Počet v zahraničí narozených naturalizovaných německých občanů by ve spolkových volbách před únorovým hlasováním poprvé mohl dosáhnout asi 700 000.
V nadcházejících spolkových volbách 23. února poprvé své hlasy hodí přes 500 000 nově naturalizovaných německých občanů, kdy k těmto rekordním počtům to dotáhla progresivistická reforma zákonů o občanství od koalice semaforu.
Mnoho z těchto nových voličů, v první řadě Syřanů, obdrželo občanství během uplynulého roku, což umožnila vládní legislativní reforma pro rychlé udílení občanství umožňující naturalizaci jen po pěti letech pobytu (a v některých případech stačí i jen tři roky), což je pokles oproti předchozím požadavkům na osm let.
Tento bezprecedentní příliv nových voličů vedl ke značnému nárůstu naturalizací ve všech spolkových zemích, uvádí data shrnutá ze všech 16 regionů.
Od spolkových voleb 2021 Severní Porýní-Vestfálsko roku 2023 naturalizovalo 121 000 lidí včetně 22 720 Syřanů. Berlín zažil nejprudší meziroční nárůst s 16 470 naturalizovanými cizinci roku 2024, tj. skoro dvojnásobek ročního průměru oproti předchozím reformám.
Letos už Remix News referoval, že jen za rok 2023 se německými občany podle Spolkového statistického úřadu stalo 200 000 migrantů, to ale bylo před nabytím účinnosti reformy zákona o občanství.
Také Bádensko-Württembersko od posledních spolkových voleb 2021 zaznamenalo značný nárůst naturalizací, kdy loni jich získalo německý pas 22 745 v porovnání se 17 304 zaznamenanými v předchozím volebním roce. Celkem 61 020 nových občanů ze zahraničí bude poprvé hlasovat ve spolkových volbách v Berlíně, z nichž Syřané tvoří 13 619.
Od liberalizace zákona o občanství do roku 2025 mnoho německých spolkových zemí už letos neregistrovalo počty naturalizací.
Z těch 200 000 tvořili tu největší skupinu Syřané se 75 485 naturalizacemi. Na druhém místě to byli migranti z Turecka, kteří získali 10 735 německých pasů, přičemž Irák se dostává na třetí místo s 10 710 nových občanů.
Očekává se, že inkluze těchto nových občanů ovlivní politické prostředí zvláště, když mnoho z nich pochází z komunit imigrantů tradičně nakloněných progresivistickým politikám.
Tato změna by mohla posílit levicové strany jako SPD a Zelené, kdy obě od roku 2021 tvoří dvě třetiny spolkové koaliční vlády, která podporovala imigrační politiku otevřených dveří Německa.
„Každý nový německý občan má plná volební práva, což značně posiluje jejich roli při utváření národní politiky,“ řekl expert na migrační právo Martin Manzel citovaný ve Focus.
O obavách kolem naturalizačního procesu letos v březnu referoval vysílač WDR, který odhalil podfuk „s uplácením za výsledky testů“, v němž si migranti mohli zaplatit odpovědi v testu z němčiny požadovaném pro získání občanství v zemi.
Skrytá operace zaměstnance tohoto vysílače odhalila spiknutí, v němž ti, kdo se snažili složit zkoušku B1 z německého jazyka se mohli připojit ke skupině šifrovaných zpráv v aplikaci Telegram a získat výsledky testů jen pár dnů před složením těchto zkoušek.
S tím, jak je před německými volbami něco přes dva měsíce, se očekává, že počet nových voličů by ještě mohl dramaticky narůst, což potenciálně napomáhá levicovým stranám, které v současnosti zoufale shání voliče.
Poslední průzkumy mezi Němci ukazují značný příklon k levici; očekává se, že největší stranou v Bundestagu se stane centro-pravicová CDU/CSU s asi 32 procenty hlasů, následovaná pravicovou anti-imigrační Alternativou pro Německo (AfD) s asi 19 procenty.
Očekává se, že všechny tři současní koaliční partneři – SPD, FDP a Zelení – u volebních uren zaplatí cenu za svoji vládu v posledních třech letech, která přispěla k hospodářskému poklesu Německa a k jeho slábnoucímu globálnímu vlivu, kdy FDP se potácí na okraji 5procentního prahu potřebného ke vstupu do spolkového parlamentu.
Kategorie: Autorské články