V Americe konečně už došlo k tomu neskutečně už dlouho váznoucímu vyložení karet na stůl ohledně onoho nejvíce zbytnělého, nadutě se povyšujícího chapadla klimatického alarmismu a předvádí se, jaký to byl spektakulární teátr. Trumpova administrativa v kroku, k němuž mělo dojít už před řadou let, natvrdo vyházela stovky tzv. „expertů“, kteří připravovali dokument Národního klimatického hodnocení (NCA), který se obvykle zneužívá jako zbraň k ospravedlnění nákladných a drakonických klimatických politik, o které Americký lid ani nežádal, ani z nich nemá žádný prospěch.
Podle úpěnlivého nářku ve vlastní zprávě zdrceného The New York Times: „Trumpova administrativa odvolala stovky vědců a expertů, kteří sestavovali stěžejní zprávu o tom, jak globální oteplování postihuje tuto zemi.“ Přeloženo: dodávka k doplnění koryt z výdělků za podbízení klimatické katastrofy narazila do zdi.
Národní klimatické hodnocení je už dlouho ústředním dějištěm onoho velkého teátru klimatické hrůzy přinášejícího se směšnou mírou pseudo-jistoty projekce temné budoucnosti. I přes maximální úsilí jejích autorů dohnat Američany k vyděšenému podvolení se apokalyptickým vizím, většina jejich „projekcí“ neprošla prostým testem střetu s realitou. Jak chmurně uvedli Brad Plumer a Rebecca Dzombak: „Tento krok znamená pro budoucnost uvedené Kongresem vyžadované zprávy závažné nebezpečí.“ Tohle není zádrhel, je to plánovité.
Absurdita této situace se ukazuje ještě jasněji, když si přečtete, jak ti vyhození reagovali. Profesor klimatické adaptace Jesse Keenan prakticky brečel do svého recyklovaného šálku na kávu, když prohlašoval: „Došlo k tomu tak blízko k okamžiku, kdy jsme se už blížili k uzavření hodnocení. Když všechny ty zapojené lidi vyhodíte, nic už nepůjde vpřed.“ Přesně tak, profesore Keenane. O to přesně jde. Snad už nastal čas, abychom se hnuli vpřed spíš se seriózně podloženým výzkumem než s ideologicky taženým klimatickým kazatelstvím.
Užijme si také chvilku, abychom si vychutnali i ten byrokratický kolaps. NASA, která firmy jako ICF International obdarovává kontrakty jako cukrátky za „technickou podporu“ – čti: za glorifikované kancelářské zabíjení času – takové kontrakty už osekala. Už žádné multi-miliony dolarů financované černé díry na peníze za podporu povídaček, které jsou čím dál průhlednější.
Samozřejmě, že ti obvyklí podezřelí už fňukají, že bez jimi oblíbených týmů kazatelů zkázy bude nějaká budoucí zpráva ta údajná nebezpečí oteplování „bagatelizovat“. Člověk se však musí ptát: pokud vaše „věda“ nezvládne přežít ztrátu týmu vybraných aktivistů, tak to možná vlastně ani věda není. Možná to vždy mělo blíže k politickým manifestacím převlečeným do laboratorních plášťů.
The Times se rmoutí, že „státní a místní politici i soukromé podniky na tomto hodnocení závisí.“ Co si ale nepřiznávají, je, že tato hodnocení často slouží spíše k přiživování veřejné hysterie a žalob proti federální vládě, než k poskytování cenných rad. Trumpův ředitel Úřadu managementu a rozpočtu Russell Vought trefil hřebíček na hlavičku, když tu zprávu označil jako „zdroj klimatického alarmismu“. Je povzbuzující nakonec vidět, jak je naše vedení konečně už tak smělé, že nazývá ten klimaticko-průmyslový komplex názvem, jaký mu skutečně přísluší.
Dalo se čekat, že ti prodavači hrůzy začnou kout pikle za vytváření nových strategií, jimiž svou ideologii propašují zpět. Meade Krosby z University of Washington lamentovala: „Otázkou je, zda bude příští hodnocení vycházet z věrohodné vědy.“ Vzhledem k její historii „věrohodná“ v tomto kontextu zjevně znamená „vyprodukovaná vybranou skupinou stejně smýšlejících alarmistů, za nimiž se táhne historie selhavších předpovědí.“
Americká veřejnost si zaslouží něco lepšího než zase další sebestředné fantazie o hrůze a zkáze prezentované jako objektivní fakta. Tato čistka proti klimatickému duchovenstvu v týmu Národního klimatického hodnocení je už dlouho kýženým činem intelektuální očisty. Veřejnost by to měla oslavovat jednak proto, že už máme administrativu ochotnou postavit se té roztahující se technokracii klimatického hrůzo-pravectví a požadovat skutečnou odpovědnost.
Vědátoři a byrokraté, kteří k NCA přistupovali jako k projektu na sepisování svých osobních manifestů, jsou dnes šokováni. A to by být měli. Přepočítali se s tolerancí Amerického lidu ke slepému souhlasu. Teď jim ukázali dveře a jejich ječivá varování se v zemi už znavené poučováním o jejích údajných hříších proti Zemi ztlumila na šum v pozadí.
Konečně už táhnou. Třeba to bude první z mnoha kroků směřujících ke zkrocení arogance centrálních plánovačů, kteří věří, že mají právo a kompetenci k přestavbě společnosti sociálním inženýrstvím založeným na spekulativních, neprokazatelných teoriích.
Mašinérii klimatické hrůzy už vytáhli špunt. A tak výhled na zářnou budoucnost ironicky vypadá daleko jasněji, než kdy dříve.
Kategorie: Autorské překlady