a federálních zákonů, jimiž se řídí létání drony, ale i vlastní vojenské předpisy.
Ač dozorčí sledovacích stanovišť mohou prostě zlikvidovat neidentifikované drony vstupující na jejich základnu, než mohou potenciálně způsobit škodu, tak vojáci nemají pravomoc útočit na drony na území USA, pokud tyto drony přímo nevstoupí do vzdušného prostoru základny.
I potom jsou možnosti omezené.
Použití kinetických systémů, které by prostě dron sestřelily, nepřipadá na americké půdě v úvahu, tvrdí vojáci, neboť ty nejsou ekonomické a představovaly by i riziko zranění civilistů nebo škod na majetku při pádu trosek na zem.
Tento problém poukazuje i na další klíčový faktor, s nímž si vojenští plánovači neví rady: Chybí totiž proti-dronové systémy, které by si poradily s vynořujícími se hrozbami pro základny ve Spojených státech tak, aby neohrozily civilisty.
Ač mají vojáci i federální vláda elektromagnetické zbraně, které mohou drony vyřadit rušením jejich elektrických a navigačních systémů, tak tyto zbraně lze typicky těžko použít v prostředí plném letecké dopravy, protože postihují všechny elektronické systémy v dané oblasti.
Takový problém se odhalil např., když 1. března přes tucet letů přistávajících na Reaganově národním letišti u Washingtonu dostalo falešné kolizní varován, což nejméně šest letů přimělo, aby přistání zrušily.
Federální letecký úřad (FAA) později prohlásil, že ta falešně pozitivní hlášení způsobilo vládní testování proti-dronových technologií poblíž letiště.
Kvůli slabosti těchto systémů teď Armáda pro své proti-dronové operace zkoumá použití přímých energetických zbraní.
Mnoho takových systémů, včetně variant zbraní používajících lasery, mikrovlny a částicové či zvukové paprsky, se ještě vyvíjí, ty s sebou však kvůli vysoké spotřebě energie nesou své vlastní problémy.
Podle Výzkumné služby Kongresu budou nejnovější proti-dronové zbraně Pentagonu potřebovat k vypálení proti-dronovým laserem 100 kilowatt příkonu.
To je více energie, než kolik průměrná americká domácnost spotřebuje za tři dny, a tato čísla nezahrnují další výkon potřebný k chlazení značného tepla generovaného takovýmito zbraněmi.
To činí obranu vojenských instalací a infrastruktur na půdě USA před dronovými útoky problematickou a zároveň je to obranný problém.
Nové zdroje energie
Náměstek pro Armádu Daniel Driscoll, který na tom slyšení též promluvil, řekl, že přímé požadavky na energie k obraně základen USA a dodavatelských řetězců před budoucími dronovými útoky současné napájecí systémy prostě plnit nemohou.
„Spousta těch nadcházejících zařízení, např. ty využívající přímé energie, má neuvěřitelné požadavky na napájení,“ řekl Driscoll.
„Budete muset v napájení zajistit energetické špičky, které prostě zařídit nejde. Současné technologie pro to nestačí.“
Pro řešení těchto přímých národních energetických problémů je klíčové vytvoření jaderných mikro-reaktorů, tj. malých modulárních jaderných reaktorů, které budou energii vyrábět pro jednotlivé základny a jejich zbraně, řekl.
Driscllův tlak na jadernou energii je v souladu s vyhláškou podepsanou minulý měsíc prezidentem Donaldem Trumpem nařizující Armádě, aby do roku 2028 na základny USA nasadila jaderné reaktory.
„Pokročilé jaderné reaktory včetně malých modulárních reaktorů, mikro-reaktorů a stacionárních i mobilních reaktorů, které mají potenciál zajistit odolnou, bezpečnou a spolehlivou energii pro kriticky důležitá obranná zařízení a pro jiné zdroje umožňující plnit misi,“ praví se ve vyhlášce.
Kategorie: Autorské překlady