Ta asymetrická obchodní dohoda mezi EU a USA dále zhorší německou recesi. Avšak ani politici, ani vedení korporací neprojevují jakoukoliv ochotu k rozsáhlým politickým změnám potřebným ke změně tohoto kurzu.
Ekonomická data z Německa neponechávají žádný prostor pro iluze. Po propadu o 0,9 % roku 2023 a dalších 0,5 % loni bude i letos pokles pokračovat.
Strojovna vyletěla do povětří
Jsou to právě ty sektory, které po desetiletí udržovaly německou prosperitu – automobilky, stavebnictví, strojírenství – které jsou pod největším tlakem. Nedostane-li soukromý sektor umělou vzpruhu ze státních výdajů, na něž teď připadá polovina HDP, tak letos směřuje k propadu o 4-5 %.
Od roku 2018 zažívá celková produktivita neustálý pokles. Je to i sociální problém: Německo si do svého sociálního systému dováží statisíce migrantů za sociálními dávkami, ale k ekonomickému posílení, aby se udržela prosperita, by se muselo bránit poklesu produkce na hlavu.
Nový průzkum od německé Obchodní komory (DIHK) potvrzuje to, co už bylo jasné, že obchodní dohoda EU-USA zvláště postihne německou exportně orientovanou ekonomiku.
Podle průzkumu očekává 58 % společností další břemena a u firem přímo obchodujících s USA to vyrostlo až na 74 %. Jen 5 % čeká nějaký prospěch.
„Taková dohoda může být politický nezbytná, pro spoustu německých společností je to však hořká pilulka,“ řekla ředitelka DIHK Helena Melnikov. „Vyšší tarify, více byrokracie, propad konkurenceschopnosti,“ taková je cena za diplomatické příměří mezi Washingtonem a Bruselem.
Od čtvrtka na exporty do USA platí plošné 15% tarify, což nejtvrději dopadne na výrobce automobilů a strojů. 89 % na USA orientovaných firem hlásí okamžité znevýhodnění, 72 % se bojí dalšího nárůstu tarifů, 80 % dělá v transatlantickém obchodu starosti politická svévole a více než polovina plánuje snížení rozsahu činnosti v USA.
Už tak byly obchody chabé
V květnovém průzkumu mezi 21 000 společnostmi jen 23 % hlásilo pozitivní očekávání, což je pokles o 5 procent, zatímco 30 % čeká zhoršení. V průmyslu každý třetí čeká méně objednávek.
Jen 19 % plánuje zvýšit investice, zatímco asi třetina plánuje jejich omezení. Jako hlavní brzdy jsou vnímány ceny energií, nedostatek pracovníků a politická nejistota. DIHK na rok 2025 předpovídá recesi 0,3 %, ale odpočteme-li státní výdaje, blíží se skutečný pokles 4-5 %.
Každodenní informace potvrzují tu samou zprávu: Německo se de-industrializuje, přichází o statisíce pracovních míst v klíčových sektorech. Deficity v sociálním zabezpečení, které se už vynořují, jsou teprve na začátku. Avšak jak politici, tak podnikatelé odmítají provést poctivou diagnózu.
Green Deal zůstává svátostí. Náklady na energie pro německý průmysl jsou až třikrát vyšší než u konkurentů v USA, dvojnásobné proti francouzským firmám, a vytlačují tak energeticky náročné sektory ze země.
Tanec kolem Zlatého telete
Nikdo se otevřeně neopováží zpochybnit klimatickou agendu Bruselu. Vzácná výjimka nastala v červnu, kdy skupina zástupců rad pracujících napsala otevřený dopis kancléři, v němž Green Deal označila za výchozí příčinu úpadku.
Většina ředitelů se však z té otázky vykrucuje. Šéf Mercedes-Benz Ola Källenius z propadu marží obviňuje „slabou poptávku, vysoké výrobní náklady a nejistotu kolem tarifů USA,“ ignoruje však roli Green Dealu. Ředitel Volkswagenu Oliver Blume vyzývá k nižším cenám energií a k daňovým pobídkám pro elektro-auta, v podstatě k větším dotacím, aby se ta transformace udržela naživu.
Vedení korporací je teď v Green Dealu ideologicky zapečetěné. A ta energetická transformace už rozbila průmyslovou základnu Německa, kdy sektory jako stavební a automobilový jsou už úplně mimo hru.
Rozštěpení ekonomiky
Akce jako pokec u kávy zvaný „Zhotoveno pro Německo“ mezi 61 řediteli a kancléřem jsou symbolem korporativistického naladění. Obří korporace mohou výrobu přeskupit nebo přemístit, aby obešly předpisy, ale malé a střední podniky – Mittelstand – to rozdrtí.
Byrokratické břemeno Gren Dealu nakonec protrhá pole pro velké korporace, aby zbylo jen pro ně po odstranění malých konkurentů.
Ten Mittelstand nemá žádnou politickou podporu a spousta jich každý den bojuje o přežití, končí však často bankrotem. V prvním pololetí narostly insolvence meziročně o 9,4 % na 11 900 společností.
Ohledně klimatu není v dohledu žádný politický posuv. Německá korporátní elita selhala, neboť se nechopila iniciativy, aby si vynutila politickou změnu. Německo směřuje k horkému podzimu, jak ekonomicky, tak sociálně.
Kategorie: Autorské překlady