Příští měsíc v Brazílii čekejte potlach klimatiků při spiknutí OSN za pokračování jejich mise k dalšímu ožebračení světa

COP30 v rámci opakujících se výročních rituálů Spojených národů potrvá od 10. listopadu do 21. listopadu v Belemu na pokraji brazilského severozápadního amazonského deštného pralesa.

Toto město bude hostit asi 70 000 akademiků, aktivistů, žurnalistů, politiků a pozorovatelů (včetně nás CFACT), kteří povedou party, budou se účastnit nekonečných zasedání a kout pikle jak z vadnoucích obav o planetární klimatické krizi vytáhnout cecíky k pokračujícímu vysávání pro ty na to přisáté, kteří z toho profitují.

30. Konference stran Rámce konvence o klimatické změně Spojených národů má v úmyslu „urychlit globální akci“ ohledně klimatické změny pomocí „mnohostranné spolupráce“ a řešení „založených na přírodě“.

K jejich klíčovým prioritám patří omezit globální oteplení průmyslové éry (tj. doby zotavení z Malé doby ledové) na 1,5 stupně Celsia posílením „spravedlivého přechodu“ od fosilních paliv na „čisté, Zelené, obnovitelné, udržitelné“ energie a řešením sociálních a ekonomických dopadů vzniklých z klimatických změn, které na chudé země uvrhly bohaté rozvinuté země, v první řadě přerozdělením bilionů dolarů od bohatých zemí k těm chudým.

K dalším „základním tématům“ patří ochrana deštných pralesů a dalších citlivých oblastí a vytvoření globální „bio-ekonomiky“, která „upřednostňuje udržitelné využití biologických zdrojů“ (rostlin, živočichů, mikroorganismů a jejich derivátů) k produkci potravin, energií, surovin a dalších podstatných produktů tak, „aby se minimalizovaly škody životnímu prostředí a posílila se sociální rovnost.“

Diverzita, rovnost, inkluze, sociální a klimatická spravedlnost, „čistá uhlíková nula“, stejně jako speciální starost o ženy a děti, neboť ty jsou nejvíce „zkázonosně postižené“ tou tzv. klimatickou změnou, zůstávají směrnými principy.

COP30 přichází těsně v patách rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který vyhlašuje, že všechny země jsou povinny zabraňovat klimatické změně a zajistit čisté, zdravé a udržitelné prostředí pro všechny.

To má údajně platit i pro Spojené státy, ač ty se z jurisdikce Mezinárodního soudního dvora stáhly už před 39 lety a oficiálně se v lednu stáhnou i z Pařížské klimatické dohody, takže se COP30 účastnit nebudou a je nepravděpodobné, že by do OSN pumpovaly další miliardy dolarů do klimatických fondů OSN podle levice na „reparace“ a na „odolnost“.

COP30 a další programy OSN a Evropské unie se též pokusí vměšovat se do suverenity USA, zvláště přes mechanismy jako „Časový rozvrh od Baku do Belema“ ke klimatickému financování.

Mezitím si člen britské Sněmovny lordů Daniel Hannan všiml, že všech 50 států USA, včetně Mississippi, jenž je z nich nejchudší, je teď bohatších než Británie. Zatímco Británie snižuje využití energií z fosilních paliv, aby ukojila svoji neurózu klimatické hrůzy, čímž ničí svůj průmysl a pracovní místa, tak prorůstová politika Mississippi a levné fosilní a jaderné energie roku 2024 zvýšily příjmy tamních domácností o 6 %.

Ve skutečnosti se teď cena elektřiny britských domácností rovná 35 centům za kilowatthodinu a podle projekcí do roku 2026 nebo 2027 vyroste na 54 centů. Pro porovnání platí rodiny 19,5 centu za kilowatthodinu v Pensylvánii, 15,1 centu na Floridě a 13,5 centu v Mississippi. Není divu, že spousta Britů si nemůže dovolit vytopit nebo chladit své domovy a jejich zaměstnavatelé si nemohou dovolit zůstat ve svém businessu.

Všechny ty ironie, šílenosti, pokrytectví a kousky tvrdé reality tím však ještě nekončí:

• • Zatímco COP30 tlačí na „útlum“ fosilních paliv ve prospěch větru, solárů a dalších „čistých“ energií, tak hostitel, tj. Brazílie, rozšiřuje své hledání ropy a plynu u pobřeží a rozvoj tamní těžby.

• • Belem je převážně obklopen Amazonským deštným pralesem. Takže aby mohli účastníci do města dojet snadněji, postavila Brazílie 8 mil čtyřproudé dálnice skrze chráněné oblasti, k čemuž porazili tisíce stromů a vymýtili tisíce akrů. Pracovníci to udělali pomocí strojů poháněných benzínem a naftou a vydláždili cestu z ropy vyrobeným asfaltem.

• • Belem a sousední obce měly jen 25 000 až 53 000 lůžek v hotelech. Funkcionáři tudíž přistoupili ke stavebnímu řádění, takže stavěli nové ubytovny, z lodních kontejnerů dělali soukromá bydliště, ze škol dělali ubykace a zakotvili tu výletní parníky jako plovoucí hotely, přičemž káceli další deštný prales.

• • Greenpeace, Spojené národy a další klimatické fúrie a ochránci Země už desítky let zlořečily ničení deštných pralesů (a strašně přitom přeháněly). Ignorují však skutečnost, že větrníky, soláry, záložní baterie a instalace přenosových soustav vymýtily miliony akrů habitatů s vysokou biodiverzitou a vyhubily nespočet ptáků, netopýrů a dalších divokých živočichů a rostlin, kdy jde o mnoha-desítek násobek toho, co dělají uhelné, plynové a jaderné elektrárny.

• • Jejich nesmírně mnohonásobně vyšší požadavky na suroviny znamenají, že doly, zpracovatelské závody, továrny a smetiště zamořují a ničí daleko více půdy pro plodiny, krajinu a divokou přírodu.

• • COP29 v Ázerbájdžánu se dohodl na Kolektivním kvantifikovaném cíli pro klimatické financování 300 miliard $ ročně do roku 2035, abychom je přerozdělili od industrializovaných zemí a korporací k chudým rychle se rozvíjejícím zemím. Avšak přijímající země se rozhodly, že to je moc málo a spustily iniciativu od Baku do Belemu a do roku 2035 požadují 1,3 bilionu $ ročně. Peníze budou údajně pocházet od v současnosti bohatých průmyslových zemí, přičemž v nich bude probíhat místo rozvoje zavíjení ve snaze o čistou uhlíkovou nulu a o větší zbídačení jejich občanů. Přitom budou Čína a Indie vyňaty z plateb takového tributu nebo budou možná i jeho příjemci.

Tyto obavy tu problematiku sotva škrábou po povrchu, ale jako vždy „naděje jsou vysoké“, že tentokrát pod liberálně ekologistickým prezidentem Brazílie Luizem Inacio Lulou da Silvou bude dosaženo skutečného „pokroku“ při zachraňování planety, i když se k tomu musí vymýtit a vypálit trocha hektarů deštného pralesa, abychom se k tomu dostali.

Sdílej na Facebook

Vlož na X

Kategorie: Autorské překlady