Prosím věnujte dnes pozornost i příloze, ve které naleznete Příručku práv rodičů, kterou jsme pro Vás připravili. Stále více rodičů se na nás totiž začalo obracet s tím, jaká jsou jejich práva vzhledem ke škole, kterou navštěvují jejich děti. Jestli a jak Vás má škola informovat o programech, které chystá, z čeho a na jak dlouho můžete omluvit své děti a čím argumentovat, když se nemůžete domoci uspokojivého řešení pro Vás osobně důležité situace. Neváhejte do ní tedy nahlédnout a v případě nutnosti ji využít. Nicméně, jak píšeme v úplném úvodu: To nejlepší, co můžete pro výchovu svých dětí udělat, je mít s nimi dobrý, důvěrný vztah, kdy se o ně zajímáte a ony se nebojí Vám svěřit a to i s tím, co se děje u nich ve škole.
Mám velkou radost, že pro Vás máme po delší době skvělé zprávy o ochraně práv dětí (nejen) ze světa. Minulý týden se v Praze uskutečnila konference, kterou pořádal tým Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), jež řeší tzv. Operaci Španěl. Jedná se o rozkrytí překupníků žen a dětí v rámci náhradního mateřství přímo v Praze, kam si pro objednané novorozence jezdili v drtivé většině gay páry a svobodní muži starší 50 let z celé Evropy. Na konferenci, přijeli experti z 11 zemí Evropy, včetně Evropské komise (EK) a řešili, jak tomuto pronajímání žen a nákupu dětí efektivně celoevropsky bránit. Až neuvěřitelně se v této souvislosti jeví to, co se stalo včera podvečer v Itálii.
Náhradní mateřství, při němž žena odnosí dítě pro někoho jiného, je v Itálii zakázáno od roku 2004. Trestá se odnětím svobody až na dva roky a pokutou až do výše jednoho milionu eur. Iniciátoři návrhu zákona, který včera finálně prošel italským Parlamentem v rozšířené podobě, byli rozhořčeni a znepokojeni takzvanou „reprodukční turistikou“. Proto odsouhlasili i kriminalizaci občanů, kteří si jezdí pro objednané děti do zemí, kde je surogace legální. „Chceme, aby se na náhradní mateřství pohlíželo jako na to, čím skutečně je: jako na extrémně špatnou věc,“ řekla senátorka Carolina Varchi za stranu premiérky Georgie Meloniové, Bratři Itálie. Tento ohromný italský úspěch je pro nás všechny povzbuzením, že stačí zůstat pevní ve zcela nepřekročitelných zásadách a dřív nebo později se výsledky dostaví. Těší nás i to, že zákonodárci celého světa, kteří usilují o ochranu žen, jež opravdu nesmí být redukovány na pronajímatelné dělohy a dětí, vidí, že to jde.
Kategorie: Autorské články
Přesně to je vnímání demokracie pro spoustu lidí
pouze přes práva.
Ke komukoliv, na cokoliv, kdykoliv.
MÁM NA TO PRÁVO!
Příklad.
Nepracuju, protože, ačkoliv mohu, ale nechce se mi pracovat, nechce se mi dělat to co mě nebaví, mám právo dobře DŮSTOJNĚ NEJEN BYDLET,
státe starej se!
ALE I PRÁVO NA PENÍZE OD STÁTU NA DŮSTOJNÉ ŽITÍ, do čehož zahrnuji i zajištění samozřejmě i finanční, od státu
minimálně jednou za rok 14 dní letecky u moře v solidním hotelu, samozřejmě s plnou penzí.
Příklad
Mám právo když uznám, že školu dítě nebaví, že tam učí příšerní učitelé, kteří na mém dítěti něco požadují . tj. mají snahu ho vzdělávat, ho do takové školy neposílat. Nestresovat ho. Jen ať je doma, vždyť my rodiče jsme také doma, STÁT SE O NÁS FINANČNĚ STARÁ. Samozřejmě, že mám právo pobírat OD STÁTU přídavky i na takové dítě. Resp. takových třeba mých pět, šest, dětí
Příklad
Mám PRÁVO si dojít do ošacovacího střediska jednou za tři měsíce s papírem OD STÁTU, že jsem potřebný, pro ledacos. Chci jen to co je nové (mnoho obchodů s textilem do těchto středisek dává zdarma zcela nové neprodané třeba nesezónní zboží) a nejlépe značkové. Samozřejmě dvě tři tašky zdarma. Včetně také novho ložního prádla – tři měsíce neperu, vyhodím, pak si dojdu pro další opět čisté a nové.
Mám vlastně právo na všechno, protože žiju v demokracii .
A co POVINNOSTI?
To mě nezajímá, já chci mít jen práva.
Jo takhle jsme s tou křehkou demokracií dopadli.