Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden řekne summitu NATO, že Rusko „připravuje nové vojenské operace na území Evropy,“ což je varování, které přichází, zatímco zraky světa se přesměrovávají od Východní Evropy na Střední východ.
Šéf Hlavního ředitelství zpravodajství Ukrajiny při Ministerstvu obrany (GUR) prezidenta Volodymyra Zelenského informoval, že Rusko chystá na Evropu vojenský úder, odhalil tento prezident před svou cestou do Západní Evropy. Zelenskyj v pondělí ráno dorazil prezidentským letadlem do Londýna, kde se sejde s vedoucími britskými osobnostmi a s ukrajinskými vojáky, které cvičí britská vojska, než se jako host v úterý zúčastní summitu NATO v Nizozemí.
V prohlášení publikovaném v neděli večer poskytl Zelenskyj aktualizaci posledních hlášení, která obdržel od svého šéf-špiona Kyrylo Budanova, který mu řekl, že ukrajinské zpravodajství objevilo „klíčové slabiny vůči tomu agresorskému státu,“ které mu v budoucnu umožní útoky, neboť Rusko trpí „intelektuálním úpadkem“ a sankční režim Západu ruské ekonomice způsobuje „citelné škody“. Což, jak Zelenskyj řekl, dokazuje, že sankce fungují a měly by se zintenzivnit.
Co je však asi novější, jsou Zelenského tvrzení, že ukrajinské zpravodajství má důkazy o ruských plánech na útok na zbytek Evropy. Ve svém prohlášení řekl: „Máme důkaz, že na území Evropy připravují nové vojenské operace… Budeme o těchto faktech získaných naším zpravodajstvím informovat partnery. Spolu připravujeme společná obranná řešení, zvláště s Británií a s Evropskou unií. Děkuji vám každému ve světě, kdo nám pomáhá zachraňovat životy.“
Zelenského varování před širší potenciální válkou v Evropě přichází spolu s tím, jak se pozornost světa přesouvá od jeho obrany proti Moskvě k Izraelsko-Íránské válce. O bojích na Středním východě se v minulosti opravdu už mluvilo, jako o zdroji obav Zelenského a ukrajinské vlády, která závisí na tom, že příliv darovaných peněz a zbraní bude pokračovat.
Tento jev byl pozorován i po útocích ze 7. října 2023, tj. v roce, se myslelo, že nové sliby vojenské a finanční podpory Ukrajině spadnou o 90 procent, a Kyjev byl nucen kvůli nedostatku techniky omezit operace. Měsíc po útoku na Izrael Zelenskyj Britům řekl: „Svět už se na tuto situaci nebo na naše ukrajinské bojiště nesoustřeďuje. Odpoutaná pozornost opravdu nepomáhá. Chápeme, že světová pomoc se může kvůli krizi na Středním východě odklánět, a to je smutné.“
Zelenskyj však není jedinou evropskou osobností, která o takovém útoku mluví. I admirál Rob Bauer, do počátku tohoto roku vojenský šéf aliance NATO propagující novou knihu, zvažoval možné výsledky teoretického ruského průzkumu bojem na území aliance v dnešním interview s předními německými novinami. Die Weltu říkal, ač se Rusko už teď proti Evropě dopouští neustálých útoků s charakterem „hybridního válčení“ jako „atentáty, žhářství, kyber-útoky“ a ke skutečným vojenským útokům malého rozsahu na něco jako malé pohraniční vesnice, tak řekl:
„S útokem na vesnici v Estonsku tehdy do hry vstoupil Článek 4 a členské státy diskutovaly, co s tím. Otázkou např. je, můžeme pachatele takových útoků chytit a potrestat? Pokud by Rusko opravdu do Estonska vpadlo, vztahuje se na to klauzule v Článku 5. Pokud je to relativně malý útok a celková územní celistvost Estonska by nebyla ohrožena, nastal by čas ke konzultacím. Musíme zvážit, zda chceme válku zahájit nebo ne.“
Podle článku 4 zakladatelské smlouvy NATO mohou všechny členské státy přednést porušení potenciální „územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti“ Atlantické radě ke konzultacím k rozhodnutím konsensem. Článek 5 je princip kolektivní obrany zavazující jeho členské státy vzájemně se chránit a k tomu, že „ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe bude považován za útok na ně všechny.“
Když na Bauera doráželi otázkou o hypotetickém ruském útoku na evropské město, tak takové obavy poněkud zmírňoval a vyjádřil svůj názor, že ruská zjevná posedlost NATO je převážně jen v řečech a nepředstavuje skutečné preference. Říkal např.: „S určitostí víme, že Putin na NATO nepohlíží jako na bezprostřední hrozbu.“
„Když se Finsko stalo novým členem, tak na jeho hranici s Ruskem neposlal ani jediného vojáka, i když je 1 340 kilometrů dlouhá. Dobrou zprávou je i to, že ruská vojenská hrozba je zatím převážně jen v řečech. I Číňané dali Rusku jasně najevo, že odmítají použití jaderných zbraní.“
Prezident Zelenskyj do Londýna dorazil v pondělí ráno na návštěvu před summitem NATO. Podle ukrajinských státních médií je v jeho agendě schůzka s králem Karlem III, s britským premiérem sirem Keir Starmerem a s vůdci Parlamentu. Očekává se též, že se sejde s vojáky procházejícími programem vojenského výcviku Britských vojsk pro ukrajinské vojáky.
Zítra Zelenskyj odcestuje do nizozemského Haagu na velký summit NATO. Zelenskyj jakožto vůdce nečlenského státu pozvaný jako host se nebude moci účastnit ústředních zasedání, sejde se tam ale s ostatními vůdci. Podle zpráv členové NATO odsouhlasili, že na summitu oznámí nový velký nárůst obranných výdajů v celém bloku, kdy každý slíbí investovat minimálně pět procent HDP, což je ohromný skok oproti dvěma procentům, které byly v posledních 11 letech standardem NATO.
Kategorie: Autorské překlady