S tím, jak probíhá mise NASA Artemis II, tj. první opětovný oblet s posádkou kolem Měsíce po více než půl století, tak se některá média nemohou ubránit, aby z největšího technického úspěchu lidstva nevymáčkli rozhádání mezi lidstvem.
Místo aby oslavovali inženýrský triumf a odvážnou posádku posouvající hranice objevování, se určité kanály fixovaly na barvu kůže a „reprezentativnost“. Je to ta samá parta, co tvrdí, že vyznávají vědu, ale všechny průlomy vědy redukují na politiku identity.
Reportér Sky News prohlásil, že mise Apollo k Měsíci „nereprezentovala lidstvo, protože v ‚Apollu byli všichni bílí muži…‘,“ kdy upozorňují, že i lunární historie se teď musí filtrovat barevnými brýlemi zášti.
Z takovéto své posedlosti nemohli tedy vyloučit ani pilotovanou lunární misi, tj. odrazový můstek i ke kolonizaci Marsu.
V jiném incidentu se reportér pokusil vypíchnout, že astronaut NASA Victor Glover, pilot Artemis II a shodou okolností první barevný člověk, co vyrazil nad nízkou orbitu Země na lunární misi, aby z toho pro propagandu pokrokářské DEI udělal hlásnou troubu.
Avšak Gloverova odpověď byla mistrovským kouskem zdravého rozumu, když odpověděl: „Doufám, že jednoho dne se na to budeme dívat jako na lidskou historii, ne černošskou historii nebo ženskou historii.“
Ke Gloverově posádce patří velitel Reid Wiseman, specialistka mise Christina Koch (první žena, co letěla tak daleko) a Kanaďan Jeremy Hansen představují nejlepší na zásluhách založený výběr, nikoliv na kvótách. Avšak posedlost rasou to nemůže nechat jen tak být.
Uživatelé X však nenechali na pokoji žádný z takových nesmyslů. Jedna ostrá odpověď trefila tu absurditu na hlavičku: „Žádná mise nebude nikdy reprezentovat lidstvo, dokud tam nebude na světě první trans-gender, ne-binární, duálně spirituální, svobodně palestinský barevný astronaut!“
Taková fixace není nová. Za časů Apolla se to zaměřovalo na porážku Sovětů a na přistání na Měsíci – tečka. Nikdo nepřerušoval odpočet Saturnu V poučováním o demografii.
Těch 650 milionů lidí roku 1969 přilepených k televizi nebylo posedlých barvou kůže astronautů; byli svědky toho, čeho mohou svobodní lidé tažení zásluhami a soutěživostí dosáhnout. Teď, když Artemis II staví na těchto základech při směřování k Marsu, ty samé hlasy požadují přepsání minulosti tak, aby to odpovídalo dnešní dogmatice.
Skutečný pokrok pochází z vynikajícího výkonu, ne z vynucených výsledků. Měsíci a nakonec Marsu nezáleží na rasových kvótách. Požaduje břitké mysli a odvážného ducha. Takový je duch, který vybudoval Apollo, a dostane nás tam zpět a pak i dál.
Kategorie: Autorské překlady
Nejsem si jist, zdakroky na Měsíc vedou skrz raketu SLS. Jednak je slabá, slabinou jsou i ty přídavné boostery na TP. Ty mohou havarovat, nebo se propálit, upálit se jim tryska, a hlavně do toho letu vnášejí nesrovnatelně silnější vibrace. Samozřejmě by se náklad k Měsíci, resp. nejdříve na nízkou oběžnou dráhu, dal udělat dvěma starty, kde by se daly složit, což by bylo ovšem mnohem složitější, než třeba připojování dragonu k SLS, ale tím by možnost použít raketu ke vzdálenějším cílům bylo prakticky neproveditelné.
Kromě toho nechápu, že pro program Artemis není dosud hotov použitelný sestupný a vzletový modul pro přistání a odlet z Měsíce. Zdá se mi, že to sloužilo jen k propagačním účelům. Nebylo by přece jen nejlepší dát dohromady mikrofiše, na nichž je původní dokumentace z 60 a 70 let a postavit podle dokumentace znovu?