Vůdci grónských stran odmítli opakované výzvy prezidenta Donalda Trumpa, aby nad tímto ostrovem převzaly kontrolu USA, kdy říkají, že o budoucnosti Grónska musí rozhodnout jeho lidé.
„Nechceme být Američané, nechceme být ani Dánové, chceme být Gróňané,“ uvedl v pátek v noci v prohlášení grónský premiér Jens-Frederik Nielsen spolu s vůdci čtyř stran.
V pátek Trump opět říkal, že by se rád dohodl na „hladkém“ převzetí Grónska, tj. polo-autonomní oblasti, která je součástí spojence z NATO Dánska. Říkal, že když ho nevlastní USA, tak ho převezme Rusko nebo Čína, a ty USA jako sousedy nechtějí.
„Když to neuděláme hladce, uděláme to tvrdě,“ říkal Trump, aniž by vysvětlil, co to obnáší. Bílý dům říkal, že k získání tohoto ostrova zvažuje řadu možností včetně užití vojenské síly.
Vůdci grónských stran zopakovali, že „o budoucnosti Grónska musí rozhodnout Grónský lid.“
„Jakožto vůdci grónských stran bychom rádi opět zdůraznili své přání, aby opovrhování naší zemí Spojenými státy skončilo,“ praví se v prohlášení.
Činitelé Dánska, Grónska a Spojených států se ve čtvrtek sešli ve Washingtonu a v příštím týdnu se sejdou zase, aby diskutovali o obnoveném tlaku Bílého domu na kontrolu tohoto ostrova.
Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že převzetí Grónska Amerikou by znamenalo konec NATO.
V prohlášení vůdců stran se praví, že „práce na budoucnosti Grónska probíhají v dialogu s Grónským lidem a připravuje se na bázi mezinárodního práva.“
„Žádná další země se do toho nemůže vměšovat,“ uvedli. „Musíme o budoucnosti své země rozhodnout sami bez nátlaku na rychlá rozhodnutí, zdržování nebo vměšování z jiných zemí.“
Prohlášení podepsali Nielsen, Pele Broberg, Múte B. Egede, Aleqa Hammond a Aqqalu C. Jerimiassen.
Ač je Grónsko největším ostrovem světa, má jen asi 57 000 obyvatel a nemá vlastní vojska. Obranu zajišťuje Dánsko, jehož vojska jsou oproti USA nepatrná.
Není jasné, jak by zbývající členové NATO reagovali, kdyby se USA rozhodly nuceně nad tímto ostrovem převzít kontrolu, nebo zda by přišli Dánsku na pomoc.
Kategorie: Autorské překlady
Stojí za zmínku, že Grónsko má pouze tři vlastní mediální kanály:
Sermitsiaq, který je nejčtenějším a nejslavnějším portálem mezi grónskými stránkami a je silně pro-nezávislostní a pro-evropský (ale ne nutně pro-bruselský, to je důležité);
Kalaallit Nunaata Radio (KNR), která provozuje rozhlasovou stanici a zpravodajský web, a
NuukTV, což v praktickém smyslu spadá do kategorie veřejnoprávních médií.
Ostatní dostupné média jsou dánská weby, která se „kolonií“ skutečně nezabývala až do loňska, i když je z Grónska příliš nesledují.
A to není náhoda. Postoj obyvatel Grónska (pouze asi 56 tisíc lidí) k Dánům a současnému vedení Dánska je poměrně ambivalentní…
Po zahájení kolonizace v roce 1721 hrálo Grónsko podřízenou roli pod Královstvím Dánsko-Norsko. Byla nucena předat svůj obchod výhradně Dánům, kteří také okupovali Norsko, a Kodaň zabavila několik existujících trhů, například segmenty velrybího tłuku nebo tuleňích kožešin. Po získání nezávislosti Norska v roce 1905 se Inuité také pokusili organizovat svůj odpor, ale bez většího úspěchu. Po několik desetiletí byla otázka jen: Funguje Dánsko nebo Norsko pod autoritou? V roce 1933 rozhodl Mezinárodní soudní dvůr: Dánsko se může nakonec radovat… až do Hitlerovy okupace jejich území v dubnu 1940. Grónsko se na pět let na chvíli osamostatnilo pod americkým a kanadským dohledem. Pak opět dánská kolonie. Navíc Grónsko náhle našlo další společnost: Spojené státy, kterým byla udělena volná ruka na základě „obranné dohody“ podepsané v roce 1951, tedy mohla se na ostrově volně a neomezeně pohybovat.
Inuitská eskymácká rodina. V důsledku nucených přesídlení je dnes v Grónsku stále méně lidí. Foto: Depositphotos.
A i když na povrchu obyvatelé Grónska neustále získávali zpět svá autonomní, tehdy národní práva na sebeurčení a mohli těžit ze zdravotního a vzdělávacího rozvoje, ve skutečnosti šlo o polibek mrtvých. Inuité, kteří na ostrově žili po staletí nebo tisíce let, ho museli opustit a místo nich se nastěhovali Kanaďané, Dánové nebo Islanďané. Navíc jim stejně nebylo dovoleno činit samostatná rozhodnutí v zahraniční politice. Přestože více než 70 procent obyvatelstva odmítlo Evropské hospodářské společenství (dnešní Evropskou uni, která tehdy již sloužila západním mocnostem), protože Dánsko bylo ochotné jít, muselo se připojit i Grónsko. To se stane, když ostrovní země také zažívá zatuchlý zápach demokracie. https://pestisracok.hu/vilagugar/2026/01/gronland-lakossag-donald-trump-dania-inuitok