V posledních dnech přichází řada zpráv o návratu k měnovým válkám. S nadcházejícím příchodem Trumpa 2.0 si zrevidujme jeho poslední vládu a to, co čekat při té druhé.
Trump své převzetí úřadu po zvolení prezidentem roku 2016 hrozně zpackal. Nebyl připraven jmenovat lidi z dlouhého seznamu těch k sobě loajálních. Spousta takových, co jmenoval, jako ministr zahraničí Rex Tillerson, ministr obrany James Mattis a personální ředitel John Kelly Trumpa tajně nenáviděli, přijali však své role jako tzv. „dospělí dohlížitelé“ nad údajně lehkovážným Trumpem.
Ti však jeho agendu hatili. Ty dýky v zádech od nich přicházely jako přídavek k velkému počtu těch od přesluhujících z Obamovy éry v Hlubokém státě, kteří se cítili jako „odbojové“ hnutí.
Trump během přípravy svého druhého prezidentského období pracuje už lépe, ale ani ten odboj nesedí na zadku. Jak o tom referovaly ve Washington Post, Politico, Wall Street Journal, Yahoo Finance a další kanály, pracuje Trump na tajném plánu na devalvaci US dolaru. Cílem by mělo být zlevnit exporty z USA a tudíž pomoci s americkou obchodní bilancí a s vytvořením pracovních míst navázaných na export.
Kritici však říkají, že to v USA jen zvýší inflaci, neboť Američané budou muset levnějšími dolary více platit za své zboží z dovozu. Kritici také říkají, že jiné země v odvetě proti USA také své vlastní měny zlevní (v tom je podstata měnové války) a žádná země nemůže být příliš napřed. A že ve skutečnosti na tom bude hůře celý svět.
Pravidla (měnové) války
Než se blíže podíváme, co se opravdu bude dít, měly by se vysvětlit určité základy měnových válek.
První pravidlo je, že svět není vždy v měnové válce. Období mezi lety 1944 až 1971 (původní Bretton Woodská éra) a mezi 1987 až 2010 (období Washingtonského konsensu) bývaly časy měnového míru. To je v kontrastu s lety 1921-1936 (Měnová válka I), 1967-1987 (Měnová válka II) a současné období od roku 2010 (Měnová válka III).
Druhé pravidlo je, že když jste v měnové válce, tak ta může trvat patnáct let i déle. Není vůbec překvapující, že měnová válka, která vypukla roku 2010, o 14 let později roku 2024 stále trvá. A to poukazuje na další klíčový aspekt této debaty.
Ta měnová válka, o které dnes média píší, není žádnou novou měnovou válkou. Je to ta, co trvá už od roku 2010. Jsme prostě buď jen v nové fázi, nebo v nové bitvě.
Pravdou je, že zlevnění vaší měny může importovat inflaci. Občas to může být legitimní politický cíl, když vaše země trpí deflací. To zjevně není případ současných USA.
Také je pravdou, že zlevněním své měny můžete exportovat svou deflaci do zahraničí, jelikož obchodní partneři za vaše zboží platí méně. Právě to dělala celému svět Čína v letech 1994 až 2010 a právě proto roku 2010 spustily USA měnovou válku, aby vedly protiúder proti sabotování inflace a udržely deflaci způsobenou levným čínským zbožím na uzdě.
Měnové války mohou též do zámoří přesunout pracovní místa a zničit domácí průmysl obchodními podmínkami přesuvů na základě změn v hodnotách měn. V jakékoliv měnové válce je vždy odveta za rohem. V srpnu 2011 narazil US dolar na nejnižší dno všech časů, což bylo v souladu s cílem USA pokoušejících se importovat inflaci.
Evropa však vrátila úder a v důsledku toho se směnný kurz EUR/USD zhroutil z 1,60 $ na 1,04 $. Je tedy pravda, že měnovou válku nevyhraje nikdo a všichni jsou takovýmto procesem poškozeni v důsledku těkavosti, nejistoty a nákladů na vedení takové války.
Trumpův plán: Měnový mír
Mají tedy ti kritici, co říkají, že Trump má tajný plán na znehodnocení dolaru, pravdu? A mají pravdu, že tato nová fáze měnové války přinese inflaci a poškodí ekonomiku USA?
Ti kritici se mýlí a nechápou, o co se Trump opravdu pokouší. Trump se nepokouší zahájit měnovou válku; on se ji pokouší jednou pro vždy ukončit.
V první řadě žádný prezident nemá moc jednostranně devalvovat dolar. To by mohlo být možné za zlatého standardu nebo nějakého standardu s pevným směnným kurzem, ale v takovém stavu svět už od roku 1973 není.
Směnné kurzy jsou proměnlivé na základě řady faktorů včetně úrokových sazeb, průmyslového růstu, kontroly burz, intervencí centrálních bank, toků kapitálu, daňových sazeb a mnoha další makroekonomických proměnných. Avšak představa, že prezident může prostě mávnout rukou a devalvovat tak dolar, je falešná.
Zdaleka nejde o žádný lehkovážný inflační proces, jak tvrdí média, Trumpův skutečný plán se zakládá na velice úspěšném modelu vyvinutém Jamese Bakerem pro Ronalda Reagana a realizovaném v dohodě Plazza Accord roku 1985 a dohodě Louvre Accord z roku 1987.
Po těžké ekonomické recesi roku 1982 a politice Paula Volckera zvednutí úrokových sazeb na 20 %, byla inflace v USA konečně zkrocena. Inflace se propadla z 13,5 % roku 1980 na 6,1 % roku 1982 a pak roku 1983 na 3,2 %. Investice do USA zažily zlatou éru. Reálný růst USA byl mezi lety 1983 až 1986 16 %. Všichni chtěli dolary, aby investovali do USA, a dolar zažíval boom, kdy roku 1985 dosáhl největší výšky všech dob.
Nakonec se Reaganova administrativa rozhodla, že US dolar je příliš silný a poškozuje export a pracovní místa v USA. Ministr financí James Baker svolal schůzku ministrů financí Francie, Německa, Japonska, Británie a USA v Plaza Hotel v New York City. Jejím účelem nebylo bojovat v měnové válce. Účelem bylo vytvořit na měnových trzích řád z toho chaosu, který trval už od roku 1973.
Tyto strany dosáhly společné dohody, která pak řádným způsobem devalvovala US dolar oproti francouzskému franku, japonskému jenu, britské libře šterlinků a německé marce. Jakmile bylo dosaženo cílové úrovně pro dolar, vynaložily tyto strany veškeré úsilí, včetně nasazení tržních intervencí, jakých bylo zapotřebí k udržení těchto úrovní v úzkém rozsahu.
Další schůzka v pařížském Louvru roku 1987 dohodla, že fáze devalvace skončila a že dolar se bude na těchto nových paritách udržovat. Nebyla to měnová válka; byl to měnový mír dosažený dohodou a realizovaný přes kooperaci. Louvre Accord (tentokrát ve složení USA, UK, Francie, Německo, Japonsko a Kanada) přinesl období globální prosperity, které trvalo dvacet let až do Globální finanční krize 2008.
Trumpovým cílem je zopakovat úspěchy dohod z Plaza a Louvre. K tomuto určený Trumpův poradce Robert Lighthizer je jedním z nejbrilantnějších finančních myslitelů a býval Trumpovým obchodním zástupcem USA (USTR) v letech 2017-2021.
Lighthizer byl rovněž USTR už pro Ronalda Reagana v letech 1983 až 1985, takže je to veterán předchozích měnových válek a byl v administrativě v době vývoje Plaza Accord. Lighthizer je perfektní člověk, aby Trumpovi pomohl s dosažením úspěchů v tom stylu, jakých dosáhli Reagan s Bakerem v 80. letech.
Média se pokouší Trumpa portrétovat jako lehkovážného, ač ten ve skutečnosti navrhuje cosi vysoce prospěšného pro americká pracovní místa a průmysl USA. Nenechte se obalamutit falešnými tvrzeními o nových měnových válkách. Trump se pokouší dosáhnout nové éry měnové stability a trvalé prosperity.
Kategorie: Autorské články