Nový kurz prezidenta Trumpa k normalizaci vztahů s Ruskem a k dosažení politického urovnání Ukrajinského konfliktu funkcionáře mnoha významných Západních zemí ohromil.
Trumpovo prohlášení, že Evropská unie se vytvořila, „aby se zvýhodnila na úkor Ameriky“ přimělo evropské činitele k přesvědčení, že příznivci hnutí „Udělat Ameriku opět velikou“ chovají k EU hlubokou zášť. Takový sentiment se předvedl v projevu viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské konferenci v únoru, který varoval, že Evropa odstupuje od svých základních hodnot. Ministr obrany Pete Hagseth v uniklém chatu na Signal nazval spojence Ameriky z tohoto kontinentu za „ubožáky“. (NT 01. 06. 2025 Americká pravice nenávidí EU.)
Republikáni a i někteří Demokraté tvrdí, že obranné výdaje spousty evropských zemí jsou nedostatečné. Navíc američtí „pravičáci“ Evropany kárají, že od Ameriky nakupují daleko méně, než tam vyváží, v důsledku čehož „dávají USA Evropě více než 200 miliard $ ročně.“ Takové poměry vytvořily podklad pro nové Trumpovy tarify na evropské zboží.
1. června Washington Post hlásil, že Trumpova administrativa vystupňovala svou kritiku vlastních spojenců v Západní Evropě v záležitostech svobody projevu a dalších demokratických ideálů. Ministerstvo zahraničí Evropu obvinilo, že „se z ní stalo ohnisko digitální cenzury, masové migrace, omezení náboženské svobody a nesčetných dalších útoků na demokratickou samosprávu.“
Skupina amerických diplomatů nedávno se účastnících zahraničních cest oznámila, že součástí úsilí Trumpovy administrativy je prosazovat svobodu projevu v Evropě: v této agendě bylo i shromáždění ve Francii k diskusi o rozsudku zakazujícím pravicové vůdkyni Marine Le Pen kandidovat do veřejných funkcí.
Ministerstvo zahraničí Kongres informovalo, že vytváří nový úřad pro „přirozená práva“, jehož hlavním cílem bude vytvořit rámec „pro kritiku eroze svobody slova v Evropě a v dalších rozvinutých zemích.“
Oficiální činitelé administrativy USA čím dál více promlouvají na podporu těch evropských vůdců, o nich se teď mluví jako o „krajně pravicových“. Nedávné volební vítězství národoveckého kandidáta K. Nawrockého v Polsku, kterého Trump podporoval, bylo v evropských zemích vnímáno jako vítězství příznivců hnutí „Udělat Ameriku opět velikou.“ V tomto smyslu je i hodnocení od Bloomberg z 2. června 2025, že výsledky prezidentských voleb v Polsku jsou dost symptomatické: ve skutečnosti je to výsledek „dvojího tlaku jak od Trumpa, tak o Putinova Ruska, a evropští vůdci čím dál méně a méně chápou, proč voliči naslouchají vůdcům hnutí „Udělat Ameriku opět velikou“.
Za pozornost stojí, že nedávné průzkumy ve významných evropských zemích ukazují na pokles důvěry v současné politiky. Např. Němci čím dál více pochybují o schopnostech nového kancléře F. Merze vyvést zemi z krize. Úvodník ve francouzských novinách Le Figaro z 26. května o konci Macronismu uváděl: „Francie je ohromným staveništěm, na němž nejsou žádné jasné výsledky, je tam naprostý binec a je čím dál ochromenější.“ V Británii roste kritika labouristické vlády, která místo aby řešila rostoucí inflaci a další problémy jako ekonomická krize (s klesající produktivitou práce), tak se čím dál více zaměřuje na zahraničně politické záležitosti.
Tohle vše vede řadu amerických a evropských politologů k závěru, že existuje možnost „vypuknutí násilných nepokojů“ a snad i občanské války.
Současné vlády významných evropských zemí svoji politiku zaměřují na protiruskou kampaň, kdy Moskvu prohlašují za skoro hlavní existenční hrozbu a pokouší se všemi prostředky ovlivnit Trumpa ve snaze jej přesvědčit, že jedině zavedení nových sankcí „Putina donutí, aby usiloval o usmíření.“
Za pozornost stojí, že všechny tyto manévry vyvolávají značné starosti zemím Globálního jihu, protože, jak letos 2. června napsaly saúdské noviny Arab News: „Případný zádrhel ve vztazích mezi Trumpem a Putinem budí strach z globálního konfliktu.“
Kategorie: Autorské překlady