Zvolený prezident Donald J. Trump se v sobotu přidal k tuctům světových vůdců a hodnostářů při velkém znovu otevření katedrály Notre Dame v Paříži pět let po tragickém zachvácení proslulé gotické katedrály divokým požárem.
15. dubna 2019 vypukl požár v katedrále Notre Dame a těžce poškodil značnou část její středověké střechy a proslulé věže. Naštěstí byla díky úsilí stovek odvážných hasičů a záchranářů značná část této 861 let staré stavby zachráněna před zkázou včetně dvou zvonic.
Toto tragické poškození katolického kostela z 12. století po celém světě vyvolalo značnou podporu, kdy 340 000 lidí na rekonstrukci věnovalo 900 milionů €. Rekonstrukce byla dokončena právě po pouhých pěti letech monumentálního úsilí s nasazením asi 2 000 lidí, včetně architektů, umělců, kovářů, tesařů, pokrývačů, sochařů a kamenných zednářů. Francouzský prezident Emmanuel Macron projekt označil za „šílenou výzvu“ a „stavební projekt století“.
V sobotu se do středu Paříže nahrnuly desetitisíce lidí, aby se zúčastnili znovu otevření katedrály. Monumentální událost přilákala i světové vůdce a hodnostáře včetně zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, první dámy Jill Biden, britského prince Williama a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
V pondělí pan Trump oznámil, že se ceremoniálu zúčastní, kdy na Truth Social napsal: „Je mi ctí oznámit, že v sobotu odcestuji do francouzské Paříže, abych se zúčastnil nového otevření historického skvostu katedrály Notre Dame, která byla po ničivém požáru před pěti lety plně restaurována.“
„Prezident Emmanuel Macron odvedl úžasnou práci, když zajistil restauraci Notre Dame do její plné nádhery a ještě více. Pro všechny to bude zvláště velký den!“
Zvolený prezident před otvíráním ještě zajel do Elysejského paláce na schůzku s prezidentem Macronem v rámci své první mezinárodní cesty od listopadového vítězství ve volbách. Podle Le Figaro byl nastupující prezident „v prezidentském paláci přijat s velkou pompou Republikánskou gardou.“
Schůzky v paláci se účastnil i Volodymyr Zelensky, což také znamená první schůzku od voleb mezi Trumpem a ukrajinským vůdcem.
Zelensky schůzku s Trumpem a Macronem popsal jako „dobrou a produktivní“ s dodatkem, že „prezident Trump je vždy rozhodný. Děkuji mu.“ Řekl, že všechny strany „chtějí, aby tato válka skončila co nejdříve spravedlivým způsobem. Mluvili jsme o našich lidech, o situaci na bojišti a o spravedlivém míru.“
„Dohodli jsme se na pokračující spolupráci a kontaktech. Mír skrze sílu je možný,“ řekl Zelensky.
BBC rovněž hlásila, že Trump se v Paříži sejde s princem Williamem, dědicem britského trůnu, aby diskutovali o důležitosti „speciálních vztahů“ mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím. Bude to mezi oběma muži první schůzka od roku 2019, kdy byl Trump na státní návštěvě Británie.
Ceremoniál povede arcibiskup Paříže Laurent Ulrich, který tento kostel symbolicky otevře pro veřejnost otevřením ornamentálně dekorovaných dřevěných dveří Notre Dame, které byly naštěstí požáru ušetřeny. Arcibiskup Ulrich také v sobotu povede inaugurační mši a vysvětí nově navržený oltář kostela.
Tato událost rovněž znamená symbolické „probuzení“ slavných varhan Notre Dame, tj. nástroje s 8 000 píšťalami, které během požáru ucpal toxický prach a od té doby se trudně restaurovaly do původní úžasnosti. Během ceremoniálu zpěvu hymny vystoupí i světově proslulí hudebníci včetně čelisty Yo-Yo Ma, pianisty Lang Lang a sopranisty Pretty Yende.
V poselství předčítaném v sobotu v kostele zástupcem Vatikánu papež František praví: „Znovu zrození Notre-Dame může možná signalizovat předzvěst obnovení Církve ve Francii.“
Pan Trump bude mít během ceremoniálu přední místo, kdy bude sedět přímo mezi prezidentem Macronem a jeho manželkou Brigitte Macron. První dáma Jill Biden, která do Paříže přicestovala bez prezidenta Joe Bidena, dostala další místo vedle paní Macronové.
Prezident Macron v projevu přednášeném z katedrály prohlásil: „Dnes znovu zazní zvony Notre-Dame… Pomoc každého, i gesto, byly nezbytné. Znovu jsme objevili, co velký národ může zvládnout: dosáhnout nemožného.“
„Ať žije Notre-Dame de Paris, ať žije republika, ať žije Francie,“ prohlásil.
Tento ceremoniál Macronovi poskytl krátkou úlevu od politického chaosu běsnícího v Paříži a od rostoucího volání po rezignaci prezidenta po kolapsu jeho vlády tento týden po hlasování o nedůvěře premiérovi Michel Barnierovi, tj. druhé Macronovy vlády za tento rok a s prvním sesazením ministerského předsedy Národním shromážděním od roku 1962.
Macron, kterému ústava zakazuje vypsat předčasné volby, má jen málo zbývajících možností. Prezident slíbil, že v úřadu zůstane do konce svého funkčního období, což znamená, že bude potřebovat najít někoho k náhradě pana Barniera. Je nejasné, kdo bude ochoten se takové role ujmout, a co víc, kdo zvládne v hluboce rozpolceném parlamentu schválení tolik potřebného rozpočtu v době, kdy se země potýká s rostoucí dluhovou krizí.
Kategorie: Autorské články